Ezopovy bajky – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Ezopovy bajky

Autor: Ezop

Přidal(a): jYrY

 

Literární druh: epika

Literární žánr: bajky – krátké prozaické příběhy

 

Charakteristické znaky textu (výstavba, slovní zásoba, jazykové prostředky)

–          krátké prozaické příběhy se stručným dějem

–          Kniha je přeložena do spisovné, čtivé češtiny

–          V bajkách se objevuje častá inverze a dialog, který dává bajkám spád, posiluje dramatičnost a dynamiku příběhů

–          každá ze 130 bajek obsahuje na konci poučení

 

Význam názvu díla:

–          Prosté shrnutí obsahu knihy

 

Charakteristika postav:

–          ustálená skupina postav, zvláště zvířata a rostliny, ale i skuteční lidé a postavy řeckých bohů

–          zvířata jsou nositeli konkrétních lidských vlastností, mají konkrétního charakter -> autorova kritika těchto vlastností (např. závist, chamtivost)

–          např. liška (chytrá, mazaná, dělá vše jen pro vlastní prospěch, nezáleží jí na druhých), lev (velký, silný, mocný král zvířat), myš (malá, hbitá, dobrosrdečná, umí projevit vděk)

 

Literární typ:

Místo a čas děje:

–          místo děje není konkrétně určeno, jedná se většinou o obecná pojmenování (např. les, louka), děj nemá konkrétní časové určení

 

Děj (každá bajka má jiný děj):

–          Vinař a jeho synové

Konkrétně tato bajka je trošičku netypická tím, že v ní nevystupují zvířata, nýbrž rodina starého vinaře, který právě umírá. Celý život se lopotil na své vinici a velice prosperoval. Když odcházel z tohoto světa, měl strach, aby se jmění nerozkutálelo, a aby je synové, kterým práce na poli příliš nevoněla, dobře chránili i dále rozmnožovali. Proto jim řekl: „Milí synové, na našem pozemku je skryt poklad. Jděte a najděte jej. Musíte však kopat u každého keře.“ A synové šli a ani jediný keřík nevynechali. Okopávali jedno léto, druhé a pak zjistili, jak to jejich starý otec myslel. Poklad, který měli najít, byl v jejich poctivé práci a v tom, že jim vinice díky ní vynášela.

 

–          Osel a náklad soli

Tato bajka vypráví o oslovi, který každý den nosil náklad z trhu do domu jeho pána. Oslovi se však tenhle úděl nelíbil a přemýšlel, jak by se mohl zbavit nošení těžkého nákladu. Nemohl na nic přijít, až jednou s nákladem soli omylem spadl do řeky. Sůl se rozpustila, osel vylezl z vody a volný jako pták doběhl až domů. Druhý den nesl pytel cukru. Schválně skočil do řeky, cukr se rozpustil a on spokojeně došel až domů. Třetí den mu ale na záda naložili pytel plný hub. Osel už se těšil, jak na náklad zase vyzraje. Nadšen skočil do řeky, ale ouha… houby nasákly vodu, náklad se ještě mnohonásobně ztížil a milý osel se utopil. A poučení? Nemáme se vyhýbat nám stanoveným úkolům.

 

–          Lev a myš

Tato bajka vypráví o lvu a o myšce, kteří se setkali jednou takhle po poledni v lese. Lev spokojeně spal, když tu mu přes tlapu přeběhla malá myška, čímž ho vzbudila. Rozzuřený lev chtěl myšku za její opovážlivost sníst, ale ta ho přesvědčila, ať ji nechá jít. Později odpoledne měl lev smůlu. Podřimoval, ale přišli dva lidé z vesnice a spoutali ho. Pak odešli pro pomoc dalších z vesnice a lev smutně ležel a nemohl se hnout. V tom okamžiku se ale objevila myška, se kterou se setkal ráno. Přehryzala jeho provazy a lev byl zase volný. Z tohoto příběhu plyne poučení, že i ti nejmenší tvorové neběhají po světě nadarmo a dokonce vědí, co je to vděk.

 

–          Další

Např. Osel a chrobák (zpracováno i Janem Werichem jako pohádka O orlech a hovniválech), Slunce a severák, Pastýř vtipálek, Dřevorubec a bůh Hermes, Vlk a pes, Otec a dcery, Zajíci a žáby, Volba krále zvířat, Jelen a lev, Kupec a moře

 

Hlavní myšlenka díla:

–          Kritika negativních lidských vlastností formou ponaučení

  • Změnit zevnějšek člověka je mnohem snazší, než změnit jeho povahu a zvyky (Kočka a bohyně Afrodite)
  • Kdo je zlý, prokáže ti dobrodiní už tím, že ti neublíží (Vlk a volavka)
  • Kdo podporuje špatnost, musí počítat s tím, že sám se stane její obětí (Pastýř a vlčata)
  • Je lepší jít světem sám než s přítelem, který v nouzi myslí jen na svou vlastní kůži (Poutníci a medvěd)

 

Dílo v kontextu autorovy tvorby:

–          Ezop je považován za zakladatele bajek a dodnes nejpopulárnější bajkař

–          Působil v 6. Století v Řecku (archaické období antické literatury=ústní lidová slovesnost).

–          O Ezopově životě se toho mnoho neví, narozen pravděpodobně jako otrok. Hodně cestoval, byl snad celoživotně nemocný, či mrzák.

–          Podle pověsti byl obviněn ze svatokrádeže a v Delfách popraven.

 

Dílo v literárně historickém/obecně kulturním kontextu a jeho znaky (doba vzniku a vydání, směr, význam díla):

–          Bajky Ezop přednášel ústně, zpracovány byly až v 3. Století př. n. l.

–          Na Ezopovu tvorbu navázali další bajkaři jako Jean de La Fontaine nebo Ivan AndrejevičKrylov.

–          archaické období antické literatury, 8.-6.st.pnl., další autoři: Homér (Ilias, Odyssea), Hésiodos (Práce a dny= didaktická poezie), Anakreón (anakreonská poezie – víno, láska, bezstarostná), Sapfó (monodická lyrika – sólo zpěv za hudebního doprovodu), Ezop (hrbatý otrok, Bajky, lidová moudrost), Herakleitos z Efesu (filozof, ,,Pantharhei“)

 

Extra:

–          Bajka = krátký veršovaný či prozaický alegorický (alegorie=jinotaj) příběh, ve kterém zvířata, rostliny či věci jednají jako lidé;stručný děj se soustřeďuje pouze k podstatným jevům a jeho záměrem je morální ponaučení (většinou na konci)





Další podobné materiály na webu: