Kniha: Bílá nemoc
Autor: Karel Čapek
Přidal(a): gabriela
Karel Čapek (1890 – 1938)
- Narodil se 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích u Trutnova
- Téhož roku se rodina přestěhovala do Úpice
- Studoval na pražské filozofické fakultě (zájem o pragmatismus – absolutní pravda)
- Tvůrce sloupků (kratší text v pravém sloupci 1. strany novin, aktuální, vtipné zpracování)
- Novinář – Národní listy a Lidové noviny
- Rád cestoval, pracoval na zahradě (dílo – Zahradníkův rok) a měl rád zvířata (Měl jsem psa a kočku)
- Osobně se znal a stýkal se s prvním českým prezidentem Tomášem Garykem Masarykem – tak vznikly tři svazky „Hovory s T. G. M“
- Zemřel na zápal plic
Další díla:
- Trapné povídky, RUR, Válka s mloky, ze života hmyzu
Literárně-historický kontext
Politická situace:
- 30. léta nástup fašismu a Hitlera k moci, dílo se snaží varovat před nebezpečím fašismu
Kontext literárního vývoje:
- Demokratický proud meziválečné české prózy
- Atmosféra doby: -1. světová válka, velká říjnová socialistická revoluce v Rusku, rozpad R-U, založení ČSR, světová hospodářská krize, nástup fašismu, 2. světová válka, autoři demokratického proudu byli tzv. pragmatisté (pragmatismus = filozofický směr 20. století v USA, kritériem pravdy je užitečnost a skutečnost, zkušenosti)
- Autoři přispívali do Lidových novin, kde se shromažďovala demokratická inteligence, představitelé demokratického proudu: Karel Poláček, Eduard Bass, Karel Čapek.
Další autoři té doby:
- Eduard Bass (Cirkus Humberto), Karel Poláček (bylo nás pět), Josef Čapek (Stín kapradin)
Rozbor: Bílá nemoc (1937)
- Literární druh:
- drama pojednávající o hrozbě války
- Literární žánr:
- tragédie (smutný konec a ponurý děj)
- Literární směr/sloh:
- Česká próza 1. poloviny 20. století, demokratický proud české meziválečné literatury (próza), rok vzniku díla 1937
Tematický plán:
- Celkové téma: varování před fašismem
- Hlavní téma: demokracie x diktatura, člověk x společnost (bezmoc)
- Vedlejší téma: osud doktora Galéna
Hlavní myšlenka díla:
- Autorovo varování před nebezpečím fašismu, konflikt ideálů demokracie a diktatury, konflikt jedince a společnosti.
Kompozice:
- Děj je psán chronologicky (navazuje na sebe)
- 3 dějství, 14 obrazů, popisné pasáže
Rámcová kompozice:
- Expozice: propuknutí Bílé nemoci
- Kolize: nalezení léku, Galénovi požadavky o ukončení války
- Krize: sebevražda barona Krüga
- Katastrofa: onemocnění Maršála
- Peripetie: dohoda s Maršálem o ukončení válka
- Závěr: smrt dr. Galéna a poslední Maršálovi naděje
Jazyk a styl:
- Spisovný jazyk
- Výrazová forma: scénář
- vyjádření příběhu pomocí živých dialogů
- forma upravena pro jeviště – psáno jako divadelní hra (drama)
- Promluvy (charakteristika postav – skrze jejich jazyk)
- Latinská označení pro nemoci
- Krátké popisné pasáže psané kurzívou, jednočlenné věty
- Odborné výrazy (sedativa tantum praescribere oportet)
- Vulgarismy (vychcípat)
Hlavní postavy:
- Dr. Galén – statečný, laskavý a neústupný doktor, jediný zná lék na Bílou nemoc, stojí proti válce, humanista, naivní
- Maršál – tvrdohlavý a bezohledný diktátor, za své poslání považuje válčení, touží po moci a nadvládě, po nakažení mění své životní cíle
- Krüg – baron, vedoucí zbrojních závodů, přítel Maršála (má stejné charakterové vlastnosti), páchá sebevraždu
Časoprostor:
- Doba: období války (autorova současnost, tedy 30. léta 20. století)
- Místo: není konkrétně určeno, obecně klinika, Galénova ordinace, maršálova kancelář
Děj:
V jisté zemi propuká epidemie tzv. Bílá nemoc, také nazývaná Čangovou nemocí, která se projevuje bílými skvrnami na těle. Jediný, kdo zná lék na tuto zákeřnou nemoc je doktor Galén. Zpočátku se Bílá nemoc šíří pouze mezi chudými a staršími lidmi, postupně se ale stává celosvětovým problémem. Doktor Galén léčí pouze chudé a bohaté odmítá. Odmítl také barona Krüga, který ho chtěl, převlečen za chudáka, oklamat. Galén požaduje pouze jednu věc, ukončení války, což Maršál rezolutně odmítá. Baron Krüg ze strachu z velké bolesti raději spáchá sebevraždu. Zanedlouho onemocní také diktátor Maršál, který na nátlak své dcery prosí Galéna o pomoc. Ten je ze svých požadavků stále neústupný, až nakonec Maršál souhlasí s uzavřením míru. Doktor Galén je ovšem při střetu s fanatickým davem, který provolává slávu svému diktátorovi, ušlapán. Dav svým jednáním zabil člověka, který jako jediný mohl Maršála zachránit.
Vliv na dané dílo a tvorbu:
Je přirozené, že tak citlivý člověk, jakým Čapek byl, nemohl nereagovat na politické dění ve 30. letech. Čapkův postoj, tedy jasné a ostré vystupování proti fašismu, byl jen logickým vyústěním demokratických zásad, jež spisovatel zastával po celou svou uměleckou dráhu. V tomto díle se zaměřuje na konflikt ideálů demokracie a diktatury, konflikt jedince a společnosti.
Inspirace literárním dílem:
Bílá nemoc je české protiválečné filmové drama z roku 1937 natočené režisérem Hugo Haasem, adaptace do opery Biela nemoc slovenský skladatel Tibor Andrašovan.
Adaptace:
- Divadelní adaptace: 1937 ve Stavovském divadle – režie se ujal K. Dostal
- Filmová adaptace: 1937 stejnojmenný film, režie Hugo Hass
Můj názor:
Tato kniha mě zaujala. Hlavní myšlenka tohoto díla je velmi aktuální nejen v dnešní společnosti. Člověk je totiž proti zfanatizovanému davu bezmocný. Lidé často zhodnotí své chování teprve tehdy, kdy jim jde o vlastní život. Kniha se navíc čte velmi dobře, protože je napsaná jako divadelní hra s živými dialogy a udrží tak své čtenáře v pozornosti. Velkým překvapením pak pro mě byl konec celé knihy, kdy už jsem tajně doufala v ukončení války a dobrý konec. Opak je ale pravdou a tak je dr. Galén zabit a léky zničeny. Myslím, že autor nechal takto otevřený konec naschvál a chtěl tím poukázat na to, že když si společnost neuvědomí, že je nemocna a nepřestane válčit, vyhyne.
