Téma: Česká pobělohorská literatura
Zařazení: Literatura
Přidal(a): verymacik
Kontext doby
- doba nástupu baroka – 17. století
- doba protireformace, válek a nejistoty (třicetiletá válka), nerovnoměrnost vývoje v Evropě
- opětný růst autority církve (po době reformace)
- v části Evropy růst absolutistické moci panovníků (Rakouská monarchie)
Hlavní znaky:
- 1) nedůvěra v rozum, absolutizace víry, pomíjivost lidského života
- 2) odvrat od přírody, duchovnost (pravda je člověku zjevena)
- 3) monumentalita (snaha zapůsobit na city člověka, ohromit jej)
- 4) zásada kontrastu (dobro x zlo, milostivý Bůh x krutý ďábel)
Umění
- architektura: křivky, kopule, mohutnost, velkolepost
- sochařství: sochy v dramatickém pohybu až křečovitost (M. Braun – Kuks)
- malířství: šerosvit (světlo x stín) – Rubens, Rembrant, Škréta
- hudba: varhany – S.Bach, G.F.Händel, Ryba, Mysliveček
- literatura: aktualizace středověkých žánrů (legenda, epos, traktát aj.)
Evropská barokní literatura
ITÁLIE:
- Torquato Tasso – Osvobozený Jeruzalém ( nábožensko – hrdinská epopej, námět křížových válek )
ŠPANĚLSKO:
- Pedro Calderón de la Barca – hry Život je sen, Zalamejský rychtář
ANGLIE:
- John Milton – Ztracený ráj ( duchovní epos na biblické téma, 12 dílů )
NĚMECKO:
- Hans Jakob Christoffel von Grimmelshauen – román Dobrodružný Simplicius Simplicissismus (obraz hrůz třicetileté války z pohledu prostého člověka)
Česká pobělohorská literatura
- po bitvě na Bílé hoře: potrestáni účastníci odboje, konfiskace majetku, emigrace
- germanizace, přibývá cizí šlechty – nezájem o českou literaturu
- násilná rekatolizace
- rozvoj lidové tvorby – pohádky, pověsti, písně
- utužení nevolnictví
- 1627 – Obnovené zřízení zemské:
- český trůn dědičný pro Habsburky
- němčina zrovnoprávněna s češtinou
- jediné náboženství: katolické
Literatura:
- 1) emigrantská
- 2) domácí:
- a) oficiální
- b) pololidová
- c) lidová
1) Emigrantská literatura
- tvorba nekatolické inteligence
- nejvýznamnější osobností Jan Ámos Komenský
JAN ÁMOS KOMENSKÝ (1592 – 1670)
- narozen v Nivnici u Uherského Brodu
- studoval na bratrských školách v Přerově a ve Strážnici, na univerzitách v Německu, ve Fulneku byl vysvěcen na kněze.
- byl učitelem a posledním biskupem Jednoty bratrské.
- 1628 – odchod z vlasti do polského Lešna
- 1640 – pozván do Anglie, pak do Švédska
- 1648 – uzavřen Vestfálský mír – zmařeny naděje uprchlíků na návrat do vlasti (Habsburkové zůstali na českém trůně )
- dílo Kšaft umírající matky Jednoty bratrské – alegorická forma závěti
- 1650 – odchod do Šarišského potoka (Uhry)
- 1654 – při požáru v Lešně mu shořel materiál ke slovníku Poklad jazyka českého
- 1656 – odchází do nizozemského Amsterdamu
- 1670 – zemřel v Nizozemsku, je pohřben v Naardenu
Dílo:
- dílo Komenského představuje vrchol kultury své doby; věřil, že literatura má výchovný význam, je nazýván „učitelem národů“.
a) před odchodem z vlasti:
- Labyrint světa a ráj srdce
- 2 díly, jeho nejvýznamnější filosofické dílo
- alegorická skladba, duchovní epos
- satirická alegorie světa jako města, kterým prochází poutník (vzdělanec) = autor
- jeho průvodci: Všezvěd Všudybud (chce poznat svět) a Mámení (přizpůsobuje se nedostatkům)
- 1. díl: prohlížejí stavy a zaměstnání, realistický obraz doby, ostrá kritika tehdejší společnosti a doby
- 2. díl: návrat do vlastního srdce a k Bohu (=záchrana)
- používá složitá souvětí – tzv. humanistická perioda
b) pedagogické práce:
1) spisy teoretické
- Velká didaktika (Didactica magna)
- obsahuje zásady moderního vyučování a výchovy vyučování pro všechny, zdarma a v mateřštině)
- učení vědomostem i dovednostem, důraz na tělesnou výchovu, poznávání od známého k neznámému
- 4 stupně vzdělání po 6 letech: rodina, obecná škola, gymnázium, univerzita
- Informatorium školy mateřské
- návod matkám, jak vychovávat děti v předškolním věku
2) spisy praktické (učebnice)
- Svět v obrazech (Orbis pictus) – první obrázková učebnice na světě, spojeno jazykové a věcné vyučování
- Brána jazyků otevřená (Janua linguarum reserata) – učebnice latiny
- Škola hrou (Schola ludus) – 8 školních her k výuce mluvení a rozšíření slovní zásoby
c) encyklopedické práce:
- vševědné (pansofické), navazuje na Štítného, Blahoslava, Veleslavína
- O poezii české
- Všeobecná porada o nápravě věcí lidských
2) Domácí literatura
a) oficiální, jezuitská:
- vydána Svatováclavská bible (náhrada Bible kralické)
- Bohuslav Balbín
- hlavní postava, Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště českého (národ má právo na vlastní jazyk)
- Bedřich Briedel
- Adam Michna z Otradovic
- skladatel a varhaník, Česká mariánská muzika (kancionál vánočních koled), ukolébavky, koledy, milostné písně
- Antonín Koniáš
- jezuita, Klíč kacířské bludy k poznání otevírajícího (soupis zakázaných nekatolických knih)
- „brusiči jazyka“ se snažili čelit úpadku češtiny, přejímání cizích slov:
- Václav Jan Rosa – Čechořečnost
- Matěj Václav Šteyer – Brus jazyka českého
b) pololidová:
- přechod mezi oficiální literaturou a ústní lidovou slovesností
- literatura o lidu, kterou však píší měšťané, kteří znají lidové prostředí
- Václav František Kocmánek
- napsal 7 interludií ( = fraška z lidového života, výsměch sedlákům )
- skladba Lamentatio rusticana ( Nářek venkovanů ) – obsahuje selský otčenáš (skladba o selském životě, sloky vždy končí veršem motlitby)
- kramářské a jarmareční písně – zábavná literatura
c) lidová ( ústní lidová slovesnost ):
- lidové písně, pohádky, pověsti, báchorky, loutkové hry (představitel: Matěj Kopecký)
- lidové balady (Osiřelo dítě)
- inspirační zdroj pro literaturu, zvláště v době NO.
