Česká literatura v období normalizace

 

Jméno: Česká literatura v období normalizace

Zařazení: Literatura, Literární období

Přidal(a): Nikola V.

 

 

Oficiální česká literatura v období normalizace, samizdatová a exilová literatura

 

Společensko-historické pozadí:

• srpen 1968 – vojska Varšavské smlouvy vstupují na území ČSR
• normalizace = období potlačení pražského jara, návrat režimu do ,,normálního“ totalitního stavu
• společností se šíří pocity zklamání, nová vlna emigrace
• projevy nesouhlasu – upálení Jana Palacha (leden 1969) a Jana Zajíce
• politika ČSR se podřizuje Moskvě, v čele KSČ Gustav Husák, perzekuce nespolehlivých jedinců, procesy, čistky ve funkcích ve všech oblastech činnosti
• Charta 77 – prohlášení poukazující na porušování lidských práv – podepsána řadou známých osobností (Havel, Patočka, Hájek) – režim reaguje Antichartou
• od pol. 80. let se projevují obtíže SSSR – soustředí se na vnitřní problémy – slábne vliv na satelitní státy → sílí opozice
• petice Několik vět – dokument vypracovaný „chartisty“ v roce 1989, vybízí ke vzniku skutečné demokracie, naráží na potlačování lidských svobod jako je svoboda shromažďování či projevu
• studentské demonstrace 17. listopadu 1989 → tvrdé zásahy → vlna celonárodního odporu → pád komunismu

 

Literatura:

• rozpuštění stávajícího Svazu ČS spisovatelů – vytvořen nový plně oddaný sovětské politice
• zákaz všech literárních časopisů – nahrazení Literárním měsíčníkem (oficiální časopis SČŠS)
• rozdělení literatury na tři proudy:
  • exilová – autoři, kteří emigrovali, zakládání zahraničních nakladatelství ‘68 Publishers (Toronto 1971 – Z. Salivarová + J. Škvorecký), Rozmluvy (1982 Londýn, vydávalo Havla), Index (1970 Kolín n. Rýnem, vydávalo Vaculíka a Kohouta), Konfrontace (1973 Curych)
  • samizdatová – nízkonákladové opisy zakázaných knih, strojopisná edice Petlice (založena Ludvíkem Vaculíkem), Kvart (Jan Vladislav), Expedice (Václav Havel, Jan Lopatka)
  • oficiální – prorežimní básníci – Karel Sýs, Josef Peterka
  • (underground – Egon Bondy, Ivan Martin Jirous)
• !!rozdělení autorů do proudů nevyhraněné – autoři publikují oficiálně v zahraničí i v ČS samizdatu, někteří tvoří v duchu socialistického realismu, aby mohli publikovat některá svá díla po cenzurních úpravách
• silné omezování témat literatury – úniky do neutrálních sfér – příroda, rodina, erotika
• stagnace vývoje literatury, nevznikají nové žánry – výjimka bytové divadlo (= inscenace v bytech disidentů)

 

Próza – autoři, kteří se zabývají neutrálními tématy:

• Milan Kundera:
  • aktivně se účastnil pražského jara → po roce 1968 mu bylo zakázáno publikovat
  • řeší otázky lidské existence (láska, smrt, vzpomínky, osud), na pozadí událostí 20. století, esejistické úvahy, klopýtání mezi fraškou a tragikou
  • Žert (1967) – absurdita režimu, mladý komunista Ludvík Jahn napíše své milé dopis, ve kterém si dělá legraci z režimu → je vyloučen ze strany, ze školy, poslán k černým baronům do armády → po návratu se snaží pomstít spolužákovi, který jej zničil → neúspěšně; dílo na hranici tragiky a komiky, forma inspirována hudebními principy
    • postmodernismus
  • Nesnesitelná lehkost bytí (exil, v čs edici až 2006) – příběh dvou mileneckých dvojic (manželé – sukničář Tomáš a Tereza & Tomášova milenka Sabina a její milenec Franz) – úvahy nad životem → tíživý život v diktatuře a kontrast s nesnesitelnou lehkostí života v demokracii (postavy emigrují, ale nakonec se vrací zpět), bez chronologické posloupnosti, postavy slouží k demonstraci filosofických myšlenek
• Josef Škvorecký:
  • pocházel z Náchoda
  • emigroval do Kanady, žije zde dodnes, založil nakladatelství ‘68 Publishers
  • zachycoval osudy své generace na pozadí událostí 20. stol.
  • ovlivněn jazzovou hudbou (symbol svobody), prolínaní hovorové a spisovné češtiny, autentičnost dialogů
  • Zbabělci (1958) – konec války očima mladíka Dannyho Smiřického (vysoké hodnoty jako náboženství, ideologie či vlastenectví neuznává – satirické zrcadlo společnosti); ironický pohled autora na poslední dny války – vidí pokrytectví ve snaze se „očistit“; autentické dialogy – užití obecné češtiny a slangu, postava Dannyho se objevuje i v dalších prózách
  • Legenda Emöke (1963) – lyrická novela o nenaplněném vztahu Maďarky a nakladatele
  • Prima Sezóna (1975) – soubor 6 povídek, Danny Smiřický se uchází o 2 dívky najednou, ale nezíská ani jednu
• Bohumil Hrabal:
  • pracoval v ocelárnách na Kladně, kde se setkal s lidmi odsouzenými za jednání proti režimu
  • v 60. letech zakázán
  • chybí souvislý děj – díla se skládají z množství epizod
  • metoda volného proudu řeči, bez promyšlené kompozice
  • hlavními hrdiny svérázní lidé, vymykají se průměru
  • Ostře sledované vlaky (1965)
    • hlavní hrdina výpravčí Miloš Hrma se pokusí po nezdařeném milostném zážitku o sebevraždu → zachraňuje ho odbojářka → Miloš se účastní sabotážní protinacistické akce → snaží se zlikvidovat německý vojenský vlak pomocí nálože → vlak je zlikvidován, ale Miloš umírá; prolínání dvou linií – osobní a dějinné
    • kritika války (štve proti sobě lidi bez důvodu)
    • autobiografie (1945 v Kostomlatech)
  • Pábitelé (1964) – povídkový soubor, společným rysem postav je vášeň pro vypravování (= pábitelé)
  • Obsluhoval jsem anglického krále (1971)
    • hlavní hrdina Jan Dítě je ambiciózní a touží být bohatý → vypracuje se z číšníka na hoteliéra, učí ho kolega, který kdysi obsluhoval anglického krále (stále to opakuje)
  • Postřižiny (1976) – novela, inspirace dětstvím v Nymburku

 

Próza – zakázaní autoři:

• Pavel Kohout
  • po válce působil v řadě komunistických organizací, jeho prvotní tvorba považována za vzor angažované literatury → od 50. let zaujímá k režimu skeptický postoj → své názory přehodnotil a stal se jedním z předních tvůrců pražského jara
  • ve svých dílech zachycuje konfrontaci jednice absurdity totality
  • August, August, August – tragikomedie, prvky absurdního dramatu; klaun August touží vést drezuru bílých lipicánů → ředitel cirkusu si klade nesplnitelné podmínky, aby Augustovi tuto výsadu udělil → klaun všem podmínkám vyhoví → ředitel mu přesto do manéže pošle tygry; hra je alegorií na mechanismus totalitní moci
  • Katyně (samizdat) – Lízinka Tachecí se snaží neúspěšně dostat na střední školu → je přijata na učiliště pro katy → stává se profesionální katyní; využití postupů pokleslé literatury (pornografie, sadismus)
  • Kde je zakopán pes (exil) – autobiografický román, koncepce deníkového záznamu a dialogu autora se svým jezevčíkem (v závěru knihy je pes otráven StB), rozděleno na dvě časová období (události a okolnosti inscenovaného vyšetřování roku 78; osudy autora a jeho blízkých v 60. letech)
• Vladimír Páral
  • vystudoval chemii, pracoval jako inženýr v chemičkách (místo děje většiny jeho děl)
  • hlavním tématem tvorby je nemožnost se vymanit ze stereotypu – záměrně opakuje motivy, aby zdůraznil monotónnost života – černá pentalogie (Veletrh splněných přání, Soukromá vichřice (1966) – milenecké dvojice bojují proti nudě vyměňováním partnerů → tato metoda vede ještě ke ztížení monotónnosti, Milenci a vrazi – ve fiktivní chemičce Kotex spolu bojují dvě třídy – chudí podřízení červení a bohatí modří → červení postupně zmodrají, Katapult, Profesionální žena)
  • pod tlakem cenzury oslabuje svůj pesimistický pohled na život, oslavuje práci – bílá pentalogie (Mladý muž a bílá velryba – chemik Břéťa touží ulovit bílou velrybu – žít naplněný život; zapojuje se do výzkumného projektu → umírá na otravu výpary při testování)
  • odklonil se k neutrálnímu žánru sci-fi; postihuje závažná témata – ekologie (Válka s mnohozvířetem)
• Ludvík Vaculík
  • v roce 1997 pronesl na sjezdu ČSS projev → vyloučen ze strany
  • založil edici Petlice
  • v prvních prózách patrná oddanost komunistickým ideálům, zároveň polemika s jejich uplatňováním ve společnosti
  • Sekyra (1966) – autobiografický román, pražský redaktor jede navštívit bratra na Moravu → cestou se mu vybavují vzpomínky na dětství a mládí – tři dějové linie (30. léta, 50. léta, současnost); konfrontuje své i otcovy politické iluze z komunismu; prolínání spisovné a hovorové češtiny s nářečím
  • manifest Dva tisíce slov – tvrdá kritika vývoje v ČSSR, jednou ze záminek pro okupaci
  • v samizdatu – Morčata – pracovník týraný režimem v místě, kde pracuje týrá svá morčata → alegorie na totalitní režim
  • Český snář – v exilu (Toronto) – vychází z autorových deníkových záznamů, záznamy života disidenta, policejní výslechy; balancuje na hranici románu a literatury faktu → román o románu (popisuje čtenáři postup psaní, své záměry a úpravy)
• Ota Pavel:
  • židovský původ
  • synem obchodního cestujícího → díla s autobiografickými prvky
  • sportovec a rybář
  • živil se jako novinář (psal sportovní články a reportáže)
  • Smrt krásných srnců
  • Jak jsem potkal ryby – autobiografické povídky o vlastním dětství s tématikou rybolovu
  • Dukla mezi mrakodrapy – sportovní reportáže z fotbalového prostředí
  • Bedna plná šampaňského – povídky ze sportovního prostředí
• Ivan Klíma
  • za války byl 3,5 roku v Terezíně
  • věnuje se tématu politické manipulace (novela Loď jménem naděje, drama Zámek – odkaz na Kafkův román, postava zeměměřiče Josefa Kána)
  • v době normalizace čerpá z vlastních disidentských zážitků – román Soudce z milosti
    • hlavní postavou je soudce čelící osobním i morálním problémům ve své profesi
    • soudce odmítá trest smrti, ale dostane případ vraha, u kterého je trest smrti očekáván
    • soudce je v těžké době normalizace ve své funkci trpěn jen „z milosti“, konfrontace dvou časových rovin – soudcovy minulosti podléhající ideologii a přítomnosti, kdy se s ní rozchází)
• Eva Kantůrková
  • původně nadšená z komunismu – postupně zaujímá kritické stanovisko, podepsala Chartu 77 → režimem byla vězněna
  • v prózách se snaží vyrovnat kritikou s komunismem (román Smuteční slavnost – kolektivizace vesnice), postupně se vyvíjí směrem k psychologické próze (Krabička na šperky)
  • normalizace – tvorba se opět politizuje (Pán věže – vztah osudu Krista a soudobého spisovatele)
  • Přítelkyně z domu smutku (exil) – román, zážitky z vazby, příběhy spoluvězeňkyň
  • Jan Hus – paralela mezi osudem Jana Husa a signatářů Charty 77

 

Underground:

• = podzemní kultura
• počátky u edice Půlnoc

• Egon Bondy
  • vlastním jménem Zbyněk Fišer
  • zpočátku surrealista, později totální realismus (= zaměřuje se na tmavé stránky společnosti)
  • ve své tvorbě zachycuje člověka, který žije vědomě na okraji společnosti, protože odmítá konzumní způsob života
  • Invalidní sourozenci – (exil) – antiutopistický (= dystopie) román, ostrov, kde žijí jen důchodci, pro které už nezbylo ve společnosti místo
• Ivan Martin Jirous = Magor
  • vedoucí rockové skupiny The Plastic People of the Universe (1968 – 1969)
  • Magorovy labutí písně (exil) – zachycuje myšlenky vězně, který má strach, že při výslechu prozradí, co prozradit nechce

 

Drama:

• Václav Havel
  • dramaturgem divadla Na Zábradlí, vystudoval dramaturgii na DAMU
  • společně s Janem Lopatkou založil samizdatové vydavatelství Expedice
  • iniciátorem charty 77 → pravidelně stíhán a vězněn
  • dramatik, absurdní dramata – většinou z úřednické prostředí, množství frází bez obsahu – deformuje mezilidskou komunikaci (Audience – v pivovaru, sládek žádá Ferdinanda Vaňka, aby donášel sám na sebe)
• Milan Uhde
  • Divadlo Husa na provázku
  • zakázaný
  • Balada pro banditu

 

Poezie:

• Jaroslav Seifert
  • na II. sjezdu SČS vystoupil s kritikou a požadavkem o propuštění vězněných spisovatelů, zvolen předsedou SČS – svaz krátce nato zrušen, podepsal Chartu 77, kvůli jeho oblíbenosti mu bylo dovoleno publikovat
  • Morový sloup (exil) – sbírka, autor se loučí se životem a přemýšlí o údělu básníka; morový sloup je symbolem blížící se smrti a symbolem společnosti ,,zamořené“ strachem a beznadějí z okupace
  • Býti básníkem – závěrečné smíření se smrtí a uplynulým životem (vzpomínky na tíživé události, přátele z řad umělců)
• Jiří Žáček
  • první sbírky vyjadřují okouzlení poezií – Anonymní múza – přirovnává poezii k náhodné přítelkyni, hlavně milostné verše, lehký, hravý styl
  • tvorba pro děti – Aprílová škola, autorem Slabikáře
  • tíhne k humoru a satiře – Okurková sezona, Rýmy pro kočku a pod psa
  • Text-appeal – inspirace populární hudbou, civilní výraz, nápadité rýmy; milostné motivy, erotická otevřenost, vážnější témata (osud lidstva, komplikované vztahy, život v éře socialismu)
• Karel Kryl
  • písničkář odsuzující lidskou zbabělost a ruskou okupaci, emigroval do SRN, působil v rádiu Svobodná Evropa
  • ovlivněn Jiřím Suchým (spolupracoval se Semaforem), světovou vlnou folku, typicky užívá mytologické a pohádkové motivy
  • písně ze 60. let shrnuty v Kníšce Karla Kryla – Žalm 71, Salome, Gestapo, Anděl, Král a klaun – vydány v exilovém nakladatelství