Kniha: Chrám Matky boží v Paříži
Autor: Victor Hugo
Přidal(a): Pavlinka
Victor Hugo
- Victor Hugo (1802–1885) byl francouzský básník, prozaik a dramatik a patřil k nejvýznamnějším představitelům romantismu.
- K jeho známým dílům patří také Bídníci, drama Hernani a básnické sbírky, v nichž spojoval osobní témata se společenskými otázkami.
Literárně-historický kontext
- Dílo vzniká v prostředí francouzského romantismu první poloviny 19. století, který zdůrazňuje cit, výjimečného hrdinu, kontrasty a zájem o historii.
- Historický román se vrací do Paříže roku 1482 a využívá středověké prostředí k zobrazení sociálních rozdílů, osudové lásky a konfliktu jednotlivce se společností.
Rozbor díla: Chrám Matky boží v Paříži
Literární žánr
– romantický historický román. Dílo je klíčovým představitelem francouzského romantismu, literárního směru, který kladl důraz na city, individualitu a historická témata.
Kompoziční plán
Forma
– epické dílo (román) -> tedy psáno jako próza (vypravování / přímá řeč / úvaha / charakteristika – vnější, vnitřní, přímá i nepřímá)
V díle hojně užíván kontrast (jeden z prvků romantismu):
např.:
- kněz je navenek krásný, ale uvnitř netvor; zvoník je naopak nestvůrný, ale má dobré srdce
- Esmeralda je opravdu krásná, kdežto Quasimodo je netvor
- kontrast mezi chudinou a bohatým měšťanstvem a duchovenstvem
– kompozice více méně chronologická (občas rámcové příběhy či retrospektiva)
Jazykový plán
- spisovný i nespisovný jazyk (lidová řeč chudiny v kontrastu s řečí duchovních)
- velmi srozumitelný
- rozsáhlé popisy (pro Huga typické)
Tematický plán
- mezilidské vztahy (rodinné, partnerské atd…)
- otázka postavení člověka ve společnosti, sociální rozdíly, morálka a životní hodnoty, lidé na okraji společnosti (Quasimodo i Esmeralda jsou vyvrženci společnosti, on pro svůj vzhled a ona kvůli původu)
- láska (taková, pro kterou lze obětovat život – Quasimodova láska k cikánce X ale i ta platonická – Esmeralda a Phoebus)
- kritika církve (kněz Frollo)
Místo a čas děje
– děj se odehrává v Paříži v roce 1482, tedy v období pozdního středověku
Hlavní postavy
- Quasimodo -znetvořený, hluchý zvoník z chrámu Matky Boží; vyvrženec společnosti kvůli svému postižení; sirotek (vychoval ho Frollo); velmi citlivý, vřelý, má dobré srdce
- Esmeralda -krásná cikánská tanečnice; soucitná, umí odpouštět, dobrosrdečná; brání svou čest, aby se jednou mohla shledat s rodiči v nebi
- Claude Frollo – kněz, který se ujal Quasimoda a vychoval ho (zneužívá ho celý život -> v čase příběhu pak proto, aby získal Esmeraldu; navenek poctivý duchovní, ve skutečnosti je velmi hrubý, vypočítavý pokrytec (zde Hugo kritizuje tehdejší církev)
- Phoebus – krásný, avšak povrchní a pokrytecký mladý muž; Esmeralda se do něj zamiluje (on je jí nějaký čas také poblouzněn)
Děj
- Kněz Claude Frollo se zamiluje do krásné cikánky Esmeraldy, která tančívá na náměstí před Chrámem Matky Boží. Jako duchovní je svými city zmaten, a zmítá se v rozporu chtíče a povinnosti.
- Chce po Quasimodovi, aby dívku unesl.
- Esmeraldu však před osudným únosem zachrání kapitán královských lučištníků, Phoebus. Esmeralda se do svého zachránce zamiluje.
- Quasimodo je chycen, a odsouzen na pranýř za svůj podlý čin. Pařížský lid všech stavů, pohlaví i věků se mu posmívá a nenávidí ho, jen Esmeralda s ním má soucit (>>nepřímá charakteristika hlavní hrdinky<<).
- Zamilovaná cikánka se sejde s kapitánem. Ten je však během jejich důvěrné schůzky bodnut zezadu Frollem, který Esmeraldu sledoval. Vražedný kněz zmizí ještě dřív, než na místo dorazí vojáci noční hlídky, a Esmeralda je obviněna z vraždy (>>i když ne tak docela, Phoebus totiž není mrtev – pařížský soud se však o tuto skutečnost příliš nezajímá, a tudíž o ní neví ani sama Esmeralda<<).
- Je mučena a s vědomím, že její milý je mrtev. Proto se k činu, který nespáchala, přizná.
- Odsouzena k oběšení má Esmeralda nejprve vykonat na náměstí veřejné pokání, při kterém ji Quasimodo unese, a tím zachrání. Poté ji ukrývá v chrámové zvonici.
- Pařížská chudina v čele s Pierrem Gringoirem útočí na chrám a chce osvobodit Esmeraldu. Pierre Gringoire je Esmeraldin manžel.
Pozn. Když se totiž tento dramatik a básník připletl do temných uliček Paříže, kterým vládnou zloději a vyvrhelové, byl postaven před chudinský soud, a odsouzen k smrti. Pouze sňatek s členkou podsvětí by jej zachránil před jistou smrtí, Esmeralda jej proto okamžitě pojala za manžela (>>nepřímá charakteristika hlavní hrdinky<<).
- Frollo, který brání katedrálu, dívku unese ze zvonice, a když jej odmítne, vydává ji na smrt (>>nepřímá charakteristika hlavní hrdinky – Esmeralda raději zemře, než aby patřila Frollovi<<).
- Nešťastný Quasimodo stíhá Frolla, o jehož pohnutkách nemá nejmenší tušení (>> nepřímá charakteristika hlavního hrdiny – nezkažený Quasimodo je Frollovi za vše vděčen; obětoval by pro něj život, ale teprve nyní pozná podle jeho chování k dívce, že si jeho oddanost nezaslouží<<). Poté svrhne zrádného kněze z chrámové věže.
- Esmeralda je oběšena.
- Po její smrti zvoník z Chrámu Matky Boží mizí. Po letech je jeho tělo nalezeno v cikánčině hrobě. Mrtvé tělo krásné Esmeraldy vězelo v objetí těla znetvořeného zvoníka, který ji tolik miloval.
