Cizinec – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Cizinec

Autor: Albert Camus

Přidal(a): Evžen

 

  • zasaďte ukázku do kontextu celého díla a vysvětlete její obsah

Hlavní hrdina tohoto románu je úředník Meursault. Děj začíná úmrtím Meursaultovy maminky, která byla již stará. Meursault ji dal do útulku pro přestárlé lidi v Marengu, neboť už neměl moc peněz na to, aby se o ni mohl dál starat, navíc už si neměli doma o čem povídat. Meursault tak jde na pohřeb, leč nejeví žádné známky toho, že by mu to bylo nějak líto i přesto, že všichni ostatní jsou zarmouceni. Dokonce ještě týž večer po pohřbu šel se svou milenkou Marií na veselohru do kina.
Posléze je pozván přítelem Raymondem do domku na pobřeží nedaleko Alžíru. Raymond se Mersaultovi svěří, že ho pronásledují Arabové kvůli jeho milostnému poměru se sestrou jednoho z nich.

Když na nádherné pláži u chaty skotačili ve vodě nebo se jen tak opalovali, zahlédl Meursault v dálce, jak se k nim blíží dva Arabové. Vydal se s Raymondem za nimi a když je dohnali, dal Raymond jednomu z nich ránu pěstí. A tak se strhla rvačka, ve které Raymonda pořezali a on musel k doktorovi. Posléze se Meursault sám vrací jakoby náhodou na místo, kde se ukrývá jeden z dvojice Arabů a pěti ranami z revolveru ho zabije.

Dostal se do vězení a byl mu přidělen advokát. Ve vězení trávil několik měsíců vzpomínkami, čas si krátil spánkem, dokonce se odnaučil kouřit. Jeho milenka Marie za ním byla pouze jednou, neboť jí zakázali za ním chodit, protože nebyla jeho manželkou. Pořád chodil po soudech, pořád ho jen vyslýchali. A nejen jeho, ale i jeho nejbližší, dokonce i lidi z útulku, kde bydlela jeho matka. Verdikt jeho odsouzení zněl: vinen. Do vězení ho chodil navštěvovat kaplan, avšak Meursault o něj neměl zájem, protože nevěřil v Boha. Nakonec byl popraven, a protože nechtěl být sám, tak měl na popravě dav diváků.

 

  • charakterizujte postavy ukázky a další postavy v díle

Hlavní postavou a zároveň vypravěčem příběhu je úředník Mersault. Jeho vztah ke světu není úplně nepřátelský — dokáže se radovat z přírody, z krásy své přítelkyně, z každodenních rituálů, ale pohlíží na své nejbližší, a dokonce i na své vlastní chování s odstupem, s jakousi odosobněnou lhostejností.

Camus podal svého hlavního hrdinu jako člověka, kterému je všechno lhostejné. Nemá žádný cit ani k mrtvé mamince, ani k zabitému Arabovi. Jako by si myslel, že jeho život nemá žádný určitý smysl, jakoby se něčím lišil od ostatních. A proto Camus správně nazval knihu Cizinec, neboť jeho hlavní hrdina je cizinec, “CIZINEC VE SPOLEČNOSTI”..

Soubor dalších postav je poměrně malý — je to především Mersaultova milenka Marie, jeho přítel Raymond a také účastníci soudního procesu – obhájce, kněz ad.

 

  • charakterizujte téma a hlavní myšlenku díla, dobu a prostředí, v němž se dílo odehrává

Děj knihy se odehrává v Alžíru v době, kdy byla země pod francouzskou správou.

Téma: Camus ve svém díle předkládá své pojetí existencialistické filozofie: Východiskem mu byl člověk jako jedinec izolovaný od společnosti, člověk bez vazeb, soustředěný na svoje vnitřní ego, plný úzkosti, pocitu nesmyslnosti existence a vědomí nevyhnutelnosti smrti, odcizení a naprosté osamělosti.

Hlavní myšlenka: Camus ve svém díle naplňuje příběh člověka, který je ochoten bez jakéhokoliv hrdinství zemřít pro pravdu – odmítá boha, odmítá lidskou společnost a čeká na smrt jako jediné východisko ze své beznadějné situace.

Soud nemá potíže Meursaulta potrestat za vraždu, ale má problémy se začleněním Meursaultova chování do předem daných kategorií morálky. Proto je Meursault odsouzen za to, že “pohřbíval matku se srdcem zločince”.

 

  • literární žánr a kompozice díla

Literárním žánrem díla je román, i když není příliš rozsáhlý. Děj je rozdělen do dvou částí: v první Mersault absolvuje pohřeb své matky, seznamuje se s Marií a Raymondem a po potyčce s Araby se vrací na pláž a jednoho z nich zabije. Druhá část románu líčí soudní proces s Mersaultem — je nakonec souzen nikoli za čin vraždy ale za údajně společensky nepřijatelné chování bezprostředně po pohřbu matky.Ze svědectví správce starobince vyplyne, že Meursault je bezcitná stvůra, která nemá žádné morální zábrany kouřit nad rakví své matky. Příběh vyprávěn chronologicky (v ich-formě).

 

Meursault je oním cizincem hned dvakrát. Je cizincem co se týče původu; žije pouze v malé “bílé” komunitě mezi Araby. Podruhé je cizincem i mezi Francouzi, protože neuznává žádné společenské ani morální konvence.

 

  • jazykové prostředky, zvláštnosti autorova stylu

Celý román je psán lhostejným jazykem bez emocí v ich-formě z pohledu vypravěče Meursaulta. Autor užívá krátké úsečné věty, zaměřuje se na prostý popis děje bez emocí. Jenom místy se vyskytnou (lyrické) popisy-např. popis prostředí těsně před tím, než Meursault Araba zabije.

Camusův jazyk svou analytičností a chladností vystihuje nedůležitost hlavního hrdiny

a zesiluje tak jeho odcizení vůči okolnímu světu.

 

  • zasaďte dílo do tvorby autora

Albert Camus [7.11.1913-4.1.1960]

Francouzský spisovatel, esejista, publicista, dramatik a filosof narozený v alžírském Mondovi. Zakladatel a představitel moderního pasívního existencialismu. Na alžírské univerzitě brilantně vystudoval filosofii. V roce 1934 vstoupil do komunistické strany, zanedlouho ji však na protest proti její politice k arabskému světu opustil. Vystřídal různá zaměstnání, až se v roce 1938 stal novinářem. Hodně cestoval (navštívil např. Španělsko, Itálii a tehdejší Československo), v roce 1940 byl vyhoštěn z Alžírska a usadil v Paříži, kde se věnoval divadlu. Během druhé světové války působil v protifašistickém odboji, v letech 1945-47 ilegálně publikoval v časopise ‘Combat’, později se angažoval proti francouzské koloniální politice v Alžírsku. Tři roky po získání Nobelovy ceny za literaturu (1957) tragicky zahynul při vážné automobilové nehodě nedaleko města Sens.

Literární tvorba Alberta Camuse je žánrově bohatá. Vedle tvorby publicistické a esejistické, napsal úspěšné romány a povídky, věnoval se i dramatické tvorbě. Spolu s Jean – Paulem Sartrem se stali uměleckými interprety existenciální filozofie.

 

Próza:
Cizinec – 1942, román, kterým autor zahájil svou úspěšnou literární dráhu. Uplatnil v něm svou filozofii absurdity lidské existence. Navázal na díla Franza Kafky a F. M. Dostojevského. Hrdina Meursault při rekapitulaci svého života před popravou dochází k závěru, že je cizincem v lidském kolektivu i ve svém vlastním životě.

Mor – 1947, román, v němž Camus využívá své zkušenosti z odboje. Zvýraznil princip lidské solidarity a aktivní boj k projevům zla.

 

Filozoficky jsou laděny :
Pád – 1956, román
Šťastná smrt – 1971, román
Exil a království – 1957, sbírka povídek

Mýtus o Sisyfovi – 1942, filozofický esej založený na teorii absurdity
Člověk revoltující – 1951, eseje zabývajíci se různými projevy lidské vzpoury

 

Dramatická tvorba:
Camus vynikl i jako dramatik.

Caligula – 1944, představuje římského císaře jako vražedného tyrana

Nedorozumění – 1944, v tomto dramatu chladnokrevně vraždí matka s dcerou. Jednou zavraždí omylem syna ( bratra ), protože ho při svém hrůzném činu nepoznaly. Po zjištění skutečnosti, kterou však berou jako nedorozumění, spáchají sebevraždu.

Stav obležení – 1948
Spravedliví – 1949

 

Vedle další tvorby překládal a adaptoval divadelní hry cizích autorů (Dostojevskij, Lope de Vega, Calderón).

 

  • zasaďte autora do kontextu světové literatury

Světová literatura 2. poloviny 20. století

– 2. polovina 20. století je reakcí na to, co se děje ve světě
– válka, otázka tzv. třetího světa, globalizace, politické rozdělení
– reakce na válku, problém mezilidských vztahů (řeší se tu otázka neschopnosti lidí mezi sebou vzájemně komunikovat, v souvislosti s tím se objevuje deprese, pocity úzkosti), mladší generace, chtějí se distancovat od těch nahoře (Amerika – beatnici, Anglie – rozhněvaní mladí muži), literatura magického realismu (jsou věci odporující zdravému rozumu, krize vědy a techniky), fantasy lit. (mýty, legendy, pověsti), sci-fi (vědecko-fantastická lit., převládá téma katastrofických vizí), experimentální lit. (formální lit., zkouší nové formy lit. vyjadřování, ve Francii vznikající nový román), lit. komerční (dobře zvládnuté knihy z řemeslného hlediska, ale na rozhraní umělecké lit.), lit. postmoderní (balancuje na hranici mezi lit. uměleckou a komerční lit, jsou zaměřeni proti avantgardě, jsou psány s cílem, aby si tam každý našel něco pro sebe, pro širokou masu čtenářů)
– je zde mnoho nakladatelství, která vydávají tisíce knih
– charakteristickým znakem je chaotičnost
– knihy se stávají zbožím
– směry: literatura válečná, existencionalismus (západní lit. 40. a 50. let), neorealismus (Itálie, 50. léta), rozhněvaní mladí muži, beatnická generace, postmodernismus, humanitní lit. (lit vyjadřující ideály, ideje)

 

Téma války

Deník Anny Frankové
– Anna byla Židovka
– s rodinou žili v Amsterodamu
– 1942 měla být rodina deportována
– přátelé jim pomohli
– přibyla k nim další rodina
– nakonec byla rodina prozrazena
– v koncentráku Anna zemřela na tyfus
– poprvé vyšlo r. 1947
– psala jej 12, 13letá dívka
– 1959 byl natočen film

 

William Styron
Sophiina volba
– Stingo
– 22letý Jižan, který chce dobýt svět
– setkává se s Židem Nathanem a jeho přítelkyní Sophií
– román je napsán ve dvou rovinách
– snaha napsat román
– druhou rovinou je vyprávění Sophiina příběhu

 

Norman Mailer
Nazí a mrtví
– hrůzné zážitky z Tichomoří
– chtěl se zbavit úzkosti a proto o tom psal

 

Winston Churchill
– memoáry týkající se 2. světové války
– byl za ně oceněn Nobelovou cenou
– Dějiny 2. světové války

 

Michal Šolochov
– nositel Nobelovy ceny za lit.
– r. 1965 mu byla udělena za knihu Osud člověka
– rozsahem je to spíše novela
– příběh člověka, který se dostává do německého zajetí

 

Humanistická a satirická literatura
– kritika války pomocí humorného, satirického tématu

 

Patrik Ryan
Jak jsem vyhrál válku
– hl. postava Ernest Goodbody
– nastupuje do armády
– zjišťuje, že nebude dobrým vojákem
– paralela mezi Švejkem a Goodbodym

 

Josef Heller
Hlava XXII
– hl. hrdina je Yossarian
– popisuje nesmyslnost armádní mašinérie
– letecký zákon předepisuje určitý počet letů
– tento počet může splnit jen blázen

 

Vladimír Vojnovič
Život a neobyčejná dobrodružství Ivana Čonkina

 

James Clavell
Král Krysa





Další podobné materiály na webu: