Kniha: Cyrano z Bergeracu
Autor: Edmond Rostand
Přidal(a): Christina Ott
Edmond Rostand
- 1868 – 1918
- Francouzský dramatik a básník
- Pocházel ze zámožné rodiny
- Jeho syn Maurice byl také spisovatel
- V roce 1901 se díky své tvorbě stal členem Francouzské akademie
- 1918 zemřel na španělskou chřipku (pochován v Marseille)
Další díla:
- Romantikové (1894) – veršovaná komedie, založena na Romeu a Julii
- Cyrano z Bergeracu (1897) – světově proslulé veršované drama
- Princezna Lointaine (1895)– drama
- Samaritánka (1900) – drama
- Orlík (1900)
Zařazení: Novoromantismus
- Označení pro umělecký směr 2. poloviny 19. stol., který hlásá návrat k zásadám romantismu
- Zahrnoval dekadenci a symbolismus, ale také tzv. pozdní romantismus (E. Rostand, R. L. Stevenson)
- Kladl zvláštní důraz na subjekt umělce
- Obnovuje v literatuře romantickou tajemnost, ponurost a světobod (= životní pesimismus, pesimistický náhled na svět), konzervativní (zaujatý proti novému) kult minulosti a katolictví, ale také mystiku a morbidnost
Další autoři:
-
- Dumas (Tři mušketýři, Hrabě Monte Cristo), G. Flaubert (Salambo)
- Ruchovci X Lumírovci
- Čech, E. Krásnohorská, A. Jirásek X J. Vrchlický, J. V. Sládek, J. Zeyer
- Zeyer
- Jan Maria Plojhar – román z pražského patricijského prostředí, líčí osudy krajanů, kteří utíkají před společností do evropských velkoměst
- Tři legendy o krucifixu – povídka, líčí příběhy tří ukřižovaných
- Radúz a Mahulena – drama (scénickou hudbu napsal Josef Suk), romantická pohádka podle slovenského námětu, o síle opravdové lásky, která zachraňuje před zlem
- Vrchlický
- Zlomky epopeje – básnický cyklus (15 sbírek)
- Noc na Karlštejně
- Překlady (Shakespeare, V. Hugo, Alighiery, Baudelaire, Dante, Petrarca…
Společensko-historické pozadí
Politická situace
- Základní kámen Národního divadla (1868) → sbírky peněz
- Almanach Ruch (1868) – ruch = orba → snaha přeorat dosavadní kulturní scény, V. Sládek, S. Čech (Husita na Baltu), J. Goll
Umění dané doby
- HUDBA (hlavně opery) – R. Wagner (Tristan a Izolda, Prsten Nibelungův), B. Smetana (Libuše, Dalibor, Čertova stěna), Georges Bizet (Carmen)
- ARCHITEKTURA – období historických slohů (ve stavitelství se nevyvinul, průmyslový rozvoj vede k masivnímu boření cenné histor. zástavby), trend regotizace středověkých objektů (Karlštejn, Kokořín až po Prašnou bránu) a novogotické stavby (Schwarzenberská hrobka v Třeboni), novorenezanční stavby (spjato s rozmachem měšťanstva, činžovní domy i reprezentativní budovy jako Národní divadlo a Národní muzeum v Praze), novobarokní sloh (kolonáda Mariánských lázní, ale hlavně interiér), nové židovské synagogy (v náročně dekorativním slohu, Velká synagoga v Plzni, Jeruzalémská synagoga v Praze)
Rozbor díla: Cyrano z Bergeracu (1897)
Literární forma: próza
Literární druh: veršované drama
Literární žánr: tragikomedie
Literární směr: novoromantismus
Napsáno a přeloženo:
- Napsáno 1897
- Poprvé přeloženo J. Vrchlickým 1898 (autor sám označil za rovnocenný s originálem) – pokládáno za nejcennější překladatelský počin
- Další překlad Jindřichem Pokorným 1975 – modernější jazyk
Hlavní myšlenka:
- Člověk nemiluje zevnějšek člověka, ale povahu a ducha. Cyrano byl génius, který nenašel lásku a uznání ve svém životě, ale až po smrti.
Téma:
- Milostný příběh tří lidi, čest a statečnost.
Kompozice:
- Hra by se dala pomyslně rozdělit na dvě (tři) části – první se odehrává v Paříži druha na frontě a v klášteře.
- Hra je rozdělena do pěti dějství.
- Chronologický postup děje.
Jazyk:
- Psáno ve verších
- Rytmus trochej (první slabika přízvučná, druhá nepřízvučná)
- Jazyk bohatý na básnické prostředky, vášeň a citově zabarvená slova
- Metafory, básnické přirovnání
- Řečnické otázky, zvolací věty
- Pasáže s dlouhými monology (Cyrano)
Autorova inspirace
- Volně inspirováno skutečnou osobou (francouzský spisovatel Hector-Saviniena de Cyrano) a prostředím Francie 17.století
Inspirace daným literárním dílem
- Dramatizace
- Mnohokrát zfilmováno
- Poprvé 1950 jako americký film
- 1971 československá filmová adaptace
- 1987 Americká komedie (variace, ne adaptace – v moderní době, velice se liší, hlavně koncem)
- Po prvním uvedení 1897 byla otevřena v Paříži nová ulice, ta byla pojmenovaná na její počest Rue Cyrano-de-Bergerac
Časoprostor
- Francie (hlavně Paříž, poté francouzské fronty)
- 17. století
Charakteristika hlavních postav:
- Cyrano
- Velmi dobrý a zkušený gaskoňský mušketýr, který je důvtipný a ovládá umění jazyka. Je zamilovaný do své sestřenice Roxany. Má velký nos, kvůli kterému je nešťastný, sice není zvenku krásný, ale jeho duše je nádherná. Je básnicky nadaný, čestný a statečný. Je natolik nesobecký a zamilovaný, že píše Roxaně dopisy z války a vyznává jí lásku pod oknem místo Kristiána.
- Kristián
- Mladý, velmi krásný kadet mušketýrské školy, který také upřímně miluje Roxanu, ale nemá dostatek slov, jimiž by svou lásku vyjádřil. Nemá žádné básnické nadání. je neschopný vyjádřit své city poezií.
- Roxana
- Mladá, krásná a chytrá dívka, která je zamilovaná do Kristianovy tváře a Cyranovy duše, ale neví o tom. Je trochu povrchní, upřímná, milá.
Obsah knihy
Děj začíná v burgundském hotelu, kde je pronese urážka na stranu Cyranova nosu, ten však mistrně odráží urážku verši. Cyrano miluje svou sestřenici Roxanu, ale kvůli svému vzhledu- velkému nosu- to tají. Roxana mu řekne, že miluje kadeta sloužícího u něj v pluku Kristiána pro jeho krásu. Cyrano chce své sestřence pomoci a pomáhá Kristiánovi, jemuž se Roxana také líbí, psát pro ni milostné dopisy. Cyrano pomůže Kristiánovi i k sňatku. Žárlivý Hrabě de Guiche, který usiloval o Roxanu, pošle Kristiána do války, kam odchází společně se Cyranem. Kristián slibuje,že bude Roxaně psát a Cyrano posílá dopisy častěji než vůbec Kristián tušil. Roxana se proto vypraví na bitevní pole. Řekne Kristiánovi, že ho dříve milovala jen pro jeho vzhled, ale že teď ho miluje už jen jeho duši. Ale v bitvě je Kristián smrtelně zraněn. Ten chce tedy,aby Cyrano řekl Roxaně pravdu o dopisech. Kristián nakonec umírá ,ale Cyrano však nic neřekne.
Po 14 letech: Roxana se rozhodla odejít do kláštera, kde ji Cyrano, který ji nepřestal miloval, pravidelně navštěvuje. Po potyčce s nepřítelem jde Cyrano ne zrovna v nejlepším stavu navštívit Roxanu. Poprvé se zpozdí. Čte ji „Kristiánův“ poslední dopis. Roxana pozná hlas, který slyšela tehdy na balkoně a pochopí, kdo ji psal všechny ty dopisy. Pochopí,že Cyrana miluje,ale až ve chvíli kdy umírá…
Zajímavost:
- Zajímavé je, že autor vůbec neřeší problém vztahu sestřenice a bratrance, jelikož to v té době bylo normální.
