Kniha: Divá Bára
Autor: Božena Němcová
Přidal(a): Louza
Božena Němcová (* 1820 ve Vídni a † 1862 v Praze)
- Sběratelka pohádek, známá spisovatelka
- Rozená jako Barbora Panklová, dětství prožila v Ratibořicích u České Skalice – vliv na výchovu měla babička za strany matky
- Provdala se za komisaře Němce, který byl často překládán do různých měst v celé monarchii
- Přestěhovali se do Prahy, kde se seznámila s vlasteneckou inteligencí a udržovala kontakt s čelnými představiteli české kultury
- Několikaletý pobyt na Chodsku ji inspiroval k národopisné a sběratelské činnosti
- Novinářka, povídkářka
- Měla pouze 16 sourozenců – dospělosti se dožilo pouze 6
- Zakladatelka novodobé české prózy
- Významná česká spisovatelka 19.Století
Další díla:
- Babička, V zámku v podzámčí, Chudí lidé
Styl psaní
- její díla obsahují množství podnětů (např. motivy sociální nerovnosti), které hlouběji řešila až literatura pozdější doby
- východiskem pro českou realistickou literaturu v její tvorbě se staly realistické tendence (vidět život, tak jak je)
- zobrazovala národní život a podílela se jím mimo jiné na sbližování českého a slovenského národa – důraz na vlastenectví
Historický kontext : Národní obrození 70.léta 18.st. – 50. léta 19. st.
Velké společenské hnutí:
- národně obrozenecký boj
- národní a demokratické uvědomování lidu
- označováno jako vzkříšení národa ( křisitelé ) nebo probuzení (buditelé)
Urychleno : rozkladem feudalismu a osvícenskými reformacemi Josefa II. ( zrušení nevolnictví)
Nositel hnutí : česká buržoazie a inteligence (opora o venkovský lid)
Periodizace národního obrození – činnost tří tvůrčích generací
- 1. fáze = obranná (převážně vědci) – od 70. let 18.stol. do počátku 19.stol
- 2. fáze = ofenzivní (vědci a básníci ) – od poč.19.stol. do konce 20.let. 19.stol.
- 3. Fáze = vyvrcholení obrozeneckých snah – 30.-50. léta 19.stol
- 4. fáze = 50.léta 19.století
Český romantismus 19. století
- růst politického uvědomění a nastolení otázky národní svobody
- díky snaze obrozenců se národní kultura postupně šířila i mimo okruh inteligence
- s rozvojem měšťanské společnosti se na začátku 19. stol. zvýšila poptávka po knihách a spotřebním zboží
- čeština se postupně stávala jazykem veřejného života a projevem národního cítění
- ve 30. a 40. letech 19. stol. byla založena osvětová organizace Matice česká
- rozvíjelo se také divadlo (Stavovské divadlo, Kajetánské divadlo)
- vycházely české časopisy (Časopis Českého muzea, Česká včela, Květy)
Další autoři tohoto období:
- Karel Havlíček Borovský – Král Lávra
- Karel Jaromír Erben – Kytice
- Karel Hynek Mácha – Máj
Rozbor díla: Divá Bára
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA
- epika, próza – povídka (novela)
- epika – výpravný, dějový literární druhy, zaměřuje se především na děj – v próze a poezii, např. do poezie patří epos nebo balada a do prózy povídka nebo román
- novela – rozsahem střední prozaický žánr, odbočky a popisné pasáže jsou omezeny na minimum a příběh směřuje k výrazné pointě, odehrává se obvykle v krátkém čase a vystupuje v ní omezený počet osob
- Dílo zfilmováno
Literární kontext :
- přelom romantismu a realismu
- romantismus
- kolébkou romantismu je Anglie na počátku 19.stol
- jedná se především o životní pocit a o postoj člověka, stal se uměleckým i myšlenkovým hnutím
- je založený na citu, svobodě, bizarnosti, gotice, jedinci, nespoutanosti
- realismus
- základním principem je pravdivost, věrnost skutečnosti
- skutečnost měla být zachycena v celé své komplexnosti a složitosti
- můžeme hovořit o objektivitě uměleckého díla
- neuchyluje se do minulosti
- autorská licence umožňuje vybírat, vyzdvihovat příznačné rysy, postavy typizovat
Téma:
- zachycení života na venkově
Jazykové prostředky:
- spíše spisovný jazyk s užitím archaismů a vesnických výrazů (kravka, Kostelníkovic)
Hlavní myšlenka
- úsilí o lepší postavení ženy ve společnosti
- obraz autorčiny vlastní povahy
- upozornění na pokrytectví, kritika pověrčivosti
Časoprostor:
- 19. století, vesnice Vestec v Ratibořickém údolí
Postavy
- Bára: nový typ dívky (nezávislá, nepodřízená muži), silná, temperamentní, průbojná, statečná, samostatná, zdánlivě drsná, ale v jádru ušlechtilá a citlivá, bez strachu, odvážná a smělá, aktivně zasahuje do dění kolem sebe, dokáže bojovat s vesnickými pověrami
- Elška: její jediná kamarádka, pravý opak Báry, nesmělá, všichni si ji váží, jemná, bojácná, věrná, čestná, nepovyšuje se
- Pepinka – sestra faráře, vychovatelka Elšky, hodná, milá, opatrná, svéhlavá
- farář – vychovával Elšku, hodný, chytrý
- správce – bohatý, úlisný, hrubý, pokrytecký, zbabělý
- Ostatní postavy: vesničané, otec Báry, myslivec, Jakub, Jozífek
Stručný děj v bodech
- Příběh dcery obecního pastýře Jakuba
- Vesničané ji nemají v oblibě a je ji mi označována za „divou“ (matce prý podstrčila polednice své dítě, protože se prohřešila, když v poledne odešla ze světnice)
- Bára vyrůstala ve volné přírodě, odlišovala se od ostatních, měla jedinou kamarádku Elšku z fary, které pomohla – postrašila správce, který ji byl vnucován jako správce, ale ona ho nechtěla
- Za tuto službu byla Bára potrestána vesničany a v noci byla zavřena do márnice tam ji našel myslivec, který ji vysvobodil a zamiloval se do ní
- V závěru se konají dvě svatby: Elška s lékařem z Prahy, kterého měla ráda a Bára s myslivcem
Obsah díla
Odehrává se v malé vesnici Vestec. V malém domku žil pastýř Jakub se svojí ženou Bárou. Narodilo se jim dítě, které pojmenovali Bára. Když byla Bára ještě v kolébce, její matka se při vaření něčeho polekala a upadla v mdloby. Vesničané se domnívali, že jejich dům navštívila polednice. Po pár letech stonání matka Bára zemřela. Lidé od té doby říkali její dceři Divá Bára, protože se domnívali, že je to dítě podstrčené od polednice.
Dětství trávila Bára ve společnosti dvou kamarádů – Elšky a Jozífka. Lidí se ani navzdory svému vzhledu (tmavé vlasy, vyšší postava, silnější tělo) nestranila. Jozífka chránila před chlapci, kteří ho napadali. S Elškou byly velice důvěrné kamarádky. Často trávila čas u nich na faře. V určitém věku ale Elšku poslali do Prahy na 3 roky, aby se učila dobrým mravům. Zamilovala se zde do lékaře Hynka. Když se vrátila zpět do Vesce, lidé ji začali nazývat panna a měli k ní velký respekt. Nadále udržovala písemnou korespondenci s Hynkem. Panna Pepinka a farář o něm nevěděli, a proto jí vybrali za muže správce. Toho ale Elška nechtěla, a tak se Bára rozhodla, že jí pomůže se ho zbavit. V převleku ho vystrašila. Byla ale odhalena a kvůli tomu musela podstoupit trest – strávit noc v kostnici na hřbitově. V noci za ní přišel otec s jejich psem Lišajem, aby se nebála. Nad ránem přišel za Bárou myslivec a vyznal jí lásku. Za týden jim byla na vesnici vystrojena svatba. Nakonec si i Elška vzala toho, kterého chtěla za muže – Hynka.
