Jméno: Imaginativní próza
Přidal(a): David Hampl
Imaginativní próza je jakýsi typ prózy, která využívá tolika básnických způsobů vyjádření, až připomíná báseň. Proto se také někdy označuje jako básnická próza. Na rozdíl od poezie samotné ale není tento způsob prózy členěn do veršů, je psán jednoduše jako klasická próza. Neobsahuje ani rým či rytmus, ale zvukomalebnost řeči je zachována. Využívá takových básnických způsobů vyjádření, jako je metafora či symbolický jazyk. Jejími typickými českými představiteli jsou Vladislav Vančura, Karel Schulz či Karel Konrád.
Vladislav Vančura
Kdo by neznal větičku z Rozmarného léta od tohoto autora: „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným.“ Jedná se o typickou větu pro imaginativní prózu. Vladislav Vančura je vůbec nejvýraznějším představitelem tohoto způsobu psaní, a to v mnohých svých dílech. Mezi nejznámější počiny tohoto autor jmenujme například Pekař Jan Marhoul, Rozmarné léto, Markéta Lazarová, Konec starých časů či Kubula a Kuba Kubikula.
Karel Schulz
Karel Schulz je méně známý autor, který publikoval zejména v letech 1920 až 1940. Mezi nejznámější díla tohoto autora imaginativní prózy patří Sever-Jih-Západ-Východ, Dáma u vodotrysku, Peníz z noclehárny, Princezna z kapradí, Prsten královnin či historický román Kámen a bolest, který je z tvorby tohoto autora nejznámější.
Karel Konrád
Karel Konrád se narodil v roce 1899 a působil jako novinář a spisovatel. Stejně jako Vladislav Vančura, byl i on členem skupiny Devětsil, českého levicového uměleckého svazu. Karel Konrád je autorem mnohých děl, která byla natolik oblíbená, že byla přeložena do maďarštiny, němčiny, srbochorvatštiny, polštiny. Mezi nimi můžeme jmenovat Robinsonáda, Rinaldino, Dvojí stín, Ve směru úhlopříčny, Rozchod!, Postele bez nebes, Tkáno z kopřiv, Na černé hodince nebo třeba knihu pro nejmenší s názvem Kočko, kočko kočkatá.
Poezie nebo próza?
Otázkou je, jestli tento žánr patří spíše do poezie nebo do prózy. Z prózy má to, že obsahuje vyprávění a nechává na čtenáři, aby si vytvořil vlastní názor na skutečnost, kterou autor předkládá objektivně. Navíc nejsou tato díla psaná ve verších a postrádají rytmiku. Z poezie byl převzat způsob vyjadřování, ale postrádá další typické znaky, které má poezie mít. A tak se polemizuje nad tím, že imaginativní próza by vlastně měla být úplně samostatným žánrem.
Báseň v próze
Tento žánr vznikl ve Francii v devatenáctém století. Měl vyjadřovat odpor proti klasické přesné francouzské metrice. Jejími představiteli a zakladateli se považují básníci Charles Baudelaire či Aloysius Bertrand. Kromě toho je báseň v próze typická také pro díla dalších významných francouzských básníků, jako je Arthur Rimbaud, Stéphane Mallarmé, Francis Jammes či Lautréamont. Kromě francouzských představitelů existuje také významný anglický představitel tohoto žánru, kterým je Oscar Wilde.
