Kniha: Jan Maria Plojhar
Autor: Julius Zeyer
Přidal(a): Djouhan42
Julius Zeyer (1841 – 1901)
- Český prozaik, dramatik a epický básník.
- Bývá řazen k lumírovcům, označován za jednoho z nejvýraznějších českých novoromantiků (v české literatuře stojí mimo hlavní literární proudy).
- Otec pocházel z francouzské šlechtické rodiny, matka ze židovské rodiny hlásící se ke katolictví.
- Studoval na filosofické fakultě, věnoval se studiu jazyků.
- Sbíral památky výtvarného umění a sádrové odlitky slavných středověkých či renesančních artefaktů (především krucifixy a madony)
- Rozuměl si se ženami -> v jeho dílech se tak často vyskytuje silné přátelství mezi mužem a ženou.
Dílo
- Ondřej Černišev (1875)
- Jan Maria Plojhar (1891)
- Dům U Tonoucí hvězdy
- Poezie
- Vyšehrad
- Čechův příchod
- Drama
- Legenda z Erinu
- Libušin hněv
- Radúz a Mahulena
Další autoři tvořící v tomto období
Čechy :
- z Májovců – Jan Neruda, Jakub Arbes, Vítězslav Hálek
- z Lumírovců : Jaroslav Vrchlický, Josef Václav Sládek
- z Ruchovců – Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská, (Sládek)
Zahraničí :
- Tolstoj, Dostojevskij, Turkeněv, Gogol, London, Balzac, Zola, Flaubert, Dickens, Twin,
Rozbor díla: Jan Maria Plojhar
Rok vydání:
- časopisecky 1888 (Lumír)
- knižně 1891
Hlavní myšlenka: hledání sebe sama
Námět: život mladého umělce
Umělecké a kompoziční prostředky:
- Vnitřní perspektiva; nulová fokalizace
- Chronologická, ale i retrospektivní (vzpomínky na dobu v armádě) posloupnost
- pParalela s etruským příběhem.
Časoprostor: Řím, Havranice, Korfu, Praha, San Catalda; 2. pol. 19. stol.
Postavy, charakteristika
- Jan Maria Plojhar – Rozpolcený, hledá sám sebe, chce být poetou, ale setkává se s realitou všedního života (nemá neomezené finanční prostředky, musí pracovat)
- Paní Dragopulos – nestálá, hledá v životě vzrušení, Plojhara má jen jako sexuální objekt, bezcitná
- Caterina – opak Dragopulosy, citově založená, nevinná, zlaté srdce
- Don Clemente – kněz, poruší zásady pro vyšší dobro
- Suntarella – služebná Cateriny, stará se o ni skoro jako o vlastní
- Luigi – doktor, dobrého srdce, soucítí s Plojharem a i přes konkurenci v lásce ho bere jako přítele
- Rosa Maria – sestra Plojhara, nemá ho ráda pro jeho myšlenky a cíle v životě
- Leopold – manžel Rosy, rozhazovačný, materialistický
Obsah (děj) díla
JMP bydlící v Římě nechce jít na slavnost Tří králů. Seznámí se s C, L a S. Jdou na slavnost, když JMP jde sám domů, přepadne ho slabost kvůli jeho zranění. Uléhá na lůžko s ve vzpomínkách se odebírá do minulosti. Popisuje svůj život v Havranicích, vztah s matkou a chůvou Bětou, jež v něm probudila „fantazírování“, jeho sestru, která se vdala za měšťana, kterými JMP opovrhuje pro jejich sobeckost. Bětino vyprávění v něm probudilo touhu po chránění jeho vlasti, jde proto do armády, kde však naráží na krutou realitu. Leopolde mezitím „výhodně“ rozhazuje jmění Plojharů. JMP doplul na ostrov Korfu, kde se vzplane k PD, ta ho odmrští, jede do Prahy, kde bojuje za vlast s Vídeňákem, ten ho zraní na hrudi. Když se zotaví, odejde z armády, snaží se prosadit jako spisovatel (učitel ho zkritizuje), to mu nevyjde a na doporučení lékaře jede do Itálie. Po pobytu v Římě se stěhuje ke C. Odolá vzplanutí k PD na představení, kdy ta urazí C a JMP pak jede domů a spadne z koně. Celou tu dobu se snaží vyznat z lásky C, ta ho taky miluje, ale upejpají se, vždycky „já ho/ji miluju, teď mu/jí to řeknu!“, o 5 minut později „ne, on/ona mě nemiluje, neřeknu mu/jí to.“. Když se Plojhar dozví při jeho ošetřování z rozhovoru mezi L a C, že ho C miluje, je šťasten. Ale umírá, takže si vyznají lásku, DC je oddá i přes C poručnice odpor, JMP umírá a C se otráví jedem, kterým se on chtěl otrávit v armádě. Naplňuje vzor etruské princezny (příběh v příběhu), která taky odešla se svým chotěm.