Kniha: Jmenuji se Ašer Lev
Autor: Chaim Potok
Přidal(a): David Hampl
Chaim Potok
- Narodil se 17. února 1929 v Bronxu v New Yorku, zemřel 23. července 2002 v Merion Station.
- Americký spisovatel, scénárista a překladatel židovského původu.
- Narodil se jako Herman Harold Potok v ortodoxní židovské rodině. Neanglicky znějící příjmení souvisí se skutečností, že jeho rodiče pocházeli původně z Polska, odkud ale odešli do Ameriky.
- Vystudoval filozofii a anglickou literaturu na univerzitě, během studií začal nejprve ve studentských časopisech zveřejňovat svá první literární díla.
- Zároveň ale navštěvoval náboženský židovský seminář a stal se rabínem.
- Ve svém životě podivuhodným způsobem spojoval světský a náboženský život i prostředí, působil například jako vojenský kaplan ve válce v Koreji.
- Hlavním tématem jeho knih jsou zejména pocity a problémy ortodoxních židů v materialisticky a konzumně zaměřené americké společnosti druhé poloviny dvacátého století.
- K jeho literárním vzorům patřil především Ernest Hemingway, James Joyce, Thomas Mann a Fjodor Michajlovič Dostojevskij.
Díla
- Já hlína jsem – román, ve kterém se inspiroval některými svými zážitky z války v Koreji, kde působil jako kaplan. Jde o příběh staršího korejského manželského páru, který při svém útěku z vesnice kvůli válce najde v příkopu malého raněného chlapce.
- Staří muži o půlnoci – kniha je souborem tří novel, které zachycují rozmanité životní osudy tří mužů, na jejichž pozadí jsou ukázány významné události druhé poloviny dvacátého století.
Americká židovská literatura, literatura 2. poloviny 20. století
- Pojmem americká židovská literatura je označována literatura židovských autorů tvořících na území Spojených států amerických. Největší rozvoj tato literatura zaznamenala zejména v padesátých a šedesátých letech, hlavním tématem je jednak holokaust a druhá světová válka, ale také emigrace či život židovských imigrantů v moderní západní společnosti.
Spisovatelé
- Isaac Bashevis Singer – americký spisovatel židovského původu, který pocházel původně z Polska, nositel Nobelovy ceny za literaturu. Na rozdíl od ostatních spisovatelů psal často v jazyce jidiš. K jeho nejznámějším dílům patří například Rabín a čarodějnice, Otrok, Šoša či Golem.
- Joseph Heller – prozaik, jehož rodiče byli židovskými přistěhovalci z Ruska. Celosvětově proslul zejména satirickým románem Hlava XXII., jehož název je odvozen od absurdního vojenského paragrafu. Hlavní postavou knihy je kapitán Yossarian.
Rozbor díla: Jmenuji se Ašer Lev
Patrně nejslavnější román Chaima Potoka, který se díky svému úspěchu dočkal i volného pokračování jménem Sar Ašera Leva. Hlavním tématem a poselstvím knihy je prosazení vlastní identity v pevně dané a pravidly svázané židovské společnosti, dalším tématem, kterého se kniha velmi originálním způsobem dotýká, je také nelehký vztah židovského a křesťanského náboženství.
Postavy
- Ašar Lev – hlavní postava příběhu, chlapec, který je od dětství obdařený mimořádným výtvarným talentem. Navzdory tomu, jaké překážky mu jeho židovská komunita kvůli tomuto talentu staví do cesty, si jde za svým cílem a navzdory tomu, že musí opustit svou rodinu, dá přednost svému snu, odejde od rodiny i z židovské společnosti a stane se umělcem.
- Jákob Kahn – úspěšný umělec, kterému se podařilo vymanit se z židovské náboženské komunity, a může tak svobodně malovat i žít. Stal se Ašerovým životním mentorem i vzorem.
- Arie Lev – Ašerův otec, důležitý člen židovské komunity, hodně cestuje a pomáhá židovské komunitě. Tvrdohlavý a zásadový, nerozumí umění a nemůže pochopit talent a přání svého syna. Z tohoto důvodu se tak s Ašerem často dostává do sporu a nakonec o syna úplně přichází
Obsah díla
Děj románu spočívá v zachycení nelehkého životního osudu židovského chlapce Ašera Leva, který je mimořádně výtvarně nadaný. Děj se odehrává v padesátých letech v židovské čtvrti v New Yorku. Výtvarný talent ale není v ortodoxní židovské společnosti považován za dobré znamení, naopak za pokušení ze strany zla. Tento talent se mu tak stane jakýmsi prokletím. Kvůli svému nadání a snu stát se umělcem se tak dostává do konfliktu se svou rodinou, zejména otcem, který světu umění nerozumí a nechce porozumět. Mezi nimi stojí postava matky, která na jednu stranu syna chápe, neboť je ovlivněna smrtí svého bratra, který zemřel jen proto, že šířil víru, ale zároveň ctí tradice, neví proto, na jakou stranu se přiklonit. Poté, co je jeho otec poslán do Vídně a Ašer zůstává s matkou v Brooklynu, se rozhodne využít otcovy nepřítomnosti a zdokonaluje se v kreslení. Naopak zanedbává své židovské studium. Kromě vlastního malování také často navštěvuje nejrůzněji výstavy a muzea, kde studuje a obdivuje práce jiných. Při jedné z těchto návštěv ho zaujme téma ukřižování a začne se o tento motiv zajímat více a zároveň začne kreslit podobné obrazy, aniž by si uvědomil, jaké nebezpečí to nejen jemu, ale celé jeho rodině může přinést. Změnou v osudu Ašera je výuka u jednoho z největších židovských umělců Jacoba Kahna. Díky němu se zdokonaluje nejen v malbě, ale zároveň s ním řeší nejrůznější otázky, které se mu honí hlavou. Na základě toho Ašer namaluje symbolický obraz, na kterém ztvární pomocí ukřižování muka své matky, neboť ví, jak je pro ni celá situace nelehká. To vede k velkému konfliktu Ašera s celou židovskou komunitou, který nakonec vyústí jeho odchodem pryč.
