Krakatit – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Krakatit

Autor: Karel Čapek

Přidal(a): Žanet

 

Karel Čapek (1890-1938)

Český spisovatel, novinář, dramatik, překladatel a fotograf. Narodil se v Malých Svatoňovicích, jeho otec byl lékař, matka sbírala slovesný folklor. Měl 2 sourozence, se kterými vycházel velmi dobře. Bratr Josef se proslavil jako výtvarník a spisovatel. Sestra Helena byla také spisovatelka, napsala zejména vzpomínkové knihy o svých bratrech; byla manželkou Josefa Palivce. Karel Čapek byl velmi vzdělaný, po ukončení gymnázia studoval na UK v Praze, poté i v Berlíně a Paříži. Pro svou nemoc (vada páteře) nebyl odveden do armády a nemusel se účastnit bojů v první světové válce, přesto byl touto válkou velmi ovlivněn. Po ukončení studia krátce působil jako vychovatel v šlechtické rodině , brzy však přešel k novinařině. Působil v Národních listech a později v Lidových novinách. Byl také dramaturgem Vinohradského divadla a 1.předsedou Československého PEN klubu (celosvětové sdružení spisovatelů, J.Galsworthy). Ke konci života se oženil se svou dlouholetou přítelkyní Olgou Scheinpflugovou (herečka). Je znám i v zahraničí, uvažovalo se i o NC.  Ve své vile pořádal schůzky tzv. pátečníků – skupina kulturních a politických osobností 1.republiky (Masaryk, Beneš, Peroutka, Vančura). Byl zastáncem demokracie, proto se ho velice dotkla Mnichovská dohoda a následná kapitulace. Zemřel na plicní edém několik měsíců před plánovaným zatčením gestapem. Byl pohřben na vyšehradském hřbitově v Praze.

 

Zpočátku tvořil s bratrem Josefem (Zářivé hlubiny, Krakonošova zahrada, Ze života hmyzu). Jeho tvorba je ovlivněna vědeckotechnologickou revolucí, v mnoha dílech vyjadřoval obavu, že jednou technika získá moc nad člověkem. Typickým znakem jeho děl je využívání obrovské slovní zásoby, používání neobvyklých slov, několikanásobných větných členů a rozvitých souvětí. Čapek uměl velmi dobře využívat českého jazyka a jeho zvláštností. Jeho novinářská činnost je velmi zajímavá – je považován za mistra fejetonů, vymyslel také žánr sloupek – vyjadřování se k aktuálním tématům. Rád cestoval – v cestopisech zachycuje zvláštnosti, zvyky a životní styl zemí (Italské listy, Anglické listy, Obrázky z Holandska). Psal i pro děti (Dášeňka čili život štěněte, Devatero pohádek).

 

Vrcholná díla:

Boží muka (1.kniha), Továrna na absolutno, Krakatit, volná trilogie (Hordubal, Povětroň, Obyčejný život), Válka s mloky, Věc Makropulos, R.U.R., Bílá nemoc, Matka

 

Pragmatismus je filosofický směr, který staví do popředí lidské jednání, praxi. Důležité je to, co je prospěšné a užitečné. Vznikl v USA (William James, John Dewey).  Praktické myšlení Američanů udělalo velký dojem na T. G. Masaryka, který praktické ohledy rád zdůrazňoval, i když pragmatistou ve filosofickém slova smyslu nebyl. Masarykův pragmatismus pak u nás rozvíjeli Ferdinand Peroutka, František Langer a zejména Karel Čapek.

Ferdinand Peroutka – významný žurnalista, za 2.sv.války v koncentračních táborech, po r.48 emigroval, působil v rádiu Svobodná Evropa, zemřel v NY. Dílo: Oblak a valčík

 

Čapkův utopický román Krakatit, upozorňuje, jako mnoho jiných Čapkových děl, na možné zneužití techniky vůči lidstvu. Děj tohoto románu se nachází na hranici snu a skutečnosti a často není zřetelné, o kterou rovinu se vlastně jedná.

 

Námět: válečné události, vědecko-technický pokrok

Kompozice: časově posloupná

Jazyk: spisovný, bohatá slovní zásoba

Děj:

Hlavním hrdinou je chemik Ing. Prokop, jemuž se podaří vyrobit nevídaně silnou výbušninu – krakatit. Zvláštní vlastností Krakatitu je, že vybuchuje i zdánlivě bez příčiny. Po nehodě v laboratoři se potácí vyčerpaný Prokop Prahou k domovu, když potká známého ze studií Tomeše, který se o něj postará. Prokop se vydává na venkov (do Týnice) k Tomšovu otci – lékaři, a doufá, že zde přítele najde, nebo že se mu alespoň podaří zjistit, kde Tomeš je. Téměř ihned po svém příchodu upadne do bezvědomí, skolen zánětem mozkových blan. Po šesti týdnech se začíná zotavovat. Zamiluje se do lékařovy dcery Anči a pomalu se zde zabydluje. Jednou v novinách objeví inzerát od neznámého pana Carsona, který jej naléhavě prosí, aby se mu ohlásil, kvůli krakatitu. Prokop se zděsí, že o krakatitu někdo ví a rozhodne se neznámého Carsona najít. Zjišťuje, že se jedná o ředitele vojenské továrny v Balttinu, která se zajímá o koupi krakatitu. Carson prozrazuje Prokopovi, že se mu Tomeš pokoušel krakatit prodat, ale měl jen vzorec (ten mu řekl Prokop v horečce) a neuměl jej vyrobit, takže nějakou dobu u Carsona pracoval a snažil se ho vyrobit. Prokop tedy odjíždí do Balttinu, kde hodlá Tomše najít. Tomše v Balttinu už nenajde, ten mezitím ukradl krakatit a utekl ke konkurenčí firmě, kde se stále snaží ho vyrobit. Prokop je v Balttinu násilím držen, sice se může volně pohybovat kolem zámku, má osobního sluhu pana Paula, ale nemůže opustit areál. Dostal také svou soukromou laboratoř vybavenou vším potřebným. Je nucen k vydání krakatitu všemi možnými prostředky. Jedním z nich je i krásná tatarská princezna Wille, která má upoutat Prokopovu pozornost. Ta se však do Prokopa zamiluje. a pomůže mu k útěku – autem ho vyveze přes hlídače ven, ale srazí při tom pana Holtze, který se jim snažil zabránit v odjezdu. Prokop je zděšen její chladností, vždyť pan Holtz má 5 dětí a Prokop si ho oblíbil.

Princezna vysadí Prokopa na cestě daleko od Balttinu a odjede zpátky. Prokop je zoufalý, protože princeznu také miluje a šílený láskou k ní se vrací zpět do Balttinu, rozhodnutý vydat krakatit, jen když bude moci být s ní. Na cestě zpět potká diplomata, který na zámku pobýval a ten mu řekne, že princezna odjela do Itálie. Prokop se tedy nechá přemluvit a pan d’Hemon jej odveze do Itálie, kde ho seznámí se skupinou anarchistů, kterou vede. Těm se podařilo ukrást Tomšovi krakatit a chtějí s jeho pomocí ovládnout svět. Prokopa jako jeho vynálezce přijmou s velkým nadšením a pan d’Hemon mu nabídne, aby celou skupinu vedl, vyráběl krakatit, provedl vládní převraty a nakonec vedl celý svět a udělal ho takový, jaký chce, aby byl – lepší. Kolem bedny krakatitu se vyvolá zmatek a Prokop, pan d’Hemon a neznámá dívka prchají na Daimonovo sídlo. Tam Prokop konečně poznává radiostanici, která díky svým rušivým vysokofrekvenčním vlnám umožňuje vybuchování krakatitu (úterý, pátek). Daimon mu řekne, že Tomeš teď pracuje na výrobě krakatitu v továrně v Gottupech. Prokop se za ním vydá, aby ho varoval před nebezpečným vlnovým zářením. Tomeš s ním ale odmítá mluvit. Prokop dobře ví, že hrozí výbuch, proto se dá na útěk. Zanedlouho dochází k silnému výbuchu, při kterém je zničena celá továrna i široké okolí. Před Prokopem se najednou objevuje světlo lucerny. Vidí stařečka s vozem a jde k němu. Stařeček mu kukátkem ukazuje různá místa na světě – ukazuje mu “svět”. Prokop v něm nejprve vidí stařečka ze stropu své staré laboratoře na Hybšmonce, poté vlastního otce, ale nakonec si uvědomuje, že s ním hovoří sám Bůh, který mu naznačuje, že člověk má více myslet než cítit a být odpovědný za své činy. Prokop si nakonec uvědomuje, že lidstvu prospěje víc drobná a užitečná věc, než strašlivý objev krakatitu, který mu může jen uškodit. Dokonce zapomíná i jeho chemický vzorec a je rozhodnut začít z druhého konce – nachází smysl života v drobné práci.

Čapek nám naznačuje, že si máme jít za svými sny, ale zároveň nám sděluje, že je vždy nutné uvážit, zda právě učiněný objev povede ku prospěchu člověka.





Další podobné materiály na webu: