Kytice – rozbor díla k maturitě [10]

 

Kniha: Kytice

Autor: Karel Jaromír Erben

Přidal(a): Fifinka

 

 

KYTICE Z POVĚSTÍ NÁRODNÍCH

            Kytice je básnická sbírka balad (původně vyšla časopisecky), která vychází v roce 1853 (romantismus), tedy v období bachovského absolutismu – viz na konci v další. 3. fáze národního obrození

Tematické okruhy, charakteristika jednotlivých oddílů, zpěvů, záměr:

  • 13 básní, prostý písňový rýmovaný verš
  • obraz dávných lidových představ a lidového názoru života (životní úděl člověka)
  • vliv českých bájí, jednotlivost bájí (viz titul)

základní motivy

  • boj člověka s přírodou a nadpřirozenem, víra v nadpřirozené síly (bezmocnost)
  • základní vztahy mezi lidmi (neposlušnost, vražda, péče o dítě), zvláště vztah matky a dítěte (motiv mateřské lásky nebo nelásky)
  • motiv viny a trestu (narušení základních vztahů vede ke konfliktu)
  • osudovost – jedinec často nucen volit, ale nevyhne se tragédii (neúměrně vysoký a nevyhnutelný trest)

 

Charakteristika žánru a básnické útvary

  • lyrickoepické básně – balady, převážně forma lidových balad, ale i jiné druhy lidové epiky – pohádka (Zlatý kolovrat), pověst (Věštkyně), legenda (Záhořovo lože)
  • pochmurný děj, tragický závěr, obraz marného zápasu s nadpřirozenými silami (klasická balada)
  • balady psal také Neruda – (Kniha veršů – sociální balda); Wolker, Bezruč

 

Jednotlivé básně – nejdříve nahlédnout do kompozice

  • báseň Kytice

úvodní báseň

symbol mateřídoušky na hrobě zemřelé matky – útěcha pro její děti – sirotky (duše matky se vtělila v kvítek)

2. část – poslání sbírky – autor přirovnává Kytici ke kytici uvinuté z mateřídoušky; matka jako symbol národa, vlasti; autorův výklad původu bájí i svého záměru

  • báseň Poklad

námět Velkého pátku; odkrývají se poklady, matka pro bohatství zapomněla v otevřené skále dítě; po roce se v modlitbách k dítěti vrací, myslí jen na jeho záchranu, bohatství ji již neláká (zlato se proměnilo v kamení)

  • báseň Svatební košile

balada o návratu mrtvého milého; dívka prosí v modlitbách, aby se vrátil, jinak vyhrožuje sebevraždou (= provinění); mrtvý milý přichází si pro nevěstu v měsíční noci, vezme jí modlitební knížky a růženec i křížek po matce a spěchají na hřbitov; dívka se skrývá v umrlčí komůrce, zachránila se modlitbami a pokáním (život vítězí nad smrtí)

  • báseň Polednice

rozhněvaná matka přivolala na neposlušné dítě polednici, pak se ho snažila zachránit, ale v náručí ho udusila

  • báseň Zlatý kolovrat

pohádka (námět B. Němcové) o krásné Dorničce, která se měla stát ženou krále, ale nevlastní matka s dcerou ji v lese zabily; zločin vyšel najevo – zlatý kolovrat, přeslici a kužel stařec vyměnil za dívčiny údy a oči a živou vodou dívku zahojil a oživil; podvedený král obě zlé ženy potrestal stejně, jako ony Doru

  • odsouzeno sobectví a touha po bohatství, zvítězilo dobro
  • báseň Štědrý den

touha po poznání budoucnosti, sestry Marie a Hana prosekaly o půlnoci led – vidina Haniny svatby a Mariiny smrti ve vodní hladině – splnilo se, příběh vytvořen uměle, využity lidové obyčeje – o budoucnosti raději jen snít

  • báseň Holoubek

balada

mladá žena zabila svého muže a znovu se vdala, nad jeho hrobem tklivě zpíval holoubek o její vině – svědomí ji dohnalo k sebevraždě

  • báseň Záhořovo lože

polemika s Máchou (jeho revolta, ale Erbenův smysl pro řád, mravní zákon)

báseň o vině a odpuštění (motiv dobra); legenda barokně romantická, cesta mladého poutníka do pekla (otec ho úpisem zaprodal Satanu), setkání se zločincem Záhořem, který mu o pekle vypravuje, mladíkův návrat – zdrtil Záhoře zprávou, že na něho v pekle čeká úděsná lože – Záhořovo pokání (90 let), obrostl mechem, z jeho kyje vyrostla jabloň – získává odpuštění

  • báseň Vodník

krutý zásah zlé nadpřirozené síly – neposlušná dcera se utopila, stala se vodníkovou ženou, stýskalo se jí po matce, navštívila ji, ale nevrátila se a opustila dítě – krutá vodníkova pomsta

střetnutí dvou mateřských lásek, bezvýchodná situace volby

4 zpěvy, 4 různé scény i časová období

vliv lidové pověry (víra v sen), využití refrénu, zvukomalby, dramatické dialogy

  • báseň Vrba

sepětí mladé ženy s vrbou (zakletí); vrba byla skácena – žena zemřela; kolébka pro dítě z vrbového dřeva = matčino náručí; píšťala z vrbového proutí = matčin hlas

  • báseň Lilie

balada o dívce, která se po smrti vtělila v bílou lilii; v noci jako dívka okouzlí muže a stane se jeho ženou; chrání ji (květ) zdí před sluncem; v jeho nepřítomnosti dá matka zeď zbořit a tím dívku zahubí

  • báseň Dceřina kletba

balada

rozmluva matky s dcerou, která zabila své dítě a chce se oběsit, proklíná svého svůdce i matku

  • báseň Věštkyně

alegorie; projev vlastenectví, víra v budoucnost národa, motiv národního smutku a naděje (motiv proroctví), věštkyně jako Libuše předpovídá osudy českého národa

Básnická forma a jazyk

kompozice

  • přesný skladebný záměr (vzájemně si básně odpovídají – první a poslední, druhá a předposlední atd.)
  • Kytice – Věštkyně (motiv národního smutku a naděje, matka = vlast, národně buditelské a politické poselství)
  • Poklad – Dceřina kletba (motiv mateřské viny)
  • Svatební košile – Vrba (vztah mrtvých k živým)
  • Polednice – Vodník (nepřátelské nadpřirozené bytosti)
  • Zlatý kolovrat – Záhořovo lože (motiv dobra, pohádkový námět)
  • proti Štědrému dni měla být báseň Svatojánská noc – nedokončena (motiv tajemných ročních období)
  • Holoubek měl být středem sbírky
  • Lilie vyšla až v druhém vydání v r. 1861

 

jazyk

  • jazykové prostředky spjaté s obsahem: lidové prostředky, zvukomalba, živé dialogy
  • popis osob – stručný, ale názorný – Polednice (malá, hnědá, tváře divé…)
  • líčení krajiny – úsporné, ale opět názorné (okolo lesa pole lán; okolo hřbitova cesta úvozová)
  • metafory
  • epiteta (bás. přívlastky)
  • apostrofy
  • epifory (opakovýní stených slov na konci verše)
  • epizeuxis (opakování stejného slova v jednom verši)
  • elipsa (výpustka)

 

Další

  • F. L. Čelakovský
    • preromantismus, sběratel lidové poezie (Ohlas písní ruských, Ohlas písní českých)
    • ohlasová poezie – přímí vliv a napodobování, lidová poezie do umělé
    • první česká balada – Toman a lesní panna

 

Monika Šilerová

2.A

 

1) Kdy, v jaké společenské atmosféře vyšla Kytice  poprvé?

V knižní podobě vyšla roku 1858 a měla obrovský úspěch. Již dříve některé Erbenovy básně z Kytice vyšly v novinách.

 

2) Jaké žánry (i s názvy jednotlivých básní) v Kytici najdeme?

Kytice obsahuje balady, pouze první báseň (Kytice) a poslední báseň (Věštkyně) jsou méně baladické.

 

3) Vypište verše, které jsou důkazem o Erbenově inspiraci ústní lidovou poezií.

Viděla jsem skálu nad řekou se pnoucí,

na skále Krokův zlatý hrad;

okolo hradu květnatí palouci

– kněžny Libuše květný sad.

 

4) Jak je v Kytici řešen vztah matky a dítěte? Vysvětlete na příkladech.

Podle Erbena je to jeden ze základních lidských vztahů. Je-li tento vztah nějakým způsobem narušen, následuje trest. Erbenovy tresty jsou však velmi tvrdé, například v básni Vodník je dítě zavražděno (vodníkem).

 

5) Jakou roli hraje osudovost? Uveďte příklady.

Erbenův pohled na osud spočívá v tom, že každý osud je předurčen a předurčeno je i to,

že se jej někdo pokusí změnit. Osud je nemilosrdný a zasahuje, když se člověk zpronevěří svému poslání. Trestá tvrdě, ale vnáší do lidského života řád

Například v básni Vrba  chtěl manžel zrušit osud své ženy, jejíž duše se v noci stávala duší vrby, vrbu proto pokácel. Ženy zemřela spolu s ní.

 

6) Proč je Erben považován ze jednoho ze zakladatelů českého hororu?

Oddaluje hrozivou situaci a využívá k tomu dějové zkratky, čímž zvyšuje napětí, které graduje až  k hororové pointě.

Příklad:

Něco padlo. – Pode dveřmi

mok se jeví – krvavý;

a když stará otevřela,

kdo leknutí vypraví!

Dvě věci tu v krvi leží –

Mráz po těle hrůzou běží:

dětská hlava bez tělíčka

a tělíčko bez hlavy.

 

7) Vypište anaforu, epiforu a vysvětlete.

Anafora

Slova na začátku veršů se opakují (a lampa…).

Již jedenáctá odbila,
a lampa ještě svítila,
a lampa ještě hořela,
co nad klekadlem visela.

(Svatební košile)

Epifora

Opakují se slova, nebo skupiny slov na konci za sebou jdoucích vět nebo veršů.

Co to máš na té tkaničce,

na krku na té tkaničce?

(Svatební košile)

 

8) Jaká přirovnání používá autor – uveďte příklady, jak autor přirovnání uvozuje?

Používá přirovnání na základě vnější podobnosti.

Příklad:

Perly jsem tobě vybírala,
bíle jsem tebe oblíkala,
v sukničku jako z vodních pěn:
nechoď, dceruško, k vodě ven.

 

9) Najděte alespoň 3 příklady zvukomalby.

1. Na topole podle skal,

zelený mužík zatleskal

2. A před chalupou s koně hop!

a na chalupu: klop, klop, klop!

3. Na jezeře bouře hučí,

v bouři dítě naříká;

 

10) Ve které básni Erben polemizuje s Máchou a jak?

S Máchou Erben polemizuje v básni Záhořovo lože. Zastává názor, že za své problémy si může každý sám, zatímco podle Máchy za problémy člověka může společnost.

 

11) Jaké motivy najdeme v úvodní a závěrečné básni?

Jsou to historické a vlastenecké motivy. V úvodní básni Kytice  přisuzuje našemu národu mateřskou roli, oslovuje nová pokolení, poslední báseň Věštkyně poukazuje na české dějiny v podobě proroctví.

 

12) Kteří tvůrci se inspirovali Kyticí (hudba, malířství, divadlo, film…)? Zhodnoťte stručně, co znáte z vlastní zkušenosti.

Kytice byla zpracována jako divadelní hra Jiřím Suchým (divadlo Semafor) v 70. letech 20. století. Vznikla rovněž i filmová verze, který byla natočena v roce 2000 Františkem Antonínem Brabcem.





Další podobné materiály na webu: