Lumírovci, venkovský a historický realismus

literatura

Jméno: Lumírovci, venkovský a historický realismus

Zařazení: Literární směry a pojmy

Přidal(a): Tyna

Lumírovci – škola kosmopolitní

70. a 80. léta 19. století
Jmenují se podle literárního časopisu Lumír.
Hodně překládali, hlavně z francouzštiny, italštiny, angličtiny.
Chtěli pozvednout českou literaturu na evropskou úroveň, odmítali, aby literatura sloužila národu.
Josef Václav Sládek (částečně ruchovec), Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer

Josef Václav Sládek

Je to zakladatel české poezie pro děti.
Převažuje lyrika.
Překládal z angličtiny (např. 33 Shakespearových dramat).
Dva roky pobýval v Americe, byl zklamán útiskem indiánů (báseň Na hrobech indiánských).

Jaroslav Vrchlický

Napsal 80 sbírek, obsáhl mnoho žánrů, mnoho témat, zavedl do české poezie např. sonet.
Psal:
- intimní lyriku – Okna v bouři
- epickou poezii – cyklus Duch a svět (Chtěl zachytit vývoj lidstva od starověku, myslí si, že lidstvo spěje k humanismu.) Patří sem sbírka Selské balady (příběhy z české historie).
- drama – veselohra Noc na Karlštejně
Překládal z francouzštiny (Cyrano z Bergeracu) a dalších románských jazyků.
Jeho poezie je metaforicky bohatá.

Julius Zeyer

Popisuje prostředí a život na venkově daného regionu, který autor velmi dobře znal, protože v něm žil. Autoři ukazují na konkrétní problémy typické pro daný kraj (ty se v jednotlivých krajích často lišily), sociální problémy, špatné mezilidské vztahy a narušené vztahy v rodině.
Předchůdci tohoto žánru jsou Němcová, Hálek (povídky) a Světlá.
Autoři používali v přímé řeči místní nářečí, aby dílo bylo autentické.

Žil v Podkrkonoší a na Vysočině, psal o těchto regionech.
Výminkáři, Rodiče a děti – Povídkové soubory, tématem je rozklad rodinných vztahů a generační problém (mladí-staří), vinu na něm mají peníze a nedostatek morálních hodnot.
Zapadlí vlastenci – Děj románu se odehrává v Podkrkonoší, líčí v něm činnost českých obrozenců na venkově.

Žil v Semilech v Podkrkonoší, což byl velmi chudý kraj, kde byly problémy nejen sociální (chudoba), ale i národnostní (továrníci byli často Němci).
Autor byl ovlivněn myšlenkami socialismu, proto je jeho pohled na situaci silně vyhrocený – spravedliví chudí, nespravedliví továrníci. Tento názor se projevuje v románech
O ševci Matoušovi a jeho přátelích
V temných vírech.

Narodil se ve východočeském Hronově u Náchoda a velká část jeho tvorby vychází právě z historie tohoto kraje.
Jeho pohled na českou historii je značně tendenční – zcela zavrhuje dobu pobělohorskou a oslavuje dobu husitskou bez objektivního hodnocení (vlastenecký pohled).
Používá velmi detailní popisy prostředí, postav, oblečení, zbraní atd.
Staré pověsti české (Vychází mimo jiné z Kosmovy kroniky.)
Husitské období:
- Proti všem – román z období vrcholu husitského hnutí, stavba Tábora, bitva na Vítkově
Doba pobělohorská:
- Temno – Podle Jiráska nejhorší období českých dějin, kritizuje konání katolické církve, zvláště jezuitů.
- Psohlavci – Román líčí povstání Chodů proti omezování jejich práv (Jan Sladký Kozina).
Doba národního obrození:
- F. L. Věk – pětidílný román o první fázi národního obrození, jak probíhala v Praze i na venkově (Dobruška). Vystupují tu historické postavy (Václav Thám, V. M. Kramerius atd.).
Dramata:
- Lucerna – pohádková hra
- Vojnarka – venkovská realistická hra

Naši furianti – veselohra ze současné jihočeské vesnice, malicherný spor dvou sedláků

Gazdina roba, Její pastorkyňa
- Jsou to dramata ze současné slovácké vesnice, hrdinkami jsou ženy, tragické konce kvůli majetku a lpění na tradicích a předsudcích.

Alois a Vilém Mrštíkové

Maryša
- Nejlepší drama této doby (Máte v seznamu.)
- Je to kritický pohled na situaci, kdy o budoucnosti dětí rozhodují rodiče kvůli majetku (podrobnosti v učebnici).