Ruchovci a Lumírovci

 

Jméno: Ruchovci a Lumírovci

Zařazení: Literární období

Přidal(a): ljansova

 

GENERACE RUCHOVCŮ A LUMÍROVCŮ

• literární skupiny
• období kulturního a literárního rozmachu
• Lumírovcům se povedlo dostat českou literaturu do světového kontextu 
• Kulturní souvislosti:
• 1881, 1883 -Národní divadlo, „Národ sobě“
• 1890- založena Česká akademie pro vědy, slovesnost a umění, zakládání nových nakladatelství a kulturních organizacích, almanachy Ruch, Lumír, Máj

 

RUCHOVCI

• motto „umění pro národ“
• = křídlo národní 
• spíše romantismus než realismus, zájem o historická témata, duchovní krize jedince ve společnosti
• na konci 19. stol. začínají vznikat nové literární směry, symbolismus, realismus, dekadence
• rozvoj poezie
• skupiny proti sobě nesoupeřili
• almanach Ruch – 1868, položením základního kamene Národního divadla
• aktuální národnostní problémy, program národního obrobení, politická poezie, národní tradice
• Svatopluk Čech, Josef Václav Sládek (později přechod k Lumírovcům)
• Eliška Krásnohorská, Alois Jirásek

 

LUMÍROVCI

• motto „umění pro umění“
• = křídlo kosmopolitní
• snažili se o zapojení české literatury do světového kontextu (světáci)
• velká část Lumírovců překládala z cizích jazyků
• otevírali okna české literatuře do Evropy 
• požadovali uměleckou svobodu, čisté umění 
• vystoupili almanachem Lumír, spíš než almanach to byl časopis, periodikum 
• Jaroslav Vrchlický, Josef Václav Sládek, Julius Zeyer 

 

SVATOPLUK ČECH (1846-1908)

• básník, prozaik, novinář
• velmi silně zdůrazňuje vlasteneckou myšlenku, poezie k politickým ideálům
• vystudoval práva, povolání ho nenaplňovalo, dal se k literatuře 
• uveřejňoval své básně v časopisu květy 

 

Dílo

Poezie:

• Husita na Baltu 
  • debutová báseň (almanach Ruch)
• Adamité 
  • epopej o potlačení sekty adamitů
• Evropa
  • alegorická báseň, aktuální společenské problémy, rovnoprávnost, panslavismus
• Slávie
• Ve stínu lípy (čítanka str. 105)
  • • sbírka 7 veršovaných povídek, vyprávění 7 postav v hostinci (sedlák, krejčí, učitel, válečný invalida, hostinská, pojezdný, šumař, mlynář), aby si ukrátili nedělní odpoledne 
    • idylicky zobrazuje život na venkově 
    • příběh sedláka – vzpomíná na Václava, nebyl spokojen s životem na venkově, vypravil se do Ameriky na zkušenou, kde se ožení, má tam přátele, se ženou nejsou šťastni, vrací se finančně zabezpečený a smutný domů, chtěl se s rodiči usmířit, tatínek je mrtvý, maminka onemocněla a oslepla, poznala svého syna, usmířili se, umírá 5 let po mamince. (domov brán jako jistota)
    • příběh krejčího – odlišný názor, přiklání se k poznávání a cestování
    • příběh pana učitele – vzpomíná na svůj neradostný život, na Štědrý den mu zemřela žena i děti, na Štědrý den se vracel a schoval se u vdovy s dětmi, zamilovali se do sebe
    • příběh pojezdného – vzpomíná na svůj první polibek s dcerou statkáře, u kterého pracoval, díky tomu ztratil práci, ale nelitoval toho
• Václav z Michalovic
• • • básnická skladba 
    • chlapec vychovaný jezuity, který se proti nim vzbouří, když se dozví, že je synem pána popraveného na Staroměstském náměstí roku 1621
• Lešetínský kovář
• • • dramatická báseň
    • o zostřování národnostních a sociálních rozporů na vesnici
• Jitřní písně (čítanka str. 106)
• Nové písně 
• Písně otroka (čítanka str. 106)
• • nejúspěšnější básnická sbírka
  • otroci trpící pod bičem otrokářů symbolizují sociální a národní boj

 

 Próza:

• 2 satirické prózy – tzv. broučkiády
• v postavě Matěje Broučka vytvořil Čech literární typ maloměšťáka své doby
• PRAVÝ VÝLET PANA BROUČKA DO MĚSÍCE (1888)
  • parodie „náměsíčných“ spisovatelů (lidé žijící pouze uměním beze smyslu pro realitu) a maloměšťácké společnosti (vyznává příliš přízemní názory, nechápe opravdové umění)
  • NOVÝ EPOCHÁLNÍ VÝLET PANA BROUČKA, TENTOKRÁTE DO XV. STOLETÍ (1889)
• román 
• zbabělost, vychytralost X opravdovost, zanícení a vlastenectví
• Jestřáb kontra Hrdlička
• Hanuman

 

JOSEF VÁCLAV SLÁDEK (1845-1912) 

• Překlad divadelních her Williama Shakespeara, poezie pro děti
• jazykově zdatný, překládal z angličtiny, ruštiny, polštiny, španělštiny
• vystudoval filozofickou fakultu, všeobecný přehled
• rodiče chtěli, aby s stal knězem, on nechtěl, rodiče ho odmítli podporovat 
• 1868 odjel do Ameriky, byl tam 2 roky
• vedl velmi dobrodružný život, musel si vydělat, pracoval jako dělník
• zajímaly ho osudy indiánů a černochů 
• po návratu učil angličtinu na obchodní akademii
• novinář Národních Listů, almanach Ruch, Lumír, časopis Květy
• byl dvakrát ženatý, první žena zemřela po porodu prvního dítěte

ZNAKY DÍLA

• veškeré hodnoty hledal a nacházel na venkově
• zpěvné melodické verše
• zakladatelský význam moderní poezie pro děti
• překladatelská činnost

 

Dílo

• Básně
  • smutek, zemřela mu ženu, vzpomínky na pobyt v Americe, společenská problematika, osudy indiánů
  • báseň Na hrobech indiánských
• Jiskry na moři (čítanka str. 110)
  • sbírka lyrické poezie, osobní lyrika, elegie
  • vlastenectví, občanská lyrika
• báseň Je proti nám, kdo není s námi
• Světlou stopou
• básnická sbírka
  • Na prahu ráje
    • básnická sbírka
  • Ze života (čítanka str. 110)
    • výzva k národní hrdosti, prosté gnómické vyjádření
• SELSKÉ PÍSNĚ A ČESKÉ ZNĚLKY (čítanka str. 111)
  • oslava venkova, venkovská idyličnost 
• České znělky
• České písně

 

TVORBA PRO DĚTI

• specifická poezie pro děti, vzdělává a snaží se předat morální zásady nenásilnou formou
• bajky, říkanky, ukolébavky
• Zlatý máj, Skřivánčí písně, Zvony a zvonky (čítanka str. 113)

 

ELIŠKA KRÁSNOHORSKÁ (1847-1926)

• vl. jménem Alžběta Pechová
• řadí se k Ruchovcům svými národními myšlenkami, byla proti novým tendencím
• odmítala světovost české literaturu, myšlenka emancipace
• literární kritička, básnířka, překladatelka, libretistka
• podílela se na založení 1. dívčího gymnázia Minerva 

 

Dílo

Libreta 

• (libreto = scénický námět k hudebnímu dílu)
• ke Smetanovým operám Čertova stěna, Hubička, Tajemství
• překlady – Puškin, Mickiewicz, Byron

Poezie

• lyrická, intimní, přírodní
• sb. Z máje žití
• sb. Ze Šumavy

 

JAROSLAV VRCHLICKÝ (1853-1912)

• vl. jménem Emil Frída
• • autorem rozsáhlého díla (80 sbírek)
  • básník, dramatik, literární kritik, prozaik
  • studoval na FF filozofii a historii
• překládal z 18 národních literatur 
• překladatel: Alighieri, Petrarca, Shakespeare, Moliére, Goethe, Voltaire, Hugo, Shelley, Poe, Mickiewicz, Baudelaire
• uznáván v Čechách i v zahraničí 
• průkopníkem moderních básnických směrů
• po studiích se vydal do Itálie 🡪 vychovatel v italské rodině
• jmenován profesorem srovnávacích dějin a literatury na UK
• přátelil se Sofií Podlipskou

 

Charakteristika díla:

• vytvořil jedno z nejrozsáhlejších děl v české literatuře, kolem 150 původních děl, 88 překladů
• vnáší do české literatury netypické žánry, např. rondel, gazel (středověké rytířské zpěvy z francouzské a arabské literatury)
• dílo není jednosměrné, je polytematické (příroda, lidské vztahy, historie, …)
• začlenil českou literaturu do evropského kontextu 
• mnohými milován, spousta kritiků
• Vrchlický byl oslavován, milován, občas přeceňován, ale také nenáviděn, měl řadu epigonů (epigon = následovník, tvoří nepůvodní tvorbu, kopírují autora)
• Epigoni – Bohdan Kaminský, Antonín Klášterský, Jaroslav Kvapil (1868 – 1950) – dramaturg, režisér ND, lyrická pohádka Rusalka (libreto Dvořákovy opery)

 

Dílo

Epická poezie:

• Zlomky epopeje (1878-1906)
  • básnický cyklus, navazuje na Viktora Huga (Legenda věků)
  • nastínění vývoje lidstva 
  • snaží se zachytit kulturní myšlenkový vývoj lidstva 
  • většinou se jedná o epicko-reflexivní poezii 
  • tematicky čerpá z historie, jde až do starověku (antické mýty a báje)

reflexivní poezie

• Duch a svět 
  • úvodní báseň, víra v lidský pokrok
• Legenda o sv. Prokopu
  • vrací se do historie do staroslovanské kultury 
• Selské balady 
  • baladické příběhy, z historie selských povstání v 16. a 18. století
  • epická sbírka
  • vlastenecká a sociální tématika
  • postavy lidových rebelů, vůdců boje za právo a spravedlnost
• Sfinx
• Zlomky epopeje

velké epické skladby:

• Hillarion
• Twardowski
• Bar Kochba
• Píseň o Vinetě

Lyrická poezie

• sb. Dojmy a rozmary
• sb. Eklogy a písně
• sb. Z hlubin
• sb. Rok na jihu
• sb. Poutí k Eldorádu
• sb. Hudba v duši
• sb. Hořká jádra 
• sb. Okna v bouři
  • báseň Za trochu lásky
  • intimní poezie
  • zklamání z rodinného štěstí
  • nepochopení následující generací
• sb. Motýli všech barev
• sb. Čarovná zahrada

DRAMA

• pro dnešní dobu nemá tak velký význam, vychází hlavně z historie
• trilogie
• Hippodamie
• Drahomíra
• Bratři
• Noc na Karlštejně
  • veselohra
  • za vlády Karla IV.

překlady

• přeložil velkou část děl světové lit. (dnes překlady již zastaralé)
• Goethe – Faust, Andersenovy pohádky, Dante – Božská komedie, díla Calderona, Shakespeara, Huga, Byrona, Dumase, Poea, Whitmanna

 

JULIUS ZEYER (1841-1901)

• generace Lumírovců
• „exotický pták české literatury“ (kořeny ve Francii)
• matka židovka, otec předky ve Francii
• rebel, nedokončil studia technického oboru, smysl v cestování a psaní
• uměl latinsky, španělsky, italsky, rusky, německy,…
• v roce 1877 se odstěhoval do Vodňan, kde tvořil velkou část svého díla 
• básník, prozaik, dramatik (z hlediska směrů – novoromantik)

charakteristika díla

• pohádková díla, fantastická, inspirace v legendách mýtech, pověstech
• touha po krásném, spokojeném, ušlechtilém životě
• náměty z ciziny vnášel do literatury, náměty z cizích literatur
• novoromantismus, zájem o historii
• utopická díla, fantastické, snové světy

 

DÍLO

• r. Ondřej Černyšev (1876) 
  • popisuje ruský carský dvůr 18. století
• Román o věrném přátelství Amise a Amila
  • období středověké Francie
  • velké přátelství rytířů Amise a Amila
• Jan Maria Plojhar
  • psychologický román s autobiografickými prvky
• Dům u tonoucí hvězdy 
  • novela, myšlenka varování před ohrožením lidstva, civilizace 
• Tři legendy o krucifixu 
  • novela s náboženskými motivy

 

DRAMA

• autorem 19 divadelních her
• náměty z historie
• divadelní tvorbou neprorazil 
  • Radúz a Mahulena (čítanka, str. 127) 
• lyrická pohádka vycházející ze slovenské lidové slovesnosti 
• filmové zpracování z roku 1970
• Radúz a Mahulena, potomci ze znepřátelených rodin, se setkávají poté, co je Radúz zajat královnou Runou za zabití posvátného bílého jelena a odsouzen k ukování na skále. Mahulena se rozhodne Radúze zachránit, když se její čin zdaří, jsou přistiženi královnou Runou. Runa sesílá kletbu, Radúze nesmí políbit žádná jiná než Mahulena, jinak na ni navždy zapomene. Mahulena je nešťastná, stává se z ní topol, ke kterému je Radúz duševně připoután, žije jen ve svých snech a představách. Znelíbí se to jeho matce Nyole, rozhodne se strom pokácet.