Kniha: Morčata
Autor: Ludvík Vaculík
Přidal(a): efka.strnadova
Autor:
– 1926
– autor manifestu Dva tisíce slov a samizdatové edice Petlice, podepsal Chartu 77
– sociálně kritický publicista (Rudé právo)
– fejetonista (patří do fejetonistické trojky Neruda–Čapek–Vaculík)
– každé úterý píše do Lidových novin Poslední slovo
– nejznámější díla:
→ „Sekyra“ – román
→ „Český snář“ – autentický deníkový román
→ „Jak se dělá chlapec“ – román
Vliv:
– díla se svou poetikou přibližují esejím
– postavy trpí pocitem nedobrovolné vrženosti do světa lidí zmítaných vnitřními pochybami
Literární druh: román, hororové prvky
Téma díla: ztah společnosti k úředníkovi = vztah úředníka k morčatům jsou věci, jež není možné se dozvědět
Doba: normalizace
Místo: Praha
Postavy: On
jeho manželka
jejich děti (Pavel & Vašek)
ing. Chlebeček
kolega Karásek
Charakteristika postav:
– On:
→ bankovní úředník, fascinován morčaty
→ snaží se vypátrat tajemství „záhadného oběhu“ i kolegy Karáska a jeho morčat
→ nakonec je asi zabit
– jeho manželka:
→ prvek racionality v celé knize, staví se proti pokusům na morčatech a výpravám svého muže
→ učitelka (má jasnozřivou žačku, která ji k smrti děsí)
– jejich děti:
→ žáci ZŠ, morčata koupena kvůli nim
– ing. Chlebeček:
→ starý bankovní úředník, jako jediný ještě zná lombard (nikdo neví, co to je)
→ má teorii o „záhadném oběhu“ zabavených peněz – krize je jako vír → odtud Maelström
– kolega Karásek:
→ dlouholetý spolupracovník, ale on o něm moc neví
→ přivedl jej na chování morčat
Děj:
→ Bankovní úředník se rozhodne svým dětem pořídit morčata. Celá rodina si je oblíbí a hlavní postava s nimi začne provádět rozmanité pokusy hraničící až se sadistickým týráním.
→ V bance probíhá zvláštní jev – zaměstnanci kradou peníze rovnou z banky (což je vpoho), ale když je někdo chytne, tak se ty peníze ztratí. Jenom starý Chlebeček (aka Maeström) má teorii, že se ekonomika zhroutí, protože ubývá oběživa. Vedení o tom nechce slyšet, M. je umlčen.
→ Hlavní hrdina se chce od M dozvědět více, sleduje ho doma. Jednoho dne objeví, že mu Karásek nosí morčata jako potravu pro kuny a celá situace kolem morčat, krize a kolegů začíná být tajemná.
→ Když jde sledovat M, překvapí ho cizí muž a dozvídáme se, že se hlavní postava už domů nevrátí.
Kompozice:
– chronologicky, ich forma, ve chvílích, kdy je zvíře týráno, přechází vypravování do alibistické er-formy
– částečná periodicita (odchod dětí do školy, práce v bance, příchod domů, týrání morčat)
Jazyk a styl:
– zkreslená cizí slova (hypotéka místo hypotéza, Ona ty slova opravuje)
– dovysvětlená cizí slova (lascivní znamená oblíbený u dam i pánů)
– zkreslená slova bez významu (morčabátko, mrskev, brambambor)
– literární narážky na E. A. Poea (teorie krize = vír)
– Kafkovské prvky (zkracování jmen na zkratky
– alegorie na tehdejší Československo
Dojem:
Morčata jsou alegorií na lidi žijící v komunistickém Československu = flegmatická, ale někdy se brání svému tyranovi.
Tato kniha, díváme-li se na ni jako celek, působí docela absurdně (jak formálně tak obsahově), když se však na ni podíváme po částech, zjistíme, že obsahuje spoustu náznaků různých myšlenek. Celkový dojem z knihy je pro mě dost pesimistický – existence věcí, o nichž se nelze nic dozvědět.