Jiří Weil – životopis

 

Jméno: Jiří Weil

Přidal(a): David Hampl

 

Český prozaik, novinář, literární kritik a překladatel první poloviny dvacátého století, jeho život i dílo bylo ovlivněno jeho židovským původem. Do českého jazyka přeložil jako první mnoho děl významných ruských spisovatelů první poloviny dvacátého století.

 

Život

Jiří Weil se narodil 6. srpna roku 1900 v obci Praskolesy ve středních Čechách, jeho rodina byla židovského původu. Jeho otec byl spolumajitelem místního rámařského závodu, v průběhu první světové války ale podnik zkrachoval a rodina se přestěhovala do Prahy, kde začal studovat gymnázium. Po ukončení gymnázia úspěšně absolvoval obor slovanská filologie a srovnávací literatura na pražské filozofické fakultě. Roku 1928 zde získal v tomto oboru dokonce doktorát. Již při studiu se začal zajímat o literaturu a také o moderní umělecké směry, které do Československa ve dvacátých letech pronikaly z ostatních zemí, a stal se členem uměleckého sdružení Devětsil.

Zároveň si díky své skvělé znalosti cizích jazyků při studiu přivydělával jako překladatel, pracoval například i pro tiskové oddělení sovětského zastupitelství v Praze. Od mládí byl levicově orientovaným komunistou a členem komunistické strany. Několikrát navštívil Sovětský svaz a v první polovině třicátých let tu rovněž dva roky působil jako překladatel. Po vydání svého kritického románu Moskva-hranice v roce 1937 byl z KSČ vyloučen.

Jeho život velmi ovlivnila druhá světová válka, pro svůj židovský původ se měl v roce 1942 dostavit k transportu do koncentračního tábora, ale on se rozhodl k transportu nenastoupit. Nejprve se skrýval v nemocnici, později za pomoci přátel předstíral sebevraždu a až do konce války se musel žít v úkrytu v Praze. Po skončení války pracoval nejprve jako redaktor v Evropském literárním klubu, později se stal vědeckým pracovníkem ve Státním židovském muzeu v Praze. Jiří Weil zemřel 13. prosince 1959 v Praze.

 

Dílo

Moskva – hranice

Reportážromán z roku 1937, ve kterém Jiří Weil realisticky zachycuje poměry v Sovětském svazu ve třicátých letech, tedy atmosféru a průběh stalinských čistek. Jeho prostřednictvím kritizoval tamější politiku a společnost, což pro něj osobně vzhledem k jeho komunistickému přesvědčení bylo velmi obtížné. Hlavní postavou je neprávem obviněný komunista.

Život s hvězdou

Román s autobiografickými prvky, který vyšel prvně v roce 1947. Hlavním hrdinou je židovský bankovní úředník Josef Roubíček, který je člověkem velmi bázlivým a vlastně jen čeká na chvíli, kdy bude povolán do transportu. Na jeho příběhu Jiří Weil ukazuje těžký život židů v době druhé světové války, musí nosit žlutou hvězdu, nemá lístky na maso, nesmí navštěvovat hostince, divadla a podobně. Vlivem poměrů se jeho životní situace zhoršuje, dělá podřadnou práci, ztrácí své přátele, je osamocen, uzavírá se sám do sebe a ztrácí chuť do života.  Vlivem náhody a omylu je ale vyřazen z evidence k transportu, schová se tedy u jednoho dělníka a válku přežije. Kniha je psána v ich-formě, její součástí je mnoho úvah a podrobných popisů situací zachycujících každodenní stereotyp pana Roubíčka, současný děj zároveň přerušují jeho retrospektivní vzpomínky.

Na střeše je Mendelssohn

Posmrtně vydaný román, jehož hlavním tématem je opět holokaust a těžký osud židů, se odehrává v Praze a v terezínském ghettu. Hlavní zápletkou pro román se stalo svržení Mendelssohnovy sochy ze střechy pražského Rudolfina, od kterého se rozvíjejí příběhy několika hlavních postav románu.

Dřevěná lžíce

Román, který volně navazuje na dílo Moskva – hranice, ve kterém se pokusil zachytit budování Sovětského svazu, při kterém stát záměrně potlačoval svobodu jedince a individualitu obecně. Jiří Weil dílo napsal v letech 1937 až 1938, ale po zkušenostech s románem Moskva – hranice se ho ani nepokusil vydat, dílo tak bylo vydáno až po jeho smrti, poprvé v exilu v roce 1970.





Další podobné materiály na webu: