Kniha: Newtonův mozek
Autor: Jakub Arbes
Přidal(a): sylwousek
Jakub Arbes (1840-1914)
- Český prozaik a novinář.
- Pocházel z chudé rodiny ze Smíchova.
- Působil také jako redaktor Národních listů, Hlasu a dramaturg v divadlech.
- Sympatizoval s májovci, jeho vzorem byl Jan Neruda.
- Přinesl do literatury nový způsob tvorby – romaneto.
- Za protirežimní činnost strávil 15 měsíců ve vězení.
- Vydával celou řadu satirických časopisů.
- Ke konci svého života přišel o zrak, jeho texty zapisovala jeho dcera.
Další díla:
- Svatý Xaverius, Akrobati, Zázračná madona, Elegie o černých očích, Sivooký démon, Ukřižovaná, Můj přítel vrah, Aspoň se pousměj
Obecně kulturní kontext:
- 1-2. polovina 19. století
Májovci
- literární skupina českých básníků a prozaiků, přihlásili se k odkazu Máchy, Borovského a Erbena
- v roce 1858 vydán almanach Máj (ústřední spojující dílo skupiny)
- snaha zobrazovat skutečnost, uplatňování realistických postupů
- dále snaha povznést českou kulturu na úroveň evropské a bojovat proti historičnosti
- reakce literatury na současné společenské problémy a sociální otázky (situace sociálně slabých, nerovnoprávné postavení žen…)
- májovce hlavně zajímaly sociální otázky a společenské problémy
Hlavní představitelé:
- Vítězslav Hálek, Karolína Světlá, Jan Neruda, Adolf Heyduk
Rozbor díla: Newtonův mozek
Literární druh:
- Epika (na rozdíl od lyriky zachycuje děj)
Literární žánr:
- Romaneto (románová skladba menšího rozsahu naplněna nějakou záhadou, která zpočátku vypadá jako něco nadpřirozeného, ale v závěru je záhada vysvětlena nějakým logickým a racionálním řešením)
Literární forma:
- Próza (text psaný do odstavců a kapitol)
Téma:
- Cestování v čase. Užívání triků, optických klamů a dalších zmatení čtenářů. Odpor k válkám. Dílo bývá označováno jako první české science fiction.
Science fiction literatura
- Zobrazuje technické vymoženosti, mimozemské civilizace, fiktivní vize budoucnosti a vědy, stinné stránky technického pokroku. Autoři se snaží domýšlet, jak bude vývoj konkrétně vypadat. Děj je často zasazován do vesmíru, budoucnosti nebo alternativní historie. Na rozdíl od fantasy nevyužívá magii, kouzla a nadpřirozené bytosti.
Motivy:
- Smrt, cestování v čase, tajemství, sci-fi, technika, přátelství, historie.
Kompozice:
- Chronologický děj
- Ich-forma (vypravěčem je vypravěč – sám autor)
- Rozdělení do kapitol
Postavy:
- Vypravěč – Sám autor. Je hodný, čestný a plní sliby. Nevěří v triky, které provádí jeho přítel, snaží se je logicky vysvětlit jako optické klamy. Je zastáncem spíše vědeckých vysvětlení pomocí faktů.
- Bedřich Wünscher – Vypravěčův přítel. Dlouho není známo jeho jméno, až z nápisu na rakve se ho čtenáři dozvídají. Mnoho z jeho života je zastřeno tajemstvím, není ani jasné, zda opravdu zemřel. Rád se zabývá různými filozofickými myšlenkami. Býval vojákem. Umí cestovat v čase.
Časoprostor:
- 1866
- Pražský zámek Kinských a vesnice Nechanice
Jazykové prostředky:
- Spisovný jazyk
- Složitý, zastaralý jazyk
- Častá přímá řeč
- Archaismy (slova zastaralá, jejíž názvy se už aktivně příliš nepoužívají, např. školmistr-učitel, šenkýř-hospodský)
- Filozofické úvahy autora
- Přechodníky (např. jdouc, nesoucí)
- Personifikace (věci a abstraktní pojmy získávají lidské vlastnosti a jednání – stromy šeptají, krok za krokem vcházela noc), příklad v díle: „Požár do nich vstoupil současně.“
- Metafory (přenášení podobnosti na základě vnější podobnosti – zub pily, hlava rodiny)
Děj:
Jednoho dne přijde autorovi dopis od starého přítele ze studentských let. Studovali spolu na stejné škole, ale kvůli špatným studijním výsledkům oba změnili školu a od té doby se neviděli. Z dopisu se autor dozvídá, že jeho přítel je ve vážném stavu a umírá.
Vypraví se tudíž za ním, ale dozvídá se, že přítel již zemřel. Jeho přáním bylo, aby autor svolal všechny jeho přátele do hostince a všichni na něho zavzpomínali. S cílem splnit toto přání autor skutečně svolává všechny přátele, ale nikdo nedorazí, až na muže, který je velmi podobný zesnulému kamarádovi. Pravda je taková, že zemřel muž, který byl podobného vzhledu, jeho přítel žije.
Přítel pozval autora do otcova paláce na oslavu. Po příchodu autora na něho čeká sál plný významných šlechticů, vědců, matematiků a lékařů. Přivezou rakev, lékař konstatuje přítelovu smrt, ale ten se náhle v rakvi posadí a začne jakoby nic přednášet o tom, že má Newtonův mozek. Nikdo mu nevěří, takže se přítel rozhodne své tvrzení dokázat. Vypraví se spolu s autorem do vesmíru, kde vidí celé dějiny země, které jsou plné válek. Při návratu má stroj nehodu a oba muži začnou padat dolů. Přítel autorovi poradí, ať se pustí stroje, na kterém letí. Autor uposlechne a vzbudí se ve své posteli. Jeho přítel je ve skutečnosti už mnoho let mrtvý.
