
Kniha: Píseň o Rolandovi
Autor: Neznámý autor
Přidal(a): Nic
Literárně-historický kontext
Středověká literatura
- Středověk trval od 5. do 15. století, počínaje rokem 476 (rozpad Západořímské říše) a konče rokem 1492 (objevení Ameriky).
- Křesťanství mělo zásadní vliv na literaturu i společenský život, což se odrazilo ve velkém počtu náboženských děl a legend.
- Románský a gotický sloh s inovacemi v písmu (například karolinská minuskule, lomená písma a gotická kurziva) umožnily širší šíření psaného projevu. Po rozpadu Římské říše se latina udržela jako jazyk vzdělaných a náboženských textů.
- Dominantní témata byla náboženská – homilie, legendy (často obměny biblických příběhů) a duchovní lyrika. Od 10. století vzniká i náboženské drama. Myšlení raného středověku ovlivnili teologové, jako sv. Augustin (např. dílo „O obci boží“).
- Světská a hrdinská literatura:
- Hrdinská epika:
- Anglický epos „Beowulf“.
- Francouzská „Píseň o Rolandovi“ (součást karolinského cyklu chansons de geste).
- Španělský epos „Píseň o Cidovi“.
- Německý „Píseň o Nibelunzích“.
- Legendy o polomytickém králi Artušovi, které se zpracovávaly v různých zemích Evropy.
- Světská poezie: Oslava ideálu světského šlechtice a rytíře. V 11.–12. století se začínají tvořit veršované vyprávění o lidových hrdinech.
- Divadelní představení: Původně náboženské hry inscenované v kostelích, které byly později přesunuty na veřejná prostranství a hrály se v latinské i národních podobách.
- Hrdinská epika:
Česká středověká literatura
- Karel IV. (1316–1378):
- Klíčový panovník, který učinil české království centrem Svaté říše římské. Inicioval řadu velkolepých projektů (založení Nového Města pražského, budování kamenného mostu přes Vltavu, vytvoření korunovačních klenotů).
- Autor latinských děl „Vita Caroli“ a „Legenda o svatém Václavu“; psal také právní spisy a podporoval kulturu.
- Žánrová pestrost české literatury:
- Světská lyrika a drama: Například hra „Mastičkář“ (fraška pro lidové publikum).
- Sociální satira (Skladby z Hradeckého rukopisu), naučná literatura (Trojanská kronika), rytířská epika (epos Tristram a Izalda), milostná poezie (Stratilať jsem milého)
- V 60. letech 14. století byl také pořízen první úplný český překlad Bible.
Rozbor: Píseň o Rolandovi
Základní charakteristika:
- Literární druh: poezie
- Literární žánr: středověký starofrancouzský hrdinský epos
- Doba vzniku: 11.-12. století
Téma a myšlenka:
- Dílo oslavuje křížové výpravy a křesťanské rytíře, oddané svému králi a ochotné pro něj obětovat i svůj život
- Staví křesťanství nad islám a nad pohany
- Důležitou roli hraje křesťanská symbolika a přímé božské zásahy. Rolandova smrt je zobrazena jako mučednická, s duší odnášenou anděly do ráje, což je paralela ke Kristově oběti. Bůh také zasahuje přímo, například když na Karlovu prosbu zastaví slunce, aby mohl dokončit pomstu Saracénům.
- Celkové téma: rytířské cnosti
- Ústřední téma: postava Rolanda
- Vedlejší téma: postava Karla
Vypravěč:
- Vypravěč je neosobní, ztotožňuje se s myšlenkou svaté války proti pohanům.
Charakteristika doby:
- Dílo je zasazeno do doby franské říše, do doby tažení Karla velikého proti Španělsku
Jazyk a kompozice:
- Epos je veršovaný (v originále čtyři tisíce desetislabičných veršů)
- Rým: Epos nepoužívá klasický rým, ale asonanci, což je shoda samohlásek na konci veršů.
- Typy promluv: Dílo je psáno er-formou.
- Autor zde používá vcelku dost obrazných pojmenování.
- Často je použit jazyk tvrdý – jazyk přesně popisující stav mrtvol
- Děj je uspořádán chronologicky
Hlavní postavy:
- Roland – synovec Karla Velikého, statečný a chrabrý rytíř, ale zároveň je velmi pyšný, zbrklý a příliš hrdý. Jeho přehnaná hrdost (tzv. desmesure) je příčinou tragédie.
- Oliver – Rolandův nejlepší přítel a spolubojovník. Je stejně statečný jako Roland, ale na rozdíl od něj je uvážlivý a moudrý. Právě on naléhá na Rolanda, aby zatroubil na roh a přivolal pomoc.
- Ganelon – Rolandův nevlastní otec (otčím), který zradí franské vojsko Saracénům. Je motivován žárlivostí a nenávistí k Rolandovi, je zbabělec a zrádce.
Děj celého díla:
Děj tohoto eposu nás zavádí do období křížových válek. Hlavní konflikt se děje mezi křesťanským vojskem Karlovým a mohamedánskými Saracény. Rolandův nevlastní otec Ganelon zradí Franky a podvodně jedná se Saracény o falešných slibech. Díky jeho zradě je zadní voj vedený Rolandem napaden mnohonásobnou přesilou Saracénů. Roland, navzdory prosbám moudrého Olivera, z pýchy odmítá přivolat posilu zatroubením na zázračný roh Olifant a jeho vojsko je postupně poráženo. Až v okamžiku, kdy je bitva prohraná, se neúspěšně pokusí zničit svůj meč Durandal o skálu, aby nepadl do rukou nepřátel. Teprve potom zatroubí, ale na záchranu je již pozdě a umírá. Po příjezdu hlavního vojska Karel Veliký porazí Saracény, dobyde Zaragozu a zrádný Ganelon je krutě potrestán. Karel Veliký má na konci sen, který věští příchod nové křížové výpravy.
Vlastní názor:
- Určitě zajímavé dílo pro nadšené čtenáře a historiky ovšem mě příliš neoslovilo
Citace
Již Roland ví, že málo času má jen. Na kopci leží, tvaří k branám Španěl, bije se v hruď, ač jeho ruka slábne. „Mea culpa , můj dobrotivý Pane, odpusť mi hříchy, velké i ty malé, jež napáchal jsem, co jsem přišel na svět, po tento den, kdy ležím na smrt zraněn.“ Dlaň s rukavicí vzhůru k nebi vztáhne. Andělé k němu sestupují na zem. Pod borovicí hrabě Roland leží. Tvář obrací tam ke španělské zemi. Vzpomínat počne na rozličné věci, na kruté bitvy, těžká protivenství, na Francii, své rodné a své předky, na Karla, pána, jemuž sloužil se ctí. Pláč nezadrží, ani hořké vzdechy. Z vin vyznává se, všech svých hříchů želí, o milost prosí Boha, jenž je věčný