Kniha: Těžká hodina
Autor: Jiří Wolker
Přidal(a): Klarca18
Jiří Wolker
- byl básník.
- Absolvoval gymnázium a uplatňoval zde své literární, hudební a výtvarné umění. Poté studoval práva a filosofii v Praze, kde se seznámil s Jaroslavem Seifertem, Josefem Horou a dalšími.
- Stal se členem Literární skupiny a Devětsilu. Patří k nejvýznamnějším představitelům proletářské poezie. Zemřel na tuberkulózu ve 24. letech.
Další díla:
-
- básnické sbírky Host do domu
- Tři hry
- O milionáři, který ukradl slunce
Literárně historický kontext
- Autor na začátku 20. století 1900–1924, Představitel Proletářské poezie, její hlavní znaky: reaguje na sociální bídu a důsledky války, vyznačuje se kritikou sociální nespravedlnosti, objevila se u nás v první polovině 20. století, myšlenka revoluční proměny kapitalistické společnosti na socialistickou, v dílech nový typ hrdiny – dělník, revolučnost
Kolektivismus proti individualismu
- Požadavek kolektivismu byl společný všem básníkům proletářské poezie, rozdílné však bylo jejich pojetí! Wolker chce vyjádřit problematiku jednotlivce, kterého jeho touha po štěstí vede k pochopení vzájemné závislosti na druhých – uvědomění si, že je aktivní společenský činitel. →podstata lidské existence spočívá v sepětí s jinými životy a v odpovědnosti za ně = Wolkrovo mravní pojetí kolektivismu
Další autoři tohoto období:
-
- Stanislav Kostka Neuman – „Rudé zpěvy
- Josef Hora – „Pracující den“
- Jaroslav Seifert – „Město v Slzách“
- Jindřich Hořejší – „Den a noc“
Rozbor díla: Těžká hodina
Těžká hodina je Wolkerova nejvýznamnější sbírka, obsahuje nejtypičtější básně proletářské poezie. Zde se vyskytují sociální balady (člověk je drcen sociálními problémy, ale má možnost se bránit). Balady jsou pesimistické a odehrávají se v městském prostředí. Námětem díla byla bída a utrpení dělníků. Literární druh je lyrika.
Okolnosti vzniku
- Druhá sbírka J. Wolkera, proletářská poezie
- Vydává jí, když je mu 22, v roce 1922, básní je 22
- V té době píše Manifest proletářského umění, v jeho duchu tvoří tuto sbírku
Postavy:
- Hlavními hrdiny jsou dělníci, a v některých básních se objevují příslušníci vyšších vrstev.
Témata básní:
- Tématem básní byla láska milenců. Pesimistickou stránku tvořila bída, utrpení, těžká práce a výzva k boji za uskutečnění spravedlivějšího společenského řádu. Dělník je nositel nového lidství, který se potýká se sociální problémy a špatni poměry mezi lidmi.
Kompozice:
- Sbírka básní tvořena poezií epickou a milostnou lyrikou. S tématikou sociálních balad. Kniha se skládá z 22 básní. Důležitý je jejich obsah.
Charakteristika básní:
Jiří Wolker používá nejčastěji sdružený rým „Večer
mnoho milenců smutných je,
že to, co žít mohlo, nežije,
a mnozí ani smutní nejsou,
protože to nedovedou. /s. 54,
Balada o nenarozeném dítěti“
a střídavý rým „Na jižních domcích, na domcích z kamene
jsme viděli věnečky květin růst,
hlavu jsi složila tak blízko vedle mne,
ústa máš blízko, tak blízko mých úst. /s. 82, Milenci“.
Používá často metafory „Chlapecké srdce je písnička na začátku,
plán pro zámek, který bys lidem jak milé dal k svátku,
ale mužovo srdce jsou ruce a mozoly,
které se krví svou do cihel probolí,
aby tu stála alespoň skutečná hospoda u silnice
pro ušlé poutníky a pro silnice. /s. 49, Těžká hodina“
a také používá personifikace „Dělník je smrtelný,
práce je živá,
Antonín umírá,
žárovka zpívá: … /s. 85, Balada o očích topičových“
Rozbor básní:
- Balada o nenarozeném dítěti (str. 50)
- Autor kritizuje, že bohatství rozhoduje o narození dítěte.
Děj:
Příběh milenecké dvojce, která počne dítě. Protože jsou chudí a dítě si nemohou z finančních důvodů dovolit, rozhodnou se pro potrat, i když je to pro ně nelehké.
Charakteristika díla:
Báseň se skládá z 25 slok různých délek. Autor používá většinou sdružený a střídavý rým. Báseň je srozumitelná a je lyrickoepická.
Autor použil jasná a stručná slova „Když to slyšela,
k milému běžela.
Pokojík jeho byl smutný a studený
jak těžká hlava mezi slabými rameny. /s. 52“
a také používá epiforu „… i mladí se smějí milovat,
i chudí se chtějí milovat,
z lásky se člověk narodil … /s. 51“
dále používá anaforu „Láska je žena a muž,
láska je chleba a nůž. … /s. 51“
Objevuje se zde také porovnání „ … aby nám neshořely
nebo neodletěly
jako ptáci ohniváci /s. 51“.
Balada o snu (str. 64)
Autor věří v proměnu revolučního světa.
Děj:
Báseň je o mladém dělníkovi Janovi, který touží po spravedlivosti a uvědomuje si, že jsou na světě lidé bohatí, ale i chudí. S tím se svěřuje své dívce Marii, ale ona se mu svěří se svým snem o muži. Když s Janem seznámili, tak se jí sen přestal zdát. Jan se rozhodne uskutečnit svůj sen.
Charakteristika díla:
Báseň se skládá z 20 slok. Používá sdružený a střídavý rým. Jde o lyrickoepickou báseň, která je srozumitelná.
Autor používá přirovnání „ … svět na vážkách spravedlivých vyvážit,
neboť člověk na svět přišel a proto tu je, … /s. 65“
dále anaforu „… tiše se zavíraly,
tiše se zajizvovaly. /s. 65“,
také se objevují metafory „ Sotva se víčka zavřela
nad dvěma modrými ranami … /s. 65“.
Objevu je se zde epifory „Poslouchal mládenec jménem Jan,
pochopil muž jménem Jan,
obtěžkal ruce a řekl jen:
„Zabiji sen.“ /s. 68 “.
Idea
- Sbírka Wolkerova uměleckého i ideového přerodu, obratu
- Titulní, i úvodní, báseň Těžká hodina, vyjadřuje proměnu mladíka v muže, rozloučení s naivitou, okouzlením a příklonem ke změně, kritice, odhodlanosti, ochotě měnit svět, k revoluci, ke změně řádu
- Vyjadřuje touhu vytvořit nový, lepší svět a rozloučit se s tím starým
- Není jen sociální poezií, ale zároveň intimní, milostnou, přírodní.
