Kniha: Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce
Autor: Robert Lee Fulghum
Přidal(a): JanHorvath
Dílo: Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce
Rok vzniku: 1988
Tématický nástin: Sbírka povídek každodenních úvah a zamyšlení o lidském životě.
Hlavní hrdinové: Robert Fulghum (sám autor) a jeho okolí
Charakteristika uměleckého textu:
1) Forma
– sbírka drobných příběhů (povídek)
– postmoderna
Stylistika: Kniha je rozdělena do mnoha (několika desítek) drobných příběhů. Slovní zásoba v ničem nijak zvláště nevyniká, což je určitě pro dnešního čtenáře dobře. Vyskytují se tam slova stylově zabarvená i nezabarvená (podle kontextu), alegorie, řečnické otázky či slova hovorová. Celkově je kniha pro čtenáře velice čtivá.
2) Obsah
Hlavní myšlenkou díla je jednoznačně zamyslet se nad soudobými problémy lidské společnosti. Kniha nepředává žádné závažné a důležité poselství, ale donutila mnoho lidí brát jejich život z té lepší stránky a v určitém ohledu jim možná vnukla nový názor na svět. Autorova prvotina je složena z drobných úvah o malých, ale důležitých okamžicích jeho života.
Třeba jen půlstránkovými postřehy z každodenního žití chce autor poukázat na to, že život se dá brát s humorem a užívat si plně každý den, i když není zrovna nejrůžovější. Dnešní lidstvo, vychovávané pohromami, válkami, lidským zlem a nevědomostí jen stěží někdy věří tomu, že na světě ještě existuje pár lidí, kteří to s námi myslí dobře. Těchto lidí není určitě moc, ale Fulghum nás chce ve své knize s milými vtipnými příběhy přesvědčit, že těchto lidí zas tak málo není. Všechny jeho knihy se snaží oslovit ve čtenáři to lepší a učí si všímat zanedbatelných maličkostí. Vypráví o svých mnohých životních zážitcích a zkušenostech a sbírá postřehy i od ostatních lidí, které kdy potkal – sousedů, dětí, manželky, spolupracovníků atd.
Autor seznamuje čtenáře s humornými, ale i vážnými situacemi v jeho životě, popisuje své osobité řešení obvyklých problémů přibývajícího věku, s ním spojeného sentimentu a občasných nepříznivých nálad, ale i zážitky z mladších let. Celkově se kniha podobá průřezu jeho životem, ze kterého v optimistickém duchu až na výjimky vyzdvihuje ty světlejší a humornější chvilky.
Vypravěč – autorský (knihu vypráví ze svého pohledu sám autor)
Děj- Nejdůležitější slovo knihy – „dívej se“: když člověk nebude věci přehlížet, vše se dozví
Důležitost nadpisu– základní věci se člověk naučí ve školce, ostatní jsou jen rozvinutím
Těchto základních poznatků o lidském životě.
Klíčové jsou v knize také základní ponaučení pro život, kterým se autor (jak sám tvrdí) naučil již v mateřské školce:
O všechno se rozděl.
Hraj fér.
Nikoho nebij.
Vracej věci tam, kde jsi je našel.
Uklízej po sobě.
Neber si nic, co ti nepatří.
Když někomu ublížíš, řekni promiň.
Před jídlem si umyj ruce.
Splachuj.
Teplé koláčky a studené mléko ti udělají dobře.
Žij vyrovnaně – trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a zpívej a tancuj a hraj si a pracuj.
Každý den odpoledne si zdřímni.
Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě.
Pro Fulghuma je také typické, že jasně nevytyčí začátek a konec svého díla, „jeho oblíbený konec knihy je žádný konec“. Kniha tak konči touto větou: „Příště vám budu povídat o Armádě spásy, muži, který tehdy věděl, co ví teď, o nejmenším cirkuse na světě, pravdě o středních školách, a o chvíli, kdy postel hořela, když jsem si do ní lehal, a“
Kompozice-epizodická
Postavy- Robert Fulghum a jeho okolí
Čas- minulý život autora (není přesně určeno)
Prostor- není přesně určen, autorovo okolí (na území USA)
Literárněhistorický kontext
1) Společensko-historické pozadí
Politika a soudobá společnost:
– 2. pol. 20. stol.
– po 2. sv. v. – velmoci USA a SSSR
– studená válka mezi Východem a Západem
– rozvoj vědy, techniky, kosmonautiky, jaderné fyziky
– globalizace
– vliv médií
– ekonomické krize
Kontext dalších druhů umění:
– moderní/současné umění
– vynález fotografování
– nové materiály
– Evropský vliv
Typické znaky lit. daného období:
– neorealismus
– nový román
– Sci-fi
– fantasy literatura
– detektivní literatura
2) Autor
Robert Lee Fulghum (* 4.června 1937 Waco, Texas), americký spisovatel, unitářský pastor, filosof, učitel, zpěvák, malíř atd. Popularitu si získal především svými knížečkami s drobnými úvahami. Nejznámější z jeho statí je Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce.
Jde o člověka mnoha povolání a schopností. Má několik vysokoškolských diplomů, ale mluví o sobě jako o samoukovi, jehož něčemu naučila teprve škola života.
Čtyřikrát objel svět, strávil dlouhý čas jako mnich v zen-buddhistickém klášteře. Během svého života vystřídal velké množství povolání, z nichž stojí za zmínku např: pracoval jako kovboj na statku v Texasu, Coloradu a Montaně, závodil na místních rodeích, nějakou dobu byl zaměstnaný u firmy IBM, pak také jako barman a jako učitel hry na kytaru.
Hře na kytaru se věnuje poloprofesionálně. Hraje na charitativních koncertech ve skupině The Rock Bottom Remainders spolu se svými přáteli, taktéž spisovateli: Dave Barry, Stephen King, Amy Tan. Ovládá hru na hudební nástroj mandocello. Posledních 20 let rovněž učí kreslení.
Má 4 děti, jeho syn Hunter S. Fulghum je také spisovatelem.
Další díla:
– Už hořela, když jsem si do ní lehal
– Možná, možná ne: nápady z vnitřního světa
– Ach jo: některé postřehy z obou stran ledničky
– Od začátku do konce: naše životní rituály
– Opravdová láska
– Slova, která jsem si přál napsat sám: citáty, jež ovlivnily mé myšlení
– Třetí přání
– Třetí přání 2, zbytek příběhu (skoro)
– Třetí přání 3 – splněno
– Co jsem to proboha udělal?
– Drž mě pevně, miluj mě zlehka – Příběhy z tančírny Century (vyšla 1.10.2011 – světová premiéra – autor při této příležitosti v ČR)
Inspirace daným lit. dílem:
Neřekl bych, že se dílo konkrétně v něčem inspirovalo, autor sází na své poznatky a zážitky, navíc je vykládá spíše netradiční cestou.
Literární kritika
Dobový pohled na dílo a/nebo jeho proměny:
Dílo je stále velmi aktuální, i když je staré již 24 let (k roku 2012), podle mého názoru aktuálnost díla hned tak nevymizí, protože život člověka vždy bude o těchto všedních radostech a strastech. Především díky této knize je autor velice populární jak v rodných Spojených Státech, tak v dalších zemích světa. Na první pohled kniha ničím zvláště nevyniká (oproti jiným dnes populárním žánrům), ale pro lidi je to skvělé připomenutí si, co je na světě důležité a také je kniha ideálním „útěkem od každodenního života“.
Aktuálnost tématu, zpracování daného díla:
Aktuální (2.vydání z roku 2007)
