Kniha: Vyhoďme ho z kola ven
Autor: Ken Kesey
Přidal(a): Liprtice
Ken Kesey (1935 – 2001)
- Období: posmoderna, beatníci, hippie
- Americký spisovatel vystudoval, divadelní umění na oregonské universitě v Eugene.
- Na Stafordově universitě (Kalifornie) absolvoval kurz tvůrčího psaní (1958 – 1959). V době studií se stal dobrovolníkem ve výkumu Veterans Hospital v Menlo Parku, který zkoumal účinky halucinogenů (včetně LSD).
- Role pokusného králíka v tomto výkumu ho později inspirovala k napsání jeho prvního románu Vyhoďme ho z kola ven, který vyšel v roce 1962 a dosáhl velkého úspěchu a byl zpracován do podoby divadelní hry.
- Po vydání svého druhého románu Tak mě někdy napadá v roce 1964 si koupil Kesey školní autobus, pojmenoval ho Further a vydal se v doprovodu Neala Cassadyho a skupiny přátel, kteří si říkali The Merry Pranksters (veselí šprýmaři) na výlet přes USA na New Yorkskou Světovou výstavu.
- V New Yorku se tehdy seznámil s Allenem Ginsbergem a Jackem Kerouackem. Tento výlet následně popsal další jeho účastník Tome Wolfe ve své knize The Electric Kool-Aid Acid Test.
- V roce 1971 byl jeho román Tak mě někdy napadá zfilmován a dostal dvě nominace na Oscara.
- Ve svých dílech se zabývá problémem odcizení, které nastává díky anonymitě moderní společnosti. Často se zabývá problémy jedince, který se vinou společnosti dostane do jemu nepřátelského prostředí, autor se staví do role protestujícího proti této situaci.
- Po napsání prvních dvou knih se na 20 let odmlčel.
- Některá jeho díla, především různé kratší eseje a úvahy byly napsány pod vlivem omamných látek.
Díla:
- Tak mě někdy napadá
- Skříňka s démonem
- Námořníkova píseň
- Kesey’s Garage Sale
- Caverns
- Last Go Round (s Ken Babbsem)
- Mimo těchto děl napsal celou řadu krátkých esejů, úvah, několik divadelních her a scénářů.
LITERÁRNÍ KONTEXT
- Kesey se nechal z Orwellova díla 1984 inspirovat Velkým bratrem (v Keseyho podání Velká sestra).
- Kesey je jakýmsi mostem mezi beat generation a hnutím hippies. Sám k tomu řekl: „Jsem příliš mladý na to, abych byl beatník a příliš starý na to být hippie.“
- Beatniky byli např.: Jack Kerouac (1922-1969) autor „beatnické bible“ Na cestě William S. Burroughs (1914 – 1997) kultovní americký romanopisec, esejista, sociální kritik a malíř. Díla: Feťák, Teplouš, Nahý oběd
- V Na cestě vystupuje pod jménem Starouš Bull Lee.
- Irwin Allen Ginsberg (1926 -1997) autor Kvílení, zásadní básni o „generaci zničené šílenstvím“, která se za pomoci drog, alkoholu a orientální filosofie a hudby snažila uniknout z amerického pekla.
- Charles Bukowski (1920 – 1994) který napsal např. sbírku povídek Všechny řitě světa i ta má. V Bukowského prozaických dílech často vystupuje postava jménem Henry Chinaski, hlavní spisovatelovo alter ego.
Rozbor díla: Vyhoďme ho z kola ven
Literární druh: Epika
Literární žánr: Satirický román (z prostředí psychiatrické léčebny, o životě v moderní společnosti, úvaha o hranici mezi šílenstvím a „normálností“)
Charakteristika:
- Toto dílo kritizuje poměry v americkém blázinci, který alegoricky znázorňuje celou společnost.
- Varováním před totalitou.
- Upozorňuje na prostředí v ústavech pro duševně choré, v nichž jsou izolováni a převychováváni lidé
Typ vypravěče:
- Ich forma
- „nespolehlivý vypravěč“ – Nelze se spolehnout na to, že popisy náčelníka Bromdena jsou pravdivé nebo se jedná jen o jeho halucinace
- Vyskytují se úvahy vypravěče
- Vyprávěcí slohový postup
- veškeré události jsou čtenáři podávány z pohledu „Náčelníka“ Bromdena
Jazyk a styl:
- Slang, argot, vulgarismy, hovorový jazyk, lékařské termíny, nespisovné výrazy, vnitřní monology, přímá řeč…
- Časté používání přezdívek (např. Černý frajeři, Velká sestra…)
- Každá postava má trochu jiný jazyk, který tak dokresluje její charakter
- Velká sestra – spisovný jazyk, nikdy nepoužívá vulgarismy
- McMurphy používá hodně argot, slang, hovorový jazyk („Páni! Teď už by bodla jen piksla piva a čupr holka na klín.“)
Postavy:
- Kniha je na bohatá na postavy, je jich v ní mnoho: Doktor, sestřičky, pacienti (např. Billi, Harding, George atd.)
Bromden
- Vypravěč příběhu. Syn indiánského náčelníka, jehož země byla zaprodána. Měl narušenou psychiku a stal se slabým a „malým“ mužem, třebaže byl vysoký dva metry a měl obrovskou sílu. Na oddělení je dlouho, předstírá hluchoněmého (nikdo by ani nevěřil, že umí mluvit, vždycky ho všichni přehlíželi), což mu umožňuje poslouchat rozhovory Velké setry a zdravotního personálu. Má časté halucinace, jeho představy a úvahy vyznívají v příběhu jako realita. Po zabití McMurphyho utíká za svobodou.
McMurphy
- Rebel už od pohledu: „Irský rváč“, velký, mohutný, svalnatý, potetovaný, na zrzavých vlasech nasazená čapka. Je velmi sebevědomý, odvážný, vtipálek, vypočítavý (nechal se prohlásit za psychopata, aby už nemusel pracovat na farmě, mohl spát na posteli, jíst dobré jídlo, dostat nějaké peníze z pacientů), rád si užívá života naplno. Když se dostane do léčebny, zavádí do ní spoustu nových věcí (hraní karet, sázení o peníze, výlety, herní místnost…) snaží se zbourat zajetý systém Velké sestry. V příběhu se několikrát promění. Když zjistí, že je jiný pacient, který se do psychiatrické léčebny dostal taky ze soudního nařízení, na oddělení už přes osm let, znervózní. Změní taktiku, dělá vše, co po něm Velká sestra chce. Pak se zase „probudí“ a je ještě divočejší a svéráznější, než předtím. Dělá sestře naschvály. Nakonec je vyprovokován sestrou a jeho boj proti systému končí tragicky.
Velká setra
- Řídí celé oddělení, nastoluje řád. Navenek je milá. Jinak přísná, necitlivá, plná nenávisti, vše musí mít pod kontrolou. Snaží se zničit jakoukoli neposlušnost. Využívá k tomu i své zřízence, s kterými manipuluje. McMurphyho nemůže vystát. Kvůli ní je na oddělení dusná atmosféra, nikdo se nesměje, všichni z ní mají strach, nikdo se jí nikdy nevzepřel – dokud nepřišel McMurphy.
Černí frajeři
- Prodloužená ruka Velké sestry, plní její rozkazy, plní nenávisti. Velkou sestru nemusí, ale dělají, co jim nařídí.
Děj:
Vše začíná jednoho dne, kdy do léčebny pro duševně choré přijíždí nový člen – McMurphy, jenž se prohlásí za duševně chorého, aby se vyhnul pracím v nápravné farmě. V ústavu se spřátelí s indiánem Bromdenem, který nás celým příběhem doprovází. McMurphy se rozhodne, že postupy zajeté v léčebně změní. To se Velké sestře opravdu nelíbí. Za pomoci různých psychických nátlaků bojuje proti McMurphymu. On jí zpočátku vzdoruje a ignoruje. Když však uspořádá mejdan, který skončí spíše tragicky než vesele, překročí meze, které byla sestra ochotna „tolerovat“. Následuje tedy trest – sestra proti němu použije elektrošoky a z McMurphyho se stává „vegeťák“ (blázen, který nevnímá sám sebe, neovládá své tělo). Do toho všeho zakročí indián a vysvobodí ho tím, že ho po přivezení na pokoj udusí polštářem. Nakonec Bromden utíká z ústavu a stává se svobodným.
Filmová adaptace:
- 1975 , režie Miloš Forman – Přelet nad kukaččím hnízdem – 8 Oscarů
