Kniha: Západ
Autor: Karel Václav Rais
Přidal(a): M. Hladíková
Karel Václav Rais (1859-1926)
- Český prozaik.
- Pocházel z chudé rodiny.
- Pracoval jako učitel a později i jako ředitel. V práci byl několikrát přeložen, a tak se vícekrát stěhoval.
- Snažil se zlepšil kulturní podmínky ve svém bydlišti, zakládal literární spolky a knihovny.
- Byl velmi pracovně vytížen, práci a literatuře věnoval veškerý svůj čas.
- Ke konci života trpěl mnohými zdravotními problémy.
- Jeho díla se často odehrávají na venkově v Podkrkonoší, jsou chmurná a realistická, objevují se v nich vlastenecké motivy.
Další díla:
- Kalibův zločin, Zapadlí vlastenci, Na lepším, Výminkáři, Rodiče a děti, Za světem, Pantáta Bezoušek
Obecně kulturní kontext:
80. léta 19. st., český realismus
- klade důraz na skutečnost (realitu)
- nová témata (život nižších vrstev společnosti, sociální problémy)
- postavy jsou ovlivňovány prostředím, odkud pocházejí
- autoři se zaměřují na konkrétní fakta
- přesné a všestranné studium společenského života ve všech jeho problémech
- zabývá se všemi společenskými vrstvami ve všech situacích
- zobrazení běžného průměrného člověka nebo skupiny lidí – typický člověk, který se vyvíjí
- objektivní přístup k tématu
- Naturalismus=směr, který se vyvinul v rámci realismu; chápe člověka jako biologickou bytost, ovládanou svými pudy a instinkty, objevují se postavy z nižší vrstvy společnosti (opilci, prostitutky)
Autoři této doby:
- Alois Jirásek, Zikmund Winter, Alois a Vilém Mrštíkové, Teréza Nováková, Josef Karel Šlejhar, Karel Matěj Čapek-Chod, Ignát Herrman, Ladislav Stroupežnický, Gabriela Preissová
Rozbor díla: Západ
Literární druh:
- Epika (na rozdíl od lyriky zachycuje děj)
Literární žánr:
- Román (rozsáhlý epický žánr s větším počtem osob a komplikovanějším dějem, než u kratších žánrů)
Literární forma:
- Próza (text psaný do odstavců a kapitol)
Téma:
- Zobrazit loučení člověka s životem a proces smíření s koncem. Román se zaměřuje na psychickou analýzu hlavních postav.
Motivy:
- Umírání, smíření, loučení, rodinný život, každodennost, mezilidské vztahy, víra, radosti a strasti, smrt.
Kompozice:
- Chronologický děj
- Er-forma
- Rozdělení do kapitol
Jazykové prostředky:
- Spisovný jazyk
- Hovorové výrazy
- Detailní popisy přírody i charakteristiky postav
- Především krátké věty
- Přechodníky (např. jdouc, volajíce)
- Důraz kladen na psychologické pochody postav
- Archaismy (slova zastaralá, jejíž názvy se už aktivně příliš nepoužívají, např. školmistr-učitel, šenkýř-hospodský)
Postavy:
- Antonín Kalous – Devadesátiletý kněz. Je velmi společenský, moudrý a tolerantní. S obyvateli vesničky si rozumí a má s nimi blízký vztah. Je smířený s blížící se smrtí, ale nedokáže opustit svůj milovaný Studenec. Hledá svého zástupce.
- Letošník – Páter. Pomáhá Kalousovi s vedením farnosti, protože starý kněz již na vše nestačí. Má s ním přátelský vztah. Po 4 letech odchází, protože se musí starat o vážně nemocnou matku.
- Kristinka – Kalousova sestra. Velmi mu pomáhá, pracuje jako jeho hospodyně. Je již také stará, ale stále čilá a energická. Je velmi starostlivá a dobrosrdečná.
- Pondělníček – Učitel a Kalousův přítel. Je plaché povahy a je chudý, což se projevuje na jeho domě i oblečení, ale Pondělníček si nestěžuje a umí se uskromnit. Má 6 dětí.
- Rézinka – Kristinčina dcera. S matkou i strýcem Kalousem má dobré vztahy. Je pracovitá a snaživá.
- Prokop – Rézinčin syn. Studuje na to se stát farářem. Je učenlivý, tichý, svědomitý a má všechny předpoklady na to se stát dobrým knězem. To ví i Kalous, který se těší, až svoji farnost Prokopovi předá. Prokop má však chatrné zdraví a pobyt v drsné horské vesnici by nejspíš zhoršil jeho zdravotní stav, proto do Studence nepřichází.
- Voříšek – Kaplan, který má zastávat Kalousovu funkci. Je pracovitý a snaží se novou farnost zvelebit, ale lidé včetně Kalouse ho nejprve nechtějí přijmout.
Časoprostor:
- polovina 19. století
- Malá horská vesnička Studenec
Děj:
Farář Kalous je již velmi starý muž. Zná všechny místní obyvatele a jejich osudy, za celý svůj život slyšel mnoho různých příběhů, o radostech i strastech. Kalous cítí, že mu již mnoho času na světě nezbývá. Má jediné přání – zemřít v místní osadě, mezi lidmi, které měl nejraději. Jeho nejbližšími přáteli jsou sestra Kristinka, učitel Pondělníček a kaplan Letošník. O tyto blízké však postupně přichází. Kristinka umírá, Letošník kvůli své matce odchází do jiné farnosti a Pondělníček je i díky Kalousovy pomoci přeložen.
Kalous si je vědom svého pokročilého věku a po těžkém rozhodování odchází do důchodu. Aby zcela neopustil jeho milovanou vesnici, přijde nabídku faráře ze sousední vesnice, aby žil u něj. K tomu však nedojde. Když se chce naposledy rozloučit s obyvateli vesnice, spadne na zem a zemře. Splní se tak jeho poslední přání.
