Ze života hmyzu – rozbor díla k maturitě (3)

 

Kniha: Ze života hmyzu

Autor: Josef a Karel Čapkovi

Přidal(a): fercaa

 

 

 

 

Doba:

–          doba mezi válkami

–          1918-1928 – zlatá léta

–          národnostní menšiny tvořily třetinu obyvatelstva ČSR

–          první republika – prezident T. G. Masaryk

–          ČSR jedna z mála demokratických zemí Evropy – všichni občani základní občanské právo

–          v prvních letech ČSR neklidná – snaha komunistů se dostat k moci

–          1920 – ČSR nejvýznamnější země Evropy – symbolem úspěchu – Baťa

–          životní úroveň rostla

–          literatura ztrácí vlastenecké poslání, naopak se plně rozvíjí její estetická funkce

–          je umožněna svobodná výměna názorů a různorodost literárních směrů a stylů

–          rozšiřuje se nakladatelství

–          více se překládají díla z ciziny

–          literární žánry – noetická próza, psychologická próza, utopická a fantaskní literatura, baladická próza atd.

–          1928-1938

–          světová hospodářská krize – pokles průmyslu, bankrot a nezaměstnanost – na počátku 30. let

–          světová hos. krize nahrává radikálním hnutím, vč. komunismu a fašismu

–          české Němce si naklonilo nacionálně socialistické hnutí

–          k politické stabilitě přispěl nástup Edvarda Beneše

–          nástup Adolfa Hitlera k moci

–          západní moci se před opakováním války uchýlily k politice usmiřování

–          kvůli možnému konfliktu začala modernizace a budování pohraničního opevnění

–          sudetoněmecké hnutí stupňovalo své požadavky směřující až k odtržení pohraniční oblasti

–          tlak Německa a ústupnost Francie a Velké Británie vedly k mnichovské dohodě a ztrátě pohraničních oblastí bez vojenského odporu

–          následující období druhé republiky znamenalo pro ČSR ztrátu demokracie a hospodářské problémy

 

Autoři:

Karel Čapek

–          1890-1938

–          český prozaik, dramatik, žurnalista a překladatel

–          byl 7x nominován na Nobelovu cenu za literaturu

–          v meziválečném období se podílel na utváření kultury a budování prvorepublikové demokracie

–          narodil se do rodiny lékaře jako nejmladší ze tří dětí

–          studoval na gymnáziu v Hradci Králové, po odhalení jím organizovaného protirakouského spolku přestoupil do Brna

–          poté studoval filosofii na Karlově univerzitě

–          po získání doktorátu působil velice krátce jako vychovatel šlechtické rodiny

–          od roku 1917 pracoval jako redaktor v redakci Národních listů a později Lidových novinách

–          byl dramaturgem a režisérem ve Vinohradském divadle

–          aktivně vystupoval proti fašismu

–          po mnichovské dohodě odmítl z vlasteneckých důvodů emigrovat do Anglie

–          díla: utopické romány(Továrna na absolutno, Krakatit), dramata (Věc Makropulos), cestopisy (Italské listy, Anglické listy),

 

Josef Čapek

–          1887 – 1945

–          český malíř, básník, prozaik, dramatik, teoretik a kritik

–          proslavil se především jako malíř

–          jeho literární práce dlouhou dobu nedoceněny, neboť byly zastíněny tvorbou jeho bratra Karla

–          narodil se jako prostřední dítě

–          po dokončení tkalcovské školy ve Vrchlabí pracoval jako dělník v prádelně

–          roku 1904 nastoupil na Uměleckoprůmyslovou školu

–          stal se jedním ze zakladatelů Skupiny výtvarných umělců

–          pracoval jako redaktor jejího časopisu Umělecký měsíčník

–          zabýval se především malířstvím, knižní grafikou, scénickým výtvarnictvím

–          psal i články do Národních listů a Lidových novin

–          1939 byl zatčen díky svému protifašistickému smýšlení

–          Další díla: román Lelio, balada v próze Stín kapradiny, pohádky Povídání o pejskovi a kočičce

 

Ze života hmyzu

 

Děj:

–          literární druh: próza

–          literární žánr: alegorické drama

–          literární forma: satira (lidské vlastnosti jsou přehnané, což způsobuje komičnost některých situací), kritika společnosti, výrazná pointa

–          motiv tuláka – tvoří optimistickou stránku hry

–          motiv smrti – spánku

–          téma – povrchnost, přelétavost, chamtivost, radost z utrpení druhého, prospěchářství, pokrytectví, snaha o ovládnutí druhých, kritika individualismu, egocentrismus

–          filosofické myšlenky

 

Jazyková složka

–          krásný, plynoucí jazyk – podtrhuje myšlenky

–          ne moc složité věty

–          dialogy postaveny tak, aby se snadno dalo číst mezi řádky

–          šišlání slimáků – dokresluje atmosféru

–          zpěv jepic na konci – nádherný jazyk a básnický styl

 

Kompoziční složka

–          předehra

–          3 dějství

–          epilog

–          skládá se z krátkých epizod pozorování hmyzu a tyto epizody spojuje motiv poutníka a kukly, která se na konci promění v jepici

 

Postavy:

–          Motýli – znudění, flirtují se všemi, lichotiví, povrchní, pokrytečtí, posmívají se

–          Kukla, jepice – kritika individualismu (já nesu něco velkého), když se kukla rodí, prohlašuje, že přináší něco velikého, ale než stačí cokoliv udělat, zemře – malost lidského jedince

–          Chrobák – celý život staví svou kuličku (majetek) – jeho celý život (když ji ztratí, ztrácí jeho život smysl), hrabivost

–          Lumek a jeho larvička – lumek se pouze stará o své dítě, rozmazluje ho, a zapomíná při tom na sebe

–          Cvrčkové– starají se o rodinu, vyžívají z neštěstí druhých

–          Parazit – pokrytec, říká, co se mu zrovna hodí (umí švejkovsky vykličkovat), názorem jakýsi hmyzí komunista

–          Mravenci – touha po moci, chtějí ovládnout „svět“, který pro ně představuje cesta mezi dvěma stébly – malost lidstva oproti celému vesmíru, mechaničnost neberou v potaz jedince

–          Slimáci – žijí si svým obyčejným životem, život ostatních neřeší, šišlají, což působí komicky a zároveň člověku připadá, že jsou skuteční

 

Předmluva

Opilý tulák si v samomluvě stěžuje, že ho lidé oslovují „člověče“, zatímco sami by od něj podobné oslovení nesnesli. On se necítí uražen oslovením, které dokazuje, že je člověkem. Rozhodne se, že když lidé nechtějí být takto oslovováni, bude je považovat za hmyz. Objeví se pedant se síťkou na motýly, který vidí řád přírody ve věcném zápase lísky. Tulák rozvíjí tuto myšlenku ve verši.

 

První dějství

V prvním dějství se tulák objevuje mezi pěti motýli. Jsou to dva páry a jeden básník. Samičky střídavě koketují s oběma motýli a nakonec odlétají s motýlem té druhé. Jedna se po chvíli vrací, protože jejího milého sežral pták. Je nešťastná, že bude muset snášet vajíčka, která jsou výsledkem jeho lásky, a odlétá hledat jiného motýla. Motýl básník zůstává osamocen, protože se mu nepodařilo ne své básně žádnou samičku nalákat.

 

Druhé dějství

Ve druhém dějství se objevuje pár kořistníků valící svoji kuličku trusu, po kterou hledají úkryt. Je pro ně drahocenným majetkem a smyslem života. Při hledání úkrytu jim však jiný kořistník kuličku ukradne. Stejně chamtivý je i cvrček, který se raduje, že jiného cvrčka sežral pták a on se může i se svou ženou, která čeká potomka, nastěhovat do jeho bytu. Oba se ale chvíli stanou obětmi lumka, který vytváří zásoby potravy pro svou dceru larvičku. Larvičku nakonec i se zásobami vytvořenými jejím otcem sežere parazit

 

V průběhu jednání tulák rozmlouvá s kuklou, která neustále vykřikuje, že se z ní zrodí něco ohromného a velkolepého.

 

Třetí dějství

Třetí dějství je věnováno mravencům, kteří pracují v rychlém tempu a neohlížejí se na jedince. Mnozí podléhají tempu práce a umírají v zájmu celku. Celé společenství vede slepý mravenec, který udává rychlost práce počítáním do čtyř. Protože mravenci touží po velkém území a nadvládou nad ostatními mravenčími druhy, vedou bitvu se žlutými mravenci – jediným druhem, který si sami ještě nepodmanili nebo jej nezničili. Ten nakonec válku vyhraje. Vůdce žlutých vítězných mravenců se prohlašuje „za vladaře vesmíru“, posléze se modlí k Bohu a mluví o národní cti, o obchodních zájmech a o dějinách. V tom ho tulák s nenávistnými slovy zašlápne.

 

 

Epilog

Tulák se probouzí ve tmě. Najednou se rozsvítí a tulák vidí rej jepic, které se radují ze života a při tanci hynou. Kukla z druhého dějství se také promění v jepici a posléze zahyne.

 

V závěru umírá i tulák a jeho smrti přihlížejí dva neteční slimáci. Do lesa přichází dřevorubec, který vysloví myšlenku, že když jeden člověk zemře, druhý se narodí.





Další podobné materiály na webu: