Kniha: 451 stupňů Fahrenheita
Autor: Ray Bradbury
Přidal(a): Tom, Kristýna
Ray Bradbury (1920 – 2013)
- americký spisovatel, esejista, scénárista
- většinu života strávil v Los Angeles
- psal hlavně sci-fi, fantasy a horory
- celkem publikoval 30 knih a kolem 600 povídek
- své povídky začal publikoval těsně před začátkem 2. světové války v různých časopisech a magazínech
- známým se stal až publikováním sbírky povídek naznaných Marťanské kroniky(1950)
Díla
- Marťanské kroniky (1950) – sbírka povídek ze sci-fi tématikou věnující se kolonizaci Marsu lidmi
- 451 stupňů Fahrenheita (1953) – antiutopický román (společenský systém, který se vyvinul špatným směrem)
- Ilustrovaná žena – sbírka povídek
- Slunce a stín – sbírka povídek
Další autoři píšící o stejných tématech
- jeho dílo by se dalo zařadit k autorům píšící sci-fi (Issac Asimov – Já robot; Arthur C. Clarke – Vesmírná Odysea 2001), nebo k autorům bojujícím proti totalitě (George Orwell – Farma zvířat,1984; William Golding – Pán much)
Kulturně-historické pozadí
- období po 2.světové válce (ovlivnění společnosti, kultury i politiky)
- svět se rozdělil na 2 bloky ( SSSR vs USA )
- dynamický rozvoj techniky ,který měl vliv i na autory sci-fi (jaderné zbraně, vesmírné programy)
- válečné konflikty po 2.světové válce (Korea, Vietnam, Karibská krize)
- v 60.letech v USA vzniká hnutí hippies (protest proti válce ve Vietnamu)
Rozbor díla: 451 stupňů Fahrenheita
- literární druh: epika
- žánr: antiutopický román
- 451 stupňů Fahrenheita je teplota při níž hoří papír
- Děj: Hlavní postavou je Guy Montag pracuje jako požárník, ale jeho úkolem není hasit požáry ,nýbrž je zakládat a to v domech ,ve kterých se najdou knihy. Montag má ženu Mildred, která je ale závislá na telestěnách (televize) a okolní svět skoro nevnímá. Na tomhle životě mu nepřijde nic zvláštního ,až jednoho večera potká dívku Clarissu.
Téma a motiv
- přetechnizovaná civilizace a konzumní společnost, pálení knih, typické omezování svobody, totalitní vlády, odcizení lidí, neschopnost komunikace, nepochopení druhých, manipulace s lidmi pomocí médií
- představa fiktivní společnosti, kterou výrazně charakterizují její špatné vlastnosti – vyvinula se špatným směrem
Kompoziční výstavba
- dílo je rozděleno do 3 částí (Ohniště a salamandr, Síto a písek, Oheň se rozhoří)
- chronologický postup (dodržuje časovou posloupnost)
Vypravěč a vyprávěcí způsoby
- er-forma (vyprávění v 3. osobě)
- přímá řeč
- typy promluv – dialogy, monology
Jazykové prostředky
- spisovný jazyk, místy poetický, barevný, básnické přívlastky, nespisovné výrazy, řečnické otázky, fráze (Oheň je jasný a oheň je čistý)
- vyprávěcí slohový postup, krátké věty, prvky sci-fi (Veliká pec, přenosná krematoria), kurzíva pro zdůraznění, 451° Fahrenheita – teplota, při které hoří papír, motiv salamandra – objevuje se ve všech věcí spojených s požárnictvím (zapalovače, kombinézy, hadice), reklamy (billboardy, reklamy v metru), úvahy
- tropy a figury
- přirovnání, personifikace, metafora, metonymie (číst ze rtů), gradace (Spalte ho…. Spalte ji….. spalte tu knihu!), hyperbola/nadsázka (Když nikdo umře, za pět minut už se veze…)
Časoprostor
- odehrává se v neurčité době na neurčitém místě (pravděpodobně USA)
- antiutopická budoucnost, v níž je téměř vše automatizované a není v ní místo pro knihy (jsou zakázané, televize jsou nahrazeny telestěnami, existují trysková auta, raketová letadla)
Postavy
- Guy Montag – ústřední postava děje.Ze začátku je součástí systému – pálí knihy a nepřemýšlí, po setkání s Clarissou se z něj stává odpůrce režimu.
- Clarissa – svobodomyslná dívka odmítající tamní společenský řád
- kapitán Beatty – požárník, nadřízený Guye Montaga, je člověk chytrý, vypočítavý a přesvědčený o špatnosti knih.
- profesor Faber – profesor filozofie ,který byl nucen odejít do důchodu. Dlouhý čas se vyhýbal okolní společnosti. Chtěl se postavit tamnímu režimu ,ale nenašel na to odvahu.
Děj
Clarissa je okolní společností považována za podivínku ráda se sama prochází, má vřelý vztah ke své rodině a prakticky vůbec se nedívá na telestěnu. Montag se s ní spřátelí a začne přemýšlet nad tím jestli požárníci vždy zapalovaly domy a co je v knihách tak strašného ,že je musí ničit.Clarissa i její rodina jednoho dne zmizí.Po jednom požárním výjezdu ,kdy je nucen spálit ženu ,protože ta odmítá opustit dům, ve kterém jsou její drahocenné knihy se rozhodne jednu z knih přečíst.
V práci se omluví pro nemoc(což nikdy předtím neudělal) a začne číst.Jeho nadřízenému Beattymu to přijde divné a zajde Montaga navštívit zde pojme podezření, že Montag knihy čte a dá mu radu ,aby knihy spálil s tím že na tento přestupek zapomene.Montag ale na jeho radu nedá a vyhledá profesora Fabera, kterého kdysi potkal na ulici a o kterém je přesvědčený že uchovává další knihy.
Přesvědčí Fabera ,aby se s ním pokusil zničit požárnický sbor,tím že by do domů jednotlivých požárníků propašovali knihy.Druhý den přijde Montag do práce a jeho sbor je nucen vyjet spálit další dům, je to dům Guye Montaga.Udala ho jeho žena Mildred. Montag je nucen zapálit vlastní dům a poté má být zatčen, ale plamenometem spálí kapitána Beattyho a vydá se na útěk.
Pošlou na něj mechanického ohaře což je stroj ,který se používá pro lov lidí.Montag mechanickému ohařovi unikne a dostává se do volné krajiny, kde potkává staré učence ,kteří smýšlí podobně jako on a kteří uchovávají staré vědomosti a k nim se Montag přidá.
Ukázka
Montag se rozhlédl. Beatty nikdy neřídil, ale dnes v noci řídil, řítil se se Salamandrem okolo rohů, nakláněl se na vysokém řidičském trůně a těžký nepromokavý plášť za ním vlál, takže se podobal velkému černému netopýrovi, který se vznáší nad strojem, nad mosaznými čísly a nabírá plný vítr do křídel.
„Jsme tu, abychom světu zachránili štěstí, Montagu!“
Vysoko ve tmě probleskovaly Beattyho fosforeskující růžové tváře a Beatty se divoce smál.
„Jsme tu!“
Salamandr zběsile zastavil a shodil naježené chomáče mužů. Montag stál a upíral rozbolavělé oči na studené lesklé zábradlí, které svíral v prstech.
Nedokážu to, říkal si v duchu. Jak můžu splnit tenhle nový úkol? Jak můžu dál pálit věci? Nemůžu tam jít.
Beatty načichlý větrem, jímž proletěl, stál vedle něho. „No tak, Montagu.“
V těžkých botách běželi jako mrzáci, tiše jako pavouci.
Montag konečně zdvihl zrak a otočil se.
Beatty mu dychtivě hleděl do tváře.
„Je ti něco, Montagu?“
„Jak to,“ říkal Montag pomalu, „vždyť jsme zastavili u mého domu.“
