Václav Řezáč – životopis

Václav Řezáč (1901 – 1956) byl český spisovatel, původním jménem Václav Voňavka, který se proslavil svými psychologickými romány, dětskou literaturou a později i budovatelskou prózou.

 

Život a politická kariéra

• Narodil se 5. května 1901 v Praze jako Václav Voňavka do rodiny drožkáře.
• Dětství strávil v pražské čtvrti Na Františku, kde ho ve třech letech zasáhla tragická smrt otce.
• Jeho matka Marie se později znovu provdala za Josefa Hagelbauera, se kterým měl Václav velmi špatný vztah, a rodina bydlela na Novém Městě.
• Po základní škole vystudoval reálku v Ječné ulici, kde v roce 1919 úspěšně odmaturoval, a následně absolvoval abiturientský kurz.
• V letech 1920 až 1940 pracoval jako úředník na Státním úřadu statistickém.
• Z existenčních důvodů začal od dvacátých let aktivně přispívat do různých periodik.
• V roce 1920 se seznámil s Emou Řezáčovou, pracovnicí nakladatelství Karel Šolc, se kterou se o tři roky později oženil a přijal její příjmení.
• S manželkou měli dva syny: staršího Ivana, který se stal hudebním skladatelem, a mladšího Tomáše, pozdějšího normalizačního novináře.
• Během druhé světové války působil jako redaktor Lidových novin a vedl dětskou rubriku.
• Po válce se stal redaktorem v deníku Práce a dramaturgem barrandovské skupiny Karla Feixe.
• Aktivně se zapojil do komunistického režimu, stal se místopředsedou Syndikátu českých spisovatelů a později předsedou sekce prozaiků ve Svazu československých spisovatelů.
• Na počátku roku 1948 inicioval vylučování nekomunistických členů z výborů.
• Zemřel 22. června 1956 v Praze, je pochován na hřbitově v Šárce a po celé zemi má řadu pomníků, například v obci Pernštejn.

 

Literární styl a témata

• Ve svých literárních začátcích publikoval svá díla především časopisecky, až později přešel ke klasickému knižnímu vydávání.
• Významnou část jeho tvorby tvoří kvalitní literatura pro děti a mládež.
• V dětských knihách často kombinoval napínavé detektivní motivy s výchovným přesahem a sociální tematikou.
• Jeho vrcholná díla se vyznačují hlubokou psychologickou kresbou postav.
• Často se zaměřoval na temné stránky lidské psychiky, touhu po moci, intriky a manipulaci.
• V poválečném období se jeho tvorba přesunula k socialistickému realismu a budovatelské próze.
• V těchto dílech silně akcentoval třídní boj, politické rozdělení společnosti a budování nového režimu v pohraničí.

 

Nejvýznamnější díla Václava Řezáče

Psychologická a budovatelská próza

• Knír (1928) – Významný prozaický debut, který se objevil v časopise Světozor. Unikátem tohoto díla je fakt, že bylo napsáno spolu s jeho manželkou Emou Řezáčovou.
• Černé světlo (1940) – Román popisující touhu po moci, spojenou s manipulováním, intrikami, ale i neupřímností a slabostí. Hlavní postavou románu je Karel Kukla, jehož dětská slabost se změnila v touhu ovládat druhé.
• Nástup (1951) – Dílo popisující osudy Jiřího Bagára, vyslaného v roce 1945 do pohraničí, kde se střetává s nacistickými Němci.
• Bitva (1954) – Román je pokračováním knihy Nástup. Odehrává se o dva roky později, v létě roku 1947. Popisuje boje mezi komunistickými a antikomunistickými silami.
• Větrná setba (rok neuveden) – Autobiografický román.
• Slepá ulička (rok neuveden) – Psychologický román.

 
Tvorba pro děti a mládež

• Poplach v Kovářské uličce (1934) – Povedený titul z tématu dětských povídek. Příběh popisuje nepoctivého obchodníka, který svým zákazníkům vytvářel smyšlené dluhy.
• Kluci, hurá za ním (1934) – Dětská povídka s detektivním motivem. Zatímco děti zaujme příběh, dospělého důraz na odlišení socialistického a kapitalistického světa.
• Fidlovačka (rok neuveden) – Básně pro děti.
• Čarovné dědictví (rok neuveden) – Dílo s polo-pohádkovým motivem.

 

Působení v redakcích a filmu

• V roce 1940 nastoupil jako redaktor do Lidových novin, kde působil až do roku 1945.
• Byl vedoucím dětské rubriky, do které přispíval řadou fejetonů.
• V roce 1945 začal pracovat v deníku Práce na pozici redaktora.
• V témže roce se stal také dramaturgem barrandovské skupiny Karla Feixe.
• V roce 1948 se stal na jeden rok členem tvůrčí skupiny Řezáč-Fábera-Šmída.

 

Související autoři

Představitelé socialistického realismu a psychologické prózy
 
Jan Drda

• Spolupracoval s Řezáčem v deníku Práce.
• Společně patřili k hlavním spisovatelům komunistického režimu a vedli Syndikát českých spisovatelů.

 
Josef Čapek

• Významný český malíř a spisovatel.
• Ilustroval Řezáčovy známé dětské knihy Poplach v Kovářské uličce a Kluci, hurá za ním.

 
Marie Pujmanová

• Česká spisovatelka, která se podobně jako Řezáč věnovala psychologické próze.
• V poválečném období rovněž přešla k socialistickému realismu.

 

Citáty

Z románu Černé světlo

Kdo se bojí života, hledá útočiště v moci nad ostatními.
Slabost se často maskuje jako síla, když dostane příležitost manipulovat.

 

Časté otázky k autorovi

Jaké bylo původní jméno Václava Řezáče?
Původně se jmenoval Václav Voňavka. Příjmení Řezáč přijal v roce 1923 po své manželce Emě.
 
Kdo ilustroval jeho nejznámější dětské knihy?
Knihy Poplach v Kovářské uličce a Kluci, hurá za ním ilustroval Josef Čapek.
 
Jaká byla jeho role po únoru 1948?
Patřil k hlavním prorežimním spisovatelům, stal se místopředsedou Syndikátu českých spisovatelů a inicioval vylučování nekomunistických autorů.