Josef Holeček (1853 – 1929) byl český prozaik, novinář a překladatel, který patřil k předním představitelům českého venkovského realismu na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Do povědomí čtenářů se zapsal především svou rozsáhlou románovou kronikou Naši, jež podává ucelený a harmonický obraz života na jihočeském venkově.
Život a dráha novináře
- Narodil se 27. února 1853 v rodině sedláka v jihočeské vesnici Stožice.
- Jeho rodina si původně přála, aby se stal knězem, on se však této představě postavil.
- Vystudoval gymnázium v Českých Budějovicích a následně Vyšší zemědělskou školu v Táboře.
- Již během gymnaziálních studií navázal díky řediteli školy přátelské vztahy s jihoslovanskou komunitou.
- Po absolvování povinné vojenské služby působil nějaký čas jako vychovatel v chorvatském Záhřebu.
- V 70. letech 19. století se stal korespondentem Národních listů během povstání v Hercegovině a války proti Turkům.
- V Národních listech následně působil až do své smrti, přičemž redigoval jejich slovanskou rubriku.
- Slovanské jazyky a země se staly jeho celoživotní vášní, často do nich cestoval a poznával místní zvyky, historii i umění.
- Věnoval se překladům z různých slovanských jazyků a určitý čas sám vydával Slovanské listy.
- Naučil se finsky s cílem přeložit do češtiny finský národní epos Kalevala, což se mu v roce 1894 úspěšně podařilo.
- Jeho překlad Kalevaly je dodnes považován za jeden z nejlepších světových překladů tohoto díla vůbec.
- Z finštiny přeložil i další díla lidové poezie, například sbírku balad Kanteletar.
- Zemřel v Praze 6. března 1929.
- Ještě za jeho života, v březnu 1923, po něm byla pojmenována ulice na pražském Smíchově, kde od roku 1895 bydlel.
- Jeho jméno nese také nejstarší park v Táboře, Holečkovy sady, kde se nachází i jeho pomník.
Literární styl a témata
- Patřil k hlavním představitelům českého venkovského realismu.
- Ve svém díle se zaměřoval na detailní a harmonický popis života na jihočeském venkově.
- V postavě českého sedláka spatřoval ideál národní povahy a dobrého křesťana.
- Jeho texty jsou bohaté na folklorní materiál, včetně lidových písní, pověstí a zvyků.
- Hojně využíval autentickou lidovou mluvu a dialekty, čímž zvyšoval realističnost svých děl.
- V povídkách z Balkánu projevoval hluboký obdiv k bojovníkům za svobodu a jejich nezištnému vlastenectví.
- Nebál se využívat humor, satiru a sarkasmus, zejména při kritice rakouského militarismu a poměrů v armádě.
Literární dílo
Próza a románové kroniky
- Naši (1897–1930) – Celoživotní desetisvazková románová kronika o životě v autorově rodné jihočeské vesnici Stožice v první polovině devatenáctého století.
- Junácké kresby černohorské (1881) – Soubor povídek a črt o jižních Slovanech. Vycházejí z osobních zkušeností autora a z událostí, které prožil jako válečný dopisovatel Národních listů při hercegovském povstání a černohorské válce proti Turkům v letech 1875 až 1876. Je zde patrný hluboký obdiv k junáckým bojovníkům za svobodu, k jejich nezištnému vlastenectví i nenávisti vůči tureckým utlačovatelům.
- Nekrvavé obrázky z vojny (1886) – Kniha je výborem fejetonů, ve kterých sarkasticky vyjádřil odpor českého lidu k rakouskému militarismu a zároveň zesměšnil poměry v rakouské armádě v sedmdesátých letech devatenáctého století. Humor a satira v mnohém připomínají pozdější slavné dílo Jaroslava Haška o dobrém vojáku Švejkovi.
Odborná a publicistická literatura
- Tragédie Julia Grégra (1918) – Popis života a díla českého novináře a politika Julia Grégra. Autor v ní čtenáře blíže seznamuje především s politickou situací v Čechách a potažmo v celém Rakousku-Uhersku ve druhé polovině devatenáctého století.
Překlady
- Kalevala (1894) – Překlad finského národního eposu, kvůli kterému se Holeček naučil finsky. Považován za jeden z nejlepších světových překladů.
- Kanteletar (1904) – Překlad sbírky finských lidových balad a lyrických písní.
Obsah a struktura díla Naši
- Dílo obsahuje vyprávění, vzpomínky i úvahy autora a podává harmonický obraz jihočeského venkova a selské moudrosti.
- V postavě sedláka Holeček spatřuje ideál národní české povahy i dobrého křesťana, jehož hlavním představitelem je rolník Kojan.
- Součástí kroniky je rozsáhlý folklorní materiál, především nejrůznější písně, pověsti, zvyky a také autentická lidová mluva.
- První díl kroniky obsahuje dva svazky s názvy Jak u nás žijou i umírají a Frantík a Bartoň.
- Druhý díl nese název Bartoň.
- Třetí díl se jmenuje Výprava.
- Čtvrtý díl je nazván Boubín.
- Pátý díl nese titul Adamova svatba.
- Šestý díl se jmenuje Rok smrti.
- Sedmý díl má název Mraky.
- Osmý díl se jmenuje Emisaři.
- Devátý díl nese název Máje.
- Poslední, desátý díl se jmenuje Šlechtic a sedlák.
Související autoři
Představitelé venkovského realismu a regionální literatury
Karel Václav Rais
- Představitel českého kritického realismu.
- Zaměřoval se na život na venkově, zejména na Hlinecku a Podkrkonoší.
- Autor známého románu Kalibův zločin.
Tereza Nováková
- Česká spisovatelka a představitelka venkovského realismu.
- Její díla se často odehrávají na východočeském venkově.
- Autorka románu Jiří Šmatlán.
- Spisovatel a právník, otec Ivana Olbrachta.
- Ve svém díle zachycoval život v Podkrkonoší.
- Autor románu O ševci Matoušovi a jeho přátelích.
- Spisovatel zaměřující se na oblast Šumavy.
- Jeho díla realisticky popisují drsný život šumavských obyvatel.
- Autor románu Ze světa lesních samot.
Citáty
Z myšlenek Josefa Holečka
Selský stav je kořenem, z něhož vyrůstá celý národ. Dokud bude zdravý selský lid, bude žít i český národ.
Časté otázky k autorovi
Kdy a kde se Josef Holeček narodil?
Narodil se 27. února 1853 v jihočeské vesnici Stožice v rodině sedláka.
Jaké je jeho nejvýznamnější dílo?
Jeho celoživotním a nejvýznamnějším dílem je desetisvazková románová kronika Naši, která detailně popisuje život na jihočeském venkově v první polovině 19. století.
Z jakých jazyků Josef Holeček překládal?
Překládal z mnoha slovanských jazyků a také z finštiny. Jeho nejznámějším překladem je finský národní epos Kalevala, kvůli kterému se finsky naučil.
