Téma práce: Čím děsí Edgar Allan Poe?
Slohový útvar: Úvaha
Přidal(a): Lara Tempelová
První zmínka o tom, že někdo jako E. A. Poe existuje, se v mém životě vyskytla na nižším stupni osmiletého gymnázia, které jsem navštěvovala. Tehdejší paní učitelka češtiny a literatury nám představila seznam spisovatelů a jejich děl, ze kterého jsme si měli vybrat jednoho spisovatele, kterého jsme měli za úkol představit i s jeho dílem našim spolužákům. Já, jakožto nic netušící žák, jsem si řekla, že název Jáma a kyvadlo zní docela zajímavě a skrytě doufala, žádané dílo nebude příliš rozsáhlé, aby nevyžadovalo moc úsilí na zpracování. Po půjčení a přečtení povídky Jáma a kyvadlo jsem byla ohromena do takové míry, že jsem s enormním nadšením přečetla několik dalších povídek ze sbírky Jáma a kyvadlo a další povídky a poprvé se vášnivě zamilovala. Fascinoval mě způsob, jakým autor vtáhne čtenáře do děje a ten pak nemůže přestat sledovat řádky plné slov dávajících dohromady mystické povídky s detektivními zápletkami, které obsahují za autorova života kontroverzní a chmurná témata. Naprosto mě pohltily horrorové, bizarní a napínavé příběhy, které, i když si je přečtu teď, ve mně vyvolávají úplně stejné pocity jako když jsem je četla poprvé. Poeovy povídky byly první svého druhu, které jsem kdy přečetla a doteď si pamatuji s jakým zaujetím jsem tak činila. Díky mému dobře zvolenému dílu pro referát na literaturu mě čekala výborná známka za odvedenou práci, ale především jsem objevila autora, který už nějakých pár let zabírá místo mého nejoblíbenějšího spisovatele, Edgara Allana Poea.
Edgar Allan Poe, jakožto důležitý autor amerického romantismu, se narodil roku 1809 v Bostonu, USA. Jeho život se dá nejlépe popsat jako slet mnoha, a ještě více špatných a nešťastných událostí. Počínaje ztrátou rodičů, pro malého Edgara, jakožto pro sirotka, už tehdy nevypadal život moc nadějně. Naštěstí ho jako tříletého adoptovala rodina Allanů, od nichž získal své prostřední jméno. Následovala však smršť všelijakých událostí, ať už pozitivních nebo negativních, od povolání redaktora přes nalezení lásky, kterou můžeme dnes označit za neetickou, až po alkoholismus. To vše a mnohem více ovlivnilo Poeovu tvorbu, kterou bych ráda v této eseji rozebrala a zaměřila se na vliv jeho životních událostí na témata povídek, které Edgar psal údajně od roku 1832 až do své smrti roku 1849, a zjistila čím, proč a jak vlastně děsí Poe? Všichni známe Poea jakožto amerického romantického básníka, prozaika, literárního teoretika a esejistu, který byl autorem zejména fantastických a mystických příběhů a zakladatelem detektivního a hororového žánru. Málokdo z nás však ví, proč Poe začal povídky tohoto žánru psát a jak moc se všechny životní události, které prožil, podepsaly na jeho díle. Jak už Josef Škvorecký konstatuje v eseji Poe aneb dobrodružství v literární vědě; „Ať si modernistické teorie říkají cokoliv o soustředění na text a ignorování autora: Poeovi sotva může rozumět někdo, kdo neví nic o jeho zemské pohrdají, a povídky, které jsou dle znalců napsané polenem.“ Pro opravdové porozumění Poeovým povídkám, je potřeba při nejmenším nastínit události jeho života.
Od raného dětství Edgar četl romantické autory své doby jako Lorda Byrona, Samuela Coleridge a další. Zajímala ho také kosmogonie, přírodní vědy a mysticismus. Všechny jeho nasbírané znalosti potom samozřejmě využil při psaní svých děl. Například v povídce Pád do Maelströmu využívá fyzikální a přírodovědné znalosti při popisu norské krajiny a moře. Nebo v povídce a zároveň novinovém článku Senzace s balónem Poe popisuje přelet balónu přes Atlantik i s technickými detaily a zmiňuje hned několik geografických útvarů a měst. Za svůj život Edgar ztratil všechny ženy, které miloval počínaje jeho matkou, která zemřela, když mu byly jen tři roky. Největší láskou se mu stala jeho o čtrnáct let mladší sestřenice Virginie Clemm, se kterou se roku 1836 oženil. Virginie bohužel ale roku 1842 onemocněla tuberkulózou. Dlouhých 5 let zažíval Edgar deprese a trápil se, jelikož mu před očima umírala žena, kterou jedinou doopravdy miloval. Po smrti Virginie roku 1847 Edgar truchlil a smutněl po několik dlouhých měsíců. I přes následné známosti s jinými ženami se Edgar držel svého tvrzení, které údajně zmínil v dopise svému příteli Georgi Evelethovi, kde Virginii označil jako „a wife, whom I loved as no man ever loved before“ Tato žena ovlivnila z nejčastějších témat jeho povídek, smrt krásných mladých dívek. Toto téma najdeme třeba v povídce Medailon, která pojednává o obrazu krásné dívky, kterého si vypravěč pod vlivem opia všimne a přečte si k němu příběh o dívce z medailonu, která zemřela a následně se její duše přenesla do obrazu. Nebo též v povídkách Eleonora, Morella a Berenice. Jak už víme, Edgar si za svůj ne moc dlouhý život prožil mnoho nešťastných chvil, které ho přivedly k alkoholu. Ten ho provázel po celý život a způsoboval povídkách, jakožto návyková látka, kterou vypravěč požije nebo už delší dobu požívá. Například v povídce Král mor, dva námořníci požijí tolik alkoholu v Londýnské putyce, že nejsou schopni to vše zaplatit. Rozhodnou se pro útěk a běží zakázanou čtvrtí Londýna, ale nebojí se, jelikož mají už nějaké to množství alkoholu v krvi. Zde můžeme vidět, jak alkohol ovlivňuje rozhodnutí postav Poeových povídek.
S alkoholem jdou ruku v ruce jako další návykové látky, v Edgarově případě opiáty. K těm se také obracel v nesnadných chvílích jeho života. V některých Poevých povídkách vypravěči užívají buď morfium nebo opium, a následně oni sami ani čtenář neví, kde se nachází hranice mezi realitou povídky a bludy vypravěče. Opiáty užije vypravěč třeba ve výše zmíněné povídce Medailon nebo v Povídce o skalním bludišti, kde postava pana Bedloa užívá značné dávky morfia, které ještě více podněcují jeho vznětlivou povahu a psychické problémy, které se jeho doktor, pan Templeton, snaží vyléčit mesmerismem.
Edgar v průběhu svého nešťastného života žil na různých místech, které se následně vyskytovaly iv jeho povídkách. I když ve většině povídek Poe nezmiňuje místo, kde se děj odehrává, tak se najde hrst, ve kterých nám to autor sděluje. Edgar se narodil v Bostonu, ale po adopci rodinou Allanů se s nimi přestěhoval do Anglie, která se mu stala inspirací na celý život. V Londýně se odehrávají například povídky Muž v davu a Král mor. Po nějaké době se Edgar vrátil zpět do USA, které se také stalo místem děje některých jeho povídek. Povídka Podlouhlá bedna pojednává o podivné dřevěné bedně, která se nachází na palubě lodi plavící se z Charlestonu do New Yorku. Dále se v Charlestonu, na Sullivanově ostrově odehrává jedna z mála Poeových detektivních povídek Zlatý brouk. Další dvě detektivní povídky Záhada Marie Rogetové a Vraždy v ulici Morgue nachází své dějiště v hlavním městě Francie. Záhada Marie Rogetové je založena na pravdivé události, a to vraždě Marie Rogersové, která se ale stala v New Yorku. Povídka Medailon, o které jsem se už výše zmiňovala, se odehrává v Apeninách a sci-fi povídka Pád do Maelströmu zase v Norsku. Nejznámější Poeova povídka, Jáma a kyvadlo, nachází své místo děje ve španělském městě Toledo během období španělské inkvizice.
Edgar je známý jako zakladatel detektivního žánru, ale jenom některé z jeho povídek jsou tohoto typu. Povídky Záhada Marie Rogetové a Vraždy v ulici Morgue jsou považovány za předchůdce moderní detektivní prózy. V těchto povídkách vystupuje postava geniálního C. A. Dupina, který pomocí logického myšlení řeší a následně popisuje záhadné zápletky společně s vypravěčem. Detektivní zápletky najdeme ale i v povídce Zlatý brouk nebo v myšlenkových pochodech vypravěče povídky Podlouhlá bedna. Popisy logických dedukcí by se daly v Edgarově případě dle mého názoru označit i jako esej. Nejčastějšími tématy objevující se v Edgarových hororových povídkách jsou psychická onemocnění postav, smrt nebo vražda, pohřbení zaživa, pomsta a komunikace se záhrobím. V povídce Zrádné srdce nás Edgar vtáhne do děje a s problémy a paranoiou. Vypravěč je sluha pána a postupně se zvyšuje jeho nutkání pána zabít, jelikož nenávidí pánovo zvláštní oko. Toto nutkání spojené s paranoiou vyvrcholí ve vraždu. Vypravěč se snaží čtenáře po celou dobu povídky přesvědčit o správnosti svých činů a své nevinnosti. Moje nejoblíbenější strašidelná povídka od Poea je Berenice, kde se odráží většina zmíněných hororových témat. Výjimkou této povídky ale je, že se dozvíme jméno vypravěče, což je jev, který se v Poeových povídkách skoro vůbec nenajde.
Další povídka, která mezi ostatními úplně vystupuje z řady, je Ostrov víl. Pro Poea je velice atypické popisovat něco klidného až snového, což právě udělal v této povídce. Vyobrazuje nadpřirozenou scénu, která dodává celé povídce úplně jiný nádech, než mají ostatní jeho povídky. Eleonora je povídka, která mě zaujala hlavně kvůli svému, pro Poea nezvyklému, konci. Vypravěč se zamiluje do své sestřenice Eleonory, která bohužel jako mladá zemře, a vypravěč si najde jinou známost. Jedné noci se mu Eleonora zjeví a svým způsobem mu schválí vztah s jinou ženou. Poe tuto povídku napsal roku 1842, v té době onemocněla jeho manželka Virginie, která byla zároveň i jeho sestřenicí. Dovolím si říct, že se Poe snažil v této povídce předpovědět vlastní budoucnost, jelikož se určitě bál, jak velká část jeho zemře společně s jeho milovanou družkou. Dialogy jsou něco, co jsem nečekala, že by autor jako je Edgar psal. Ve sbírce jeho povídek se jich nachází minimum, ale jsou tam. Povídka Eiros a Charmion je dialog dvou postav po své smrti o konci světa, který zanikl apokalypsou. Je označována jako apokalyptická a postapokalyptická sci-fi povídka. Dalším dialogem je povídka Monos a Una, což je též posmrtný rozhovor dvou nejspíše milenců o splynutí všeho v jedno.
Jako další nalezneme v některých povídkách znaky rané science fiction, například v povídce Pád do Maelströmunebo právě v povídce Eiros a Charmion. I když hlavní náměty a témata Poeových povídek jsou především temné a hororové, dokázal Edgar občas propojit horor s humorem. O tomto vypovídá povídka Král mor, již zmíněná výše, kde později při útěku potkají námořníci sebranku postav, které nesou zajímavá jména jako královna Morana, Jeho Milost vévoda Morovatý atd. Mezi námořníky a sebrankou proběhne humorná výměna názorů, která končí jak jinak než útěkem. publikoval svá díla v různých časopisech. Zajímavou událostí bylo zveřejnění jedné z Poeových povídek, kde se nachází důkladný popis letu přes Atlantik. Povídka Senzace s balónem vyšla 13. dubna 1844 v newyorských novinách The Sun a byla považována za pravdivou zprávu, ale povídka je zcela fiktivní a nikdo nepřeletěl Atlantik po dalších 75 let od vydání tohoto článku.
Poe v mnoha ze svých povídek zmiňuje různé autory, filozofy a umělce. To dle mého názoru dokazuje, jak velký přehled Poe měl a úroveň jeho vzdělání a inteligence, kterou byl obdarován. Po důkladné analýze Poeových povídek se můj vztah k němu a jeho dílu ještě více prohloubil. Zjistila jsem, že Poe není jen autorem hororových, bizarních povídek s temnými tématy, ale je to i autor kratších esejí, které jsou označovány za povídky. Jeho tvorba mě bude fascinovat asi už vždycky. Jeho povídky jsou něco, co si může přečíst každý od teenagera až po věkově pokročilé. Myslím si, že po analýze povídek je krásně vidět diverzita témat a rozvernost Poeových schopností, kterých plně využíval. Poeovy povídky pro mě vždy ponesou určitou citovou vazbu, jelikož byly prvním impulsem pro mou lásku k literatuře, která stále přetrvává.
Hodnocení: 2 = chvalitebně
Zdroje:
- 1) Škvorecký 1993, s. 17
- 2) Manželka, kterou jsem miloval jako nikdo předtím. Dostupné z (2.5.2019): http://www.womenhistoryblog.com/2012/08/virginia-clemm.html
- 3) Biomagnetismus, nepotvrzený jev využíván při léčení. Dostupné z (2.5.2019): https://poestories.com/read/balloonho
