Dvorní šašci – rozbor díla

 

Kniha: Dvorní šašci

Autor: Viktor Fischl

Přidal(a): Jan Jabůrek

 

 

Viktor Fischl

• český básník, prozaik, překladatel a publicista
• narodil se v roce 1912 v Hradci Králové, zemřel roku 2006 v Jeruzalémě
• po maturitě na gymnáziu studoval sociologii a práva na Karlově Univerzitě
• po studiu pracoval jako novinář na volné noze, přispíval do Českého rozhlasu, byl redaktorem sionistického deníku Židovské zprávy a byl i parlamentním sekretářem menšinové Židovské strany
• 1939 – emigroval do Londýna – začal pracovat pro zahraniční odboj, přátelství s Janem Masarykem
• po válce jmenován tajemníkem našeho velvyslanectví v Londýně
• po komunistickém převratu emigroval do Izraele – jako velvyslanec ho zastupoval mj. v Rakousku a Polsku – naučil se plynně hebrejsky, nechal si změnit jméno – Avigdor Dagan
• 1977 – ukončuje diplomatickou kariéru a věnuje se především literární tvorbě
• 1990 – návrat do Československa
• společně s Josefem Škvoreckým obdržel Cenu Jaroslava Seiferta za celoživotní dílo
• ocenění za svou diplomatickou činnost, např. Řád T. G. Masaryka III. Třídy
• psal až do konce života, přestože přestával vidět
• pravidelně navštěvoval Čechy

Díla

• ve 30. letech vydal básnické sbírky Jaro, Hebrejské melodie a Kniha nocí
• Hovory s Janem Masarykem – zápisky přibližného znění jejich vzájemných každodenních setkání
• báseň Mrtvá ves – o vyvraždění Lidic
• Jeruzalémské povídky
• román Hodinář z uličky zvěrokruhu – smysl lidské existence a traumat, které ovlivňují člověka po hrůzných prožitcích
• romány Loučení s Jeruzalémem, Zátiší s houpacím koněm, Kuropění, Dvorní šašci – otázka boží existence, přítomnost zla a utrpení v životě člověka
• Pátá čtvrť – příběhy z židovské čtvrti v období asanace

 

Rozbor díla: Dvorní šašci

• Druh – epika
• Výrazová forma – próza
• Žánr – filozofický román – úvahy nad smyslem života, dobrem a zlem, smrtí, pomstou nebo boží existencí

 

Hlavní myšlenka

•  zaznamenat hrůzy 2. sv. války, holocaustu a především psychické následky, které tyto zážitky způsobily ; autor se také zabývá  filozofickými otázkami smyslu života a boží existence

 

Motivy

• víra v Boha, utrpení, vražda, smrt, pomsta, osud, přátelství, smutek, ztráta, trauma, přežití

 

Kompozice

• členění textu – 23 kapitol
• kompozice – chronologická
• vypravěč – přímý ( hlavní postava ) – psáno ich – formou
• prostředí a čas – období od 2. sv. války do roku 1967 v neurčeném koncentračním táboře, v Jeruzalémě a zemích, které navštívil Adam Wahn

 

Jazyk

• dle útvarů a vrstev:
  • převážně spisovný, občasné nespisovné výrazy ( žvást, chuligán, harampádí, budižkničemu )
• dle stylového rozvrstvení:
  • archaismy – arci, kejklíř, hvězdopravec, poshovění
  • přechodníky­ – nemaje
• umělecké prostředky:
  • přirovnání ­­– zvedne se jako hora ; plakal jako dítě
  • epiteton – andělská duše
  • metafora – vyplulo na povrch paměti
  • skrýval mračna svých myšlenek
  • Zakotvil v Jeruzalémě.
  • synekdocha – daleko široko se nezdálo být živé duše
  • ironie – Museli jsme být pohled pro bohy.

 

Obsah

• Hlavními hrdiny jsou čtyři přátelé, kteří jsou kvůli svému židovskému původu odvezeni do koncentračního tábora, ale podaří se jim přežít díky tomu, že každý z nich má nějakou výjimečnou schopnost, kterou může hejtman Kohl, velitel koncentračního tábora, využít k bavení hostů, které si často zval. Tito čtyři přátelé byli bývalý soudce David Kahana, vypravěč celého příběhu, který umí předvídat budoucnost, žonglér Adam Wahn, lilipután Leo Riesenberg, který uměl dělat salta a vyprávěl vtipy, a Max Himmelfarb, hvězdopravec, který dokázal číst budoucnost z hvězd.
• Při jednom z těchto večírků došlo k tragédii, protože jeden z hostů Heinrich Walz se vsadí s hejtmanem Kohlem, že dokáže přimět Adama Wahna k chybě při žonglování. Sázku prohraje a ve vzteku zastřelí Wahnovu ženu.
• Všichni čtyři se dožijí osvobození a jejich cesty se rozcházejí. Leo Riesenberg nešťastnou náhodou umírá. Soudce Adam Kahana odchází do Jeruzaléma, kde se setkává s Maxem Himmelfarbem, který sem odešel zdrcený po smrti svojí rodiny a snoubenky. Často se setkávají, ale jen  zřídkakdy si povídají o hrůzách prožitých v táboře. Dozví se, že Adam Wahn také bydlí v Jeruzalémě, ale je nyní v nemocnici, protože přišel o ruku při teroristickém útoku. Při každodenních návštěvách jim vypráví svůj příběh. Po osvobození mu šlo jen o to, aby pomstil vraždu svojí ženy. Hledání jejího vraha ho zavede do Rakouska a poté do Argentiny, kde ho nakonec vypátrá, omráčí ho a odveze ho na prázdné pobřeží, kde ho chtěl zastřelit, ale nedokáže se k tomu přimět. Heinrich Walz nakonec sám spáchá sebevraždu, když stále se spoutanýma rukama jde do  moře a utopí se. Po dovyprávění svého příběhu Adam Wahn umírá.

 

Inspirace lit. dílem

• Filmová práva na Dvorní šašky zakoupil režisér  Miloš Forman, k filmovému zpracování ale nikdy nedošlo.

 

Ukázka

Byl-li a chtěl-li mi něco říci, toto byl pravý čas.  Byli jsme sami. Jen on a já. Mohl mluvit jen ke mně a nikdo jiný by neslyšel a nikdo jiný o tom nemusel vědět. Chtěl-li vyvrátit strom mých pochybností, jehož kořeny se rozrůstaly do šířky i do hloubi od oné  chvíle, kdy Max Himmelfarb   vyslovil něco, co mně samému nikdy předtím nenapadlo, toto byla jeho hodina.  „ Co když si nás  všechny chová jen pro svou zábavu?  Jako šašky na královském dvoře?  Právě tak jako si nás choval mocný Hejtman Kohl ? ‘‘ Tak se ptal Max, a ač  jsem se tomu bránil, nevěděl jsem, jak to zahnat, jak zastavit, jak odvrátit to, co pojednou hrozilo se na mne zřítit a pohřbít mne pod svou tíhou. Bylo snad víc možností útěku odtud, z tohoto života, než z pekla, jemuž vládl hejtman Kohl ? A nebyl snad on –  jestliže vůbec byl  –  pánem nad naším životem a smrtí ještě větší měrou než Kohl ?  Mé pochyby rostly a šířili se rychle, a chtěl-li  mne jich zbavit, pak nebylo chvíle lepší nad tuto.

A pak, v okamžiku, kdy sklíčenost vyvolaná Maxovou myšlenkou, která ve mně uvízla,  mne  hrozila zavalit přílivem bezradnosti, právě pak se to stalo.

 

Zařazení ukázky

• jedná se o ukázku ze závěru knihy
• soudce Kahana přemýšlí nad tím, zda smyslem života je pouze sloužit jako pobavení pro Boha – poté je okouzlen východem Slunce a začne věřit, že to tak není, protože by jim nedopřál takovou krásu
• můžeme zde vidět některé umělecké prostředky, např. řečnickou otázku, metaforu nebo personifikaci

 

Hodnocení

• jednoduchý, ale poutavý a napínavý příběh plný emocí
• zajímavý námět a prostředí
• bohatý jazyk