Kniha: Edison
Autor ukázky: Vítězslav Nezval
Přidal(a): uwe rauschner
Úryvek (umělecký text)
Jako refrén zněl tu stále jeden tón
šel jsem po špičkách až k dveřím na balkon
přede mnou se chvělo moře světel v dáli
pod ním lidé ve svých lůžkách dávno spali
avšak noc se chvěla jako prérie
pod údery hvězdné artilérie
naslouchal jsem mlčky odbíjení z věží
pozoruje stíny v dálce na nábřeží
stíny sebevrahů pro něž není lék
stíny starých pouličních nevěstek
stíny aut jež porážely stíny pěší
stíny chudáků jež bloudí bez přístřeší
stíny hrbatých na rohu ulice
stíny plné rudých vředů příjice
stíny zabitých jež budou bloudit navždy
kolem stínů svědomí a stínů vraždy
zakuklené stíny v šatech vojáků
stíny láskou přemožených pijáků
stíny světců kteří básníky se stali
stíny těch kdož vždycky marně milovali
lkavé stíny meteorů padlých žen
křehké stíny cizoložných princezen
bylo tu však něco krásného co drtí
zapomnění na stesk života i smrti
Rozbor uměleckého textu
- Literární druh: Lyrika – děj v úryvku není důležitý, hlavní je pocit a atmosféra, kterou má text navodit.
- Literární žánr: báseň
- Kontext díla: Tento úryvek je vybrán z první části pátého, tedy posledního zpěvu. Autor se svými myšlenkami vrací zpátky do Prahy.
- Téma, motivy: Hlavním tématem tohoto úryvku je svět hazardních hráčů, prostitutek, bezdomovců, sebevrahů a dalších ztroskotaných existencí, kteří nemají žádný cíl a jejich životy jsou prázdné, tento svět působí v básni jako protiklad Edisonova úspěchu.
- Časoprostor: Úryvek se odehrává v noci v Praze, vypravěč stojí na svém balkoně a pozoruje noční ulice. Celá báseň se odehrává v době Edisonova života (1847–1931)
- Lyrický subjekt: Básní provází vypravěč, kterým je pravděpodobně sám autor.
Postavy:
- Vypravěč – pravděpodobně sám autor, provází celou básní
- Edison – americký technik a vynálezce, symbol pokroku, pracovitého a odhodlaného člověka, kterému se podařilo ovlivnit svět
- Sebevrah – tvoří protiklad k Edisonovi, hazardní hráč, je neúspěšný, má prázdný život
Verš:
- Úryvek je veršovaný, verše jsou dlouhé, 11–12 slabičné s trochejskou stopou (trochej – stopa složená ze dvou slabik, první je přízvučná a druhá nepřízvučná).
- Text je rýmovaný, je použit rým sdružený – AABB (např. naslouchal jsem mlčky odbíjení z věží / pozoruje stíny v dálce na nábřeží / stíny sebevrahů pro něž není lék / stíny starých pouličních nevěstek).
- V básni je použit refrén, který je nepravidelně rozmístěn mezi slokami, je buďto pesimistický nebo optimistický, tyto refrény se střídají podle toho, jak se mění celkové ladění básně.
Jazykové prostředky:
- Jazyk úryvku je spisovný.
- V úryvku, stejně jako v celé básni je vynechaná interpunkce, což je typickým znakem poetismu.
- V úryvku je použita anafora, což je opakování stejných slov na začátku verše, v tomto případě slovo stíny (stíny sebevrahů pro něž není lék / stíny starých pouličních nevěstek / stíny aut jež porážely stíny pěší / stíny chudáků jež bloudí bez přístřeší…).
- Také je zde použito básnické přirovnání – noc se chvěla jako prérie, metafory – hvězdná artilerie, stíny meteorů padlých žen.
- V úryvku je také použita personifikace, stíny vystupují jako samotné osoby.
- Na konci je použit refrén, i přesto, že je celkové vyznění úryvku pesimistické, je refrén spíše optimistické.
- Verše jsou na sebe vázány asociativně a vyvolávají velké množství představ, je tedy použit styl pásma.
Děj celého díla:
- 1.zpěv – Básník se toulá Prahou, potká hazardního hráče, který se chce zabít. Rozmlouvá s ním. Když se vrátí domů zjistí, že to byla pouze představa. Z novin se dozvídá o Edisonovi.
- 2.zpěv – Autor se zabývá Edisonovým mládím, také vzpomíná na sebe jako malého chlapce a na svého otce.
- 3.zpěv – Autor popisuje Edisonovy vynálezy a jejich přínos pro společnost. Oslavuje pokrok civilizace, techniky a poukazuje na důležitost vynálezů.
- 4.zpěv – Básník hovoří o tom, jaké je štěstí a radost z vynalézání, také popisuje, jak Edisonovy vynálezy změnily svět a popisuje jeho vynález žárovky.
- 5.zpěv – Básník stojí na balkoně a dívá se na rozsvícenou noční Prahu, probouzí se ze svého snění a uvědomuje si, že celou dobu mluvil sám se sebou.
