Kniha: Edison
Autor: Vítězslav Nezval
Přidal(a): : Jana
Vítězslav Nezval
- Země, město původu: Československo, narozen v Biskoupkách, obec v Jihomoravském kraji, jihozápadně od Brna
- Doba života: 1900–1958
- Příslušnost k literárnímu směru: Poetismus, byl jedním z jeho zakladatelů. Byl členem avantgardní umělecké skupiny Devětsil, založil skupinu surrealistů v ČSR
Rozbor díla: Edison
- Literární druh: lyricko-epický
- Literární žánr: báseň
- Báseň Edison nepochází ze sbírky Básně noci, ale tvoří samostatnou sbírku stejného jména.
- Vznikla v roce 1927 a napsal ji během 4 dnů při pobytu u svých rodičů v Dalešicích.
- Je to jeho vyjádření víry v práci,která se stává poezií,víry v pokrok civilizace a víry v sílu lidské myšlenky.
- Autora inspiroval právě Edison,jehož práce byla těžká,ale pro autora měla dobrodružný půvab.
Jazyk a kompozice
- Báseň je psána spisovnou češtinou,volným veršem, který se rýmuje.
- Rým je sdružený – AABB.
- Autor v básni používá interpunkci (tečky, čárky, otazníky), která slouží k rytmizaci textu a oddělení myšlenek.
- Báseň se skládá z 5 zpěvů,z nichž každý vypovídá o jiném tématu a jsou psány formou pásma, čili dochází ke sdružování představ.
- Báseň obsahuje básnické prostředky jako je:
- Aliterace-opakování stejných hlásek na začátku slova.
- Anafora-stejná slova na začátku verše
- Enumerace-výčet
- Metafory
- Personifikace
- Protiklady
- Zvukomalba
I.ZPĚV
- Autor jde z herny v noci domů a potkává na Mostě sebevraha,který zde vystupuje jako symbol(beznaděj,řešení).Je to vlastně přelud,který zmizí,jakmile básník doma rozsvítí.
- Převládá zde deprese a smutek,převážně subjektivní charakter(osobní pocity).
- Dvě podoby refrénu: „Bylo tu však něco těžkého co drtí,smutek,stesk a úzkost života a smrti.“
- Depresivní,negativní pocity
- „Bylo to však něco krásného co drtí,odvaha a radost z života a smrti.“
- optimismus
- Otevření novin a četba o Edisonovi
II:ZPĚV
- Převážně objektivní charakter
- Vystupuje sám Edison,líčí osudy svého otce
- Líčení toho,jak se Edison vrhl pod kola,aby zachránil chlapce
- Nezval vkládá své pocity, ale jen velmi málo, sám vzpomíná na svého otce:
- „Tatínku bys věděl,co je větší stesk“…
III:ZPĚV
- Oslavuje práci vynálezce a veškerou tvůrčí činnost:
- „to je dobrodružství jak na moři,uzamykati se v laboratoři“
- básníka i vynálezce nazývá objeviteli
- Ústřední myšlenkou díla je právě paralela mezi prací básníka a vynálezce – oba jsou tvůrci, kteří přinášejí světu nové myšlenky a objevy, často za cenu osamocení a nepochopení.
- pocit smutku nad dokončeným dílem-krize před něčím novým
- motiv žárovky-symbol pokroku,civilizace
- popisuje pokroky techniky,opěvuje vynálezy
IV:ZPĚV
- báseň myšlenkově vrcholí
- Nezval konstatuje,jak Edisonovy vynálezy změnily svět
- Motiv uznání a slávy
- V závěrečných verších je Edison líčen jako 80-ti letý stařec,který stále tvoří motiv vějíře-z bambusu,motivace na plese,kde jej viděl u ženy – byl z bambusu, a tak použil bambus jako vlákno
- Hledání správného druhu bambusu
V.ZPĚV
- V popředí je opět básníkova osobnost, vzpomíná na Edisona a přirovnává se k němu.
Vlastní názor
- tato báseň mě upřímně moc neoslovila, jelikož neměla žádný děj. Opěvovala pouze Edisonovy vynálezy a jeho život,a jak se svět technicky změnil. Na druhou stranu to básník popsal velmi barvitě, rýmy byly velmi vhodné a jazyk srozumitelný, nebyla zde žádná metonymie,což má u mě rozhodně plus 🙂
