Kniha: Epos o Gilgamešovi
Autor: Neznámý autor
Přidal(a): terezii
Rozbor díla: Epos o Gilgamešovi
TYP LITERATURY:
- umělecká(estetická fce)
LIT. DRUH:
- epika= zákl. druh lit.,základem je vypravování děje(osudy,chování,prožitky,vztahy)epické útvary: veršované nebo prozaické
LIT.ŽÁNR:
- epos (nejstarší epos ze světové literatury-veršovaný,dlouhý složitý děj s odbočkami,má bohatý dramatický děj,obvykle popisují živ. příběhy známých osobností a jejich činy, rozsáhlé chronologické vyprávění spojené jednou nebo ústředními postavami)
PŮVOD A VZNIK:
- a) autor je anonymní
- b) pochází z jednotlivých sumerských mýtů, vzniklo již před 3000 lety př.n.l. a bylo tradováno pouze ústní formou! roku 2000 př.n.l. bylo zaznamenáno písemně
- c) přepracoval Vojtěch Zamarovský (slovenský autor populárně naučných historických knih)
- d) období nejstarší civilizace v povodí velkých řek Eufrat a Tigris (Mezopotámie)
NÁMĚT:
- mýtus z dávné minulosti
TÉMA:
- hledání věčného života,strach ze smrti,přátelství
PROSTŘEDÍ:
- převážně skutečné (Uruk), ale i neskutečné (sídlo Utnapištima)
POSTAVY:
- Gilgameš- zpočátku krutý a samolibý urucký král, který tyranizuje svůj lid. Je to statečný, schopný a cílevědomý polobůh (ze dvou třetin bůh a z jedné třetiny člověk). Díky přátelství s Enkiduem a prožitému utrpení po jeho smrti se mění v moudřejšího a soucitnějšího vládce.
- Enkidú-bytost stvořená z hlíny bohy, má podobné vlastnosti jako Gilgameš, silný, přátelský, zpočátku žijící v divočině se zvířaty. Stává se Gilgamešovým nejlepším přítelem.
- Anu (bůh nebes uctívaný v Uruku)
- Aruru(bohyně stvořitelka lidí)
- Ištar(boh.lásky)
- Šamaš(b.slunce)
- Tešup(b-bouřky)
- Uršanabi-lodivod Utnapištima
- Utnapištim – jediný člověk, který přežil potopu světa a dosáhl nesmrtelnosti.
DĚJ:
Kompozičně bychom mohli tento epos rozdělit do dvou částí. V první z nich vystupuje Enkidu. Po stvoření žije na stepi s divokými zvířaty a odhání je od loveckých pastí. Potom je polidštěn nevěstkou Šamachat. Po spřátelení s Gilgamešem se vydají přemoci a zabít Humbabu, strážce cedrového lesa. Cílem je vydobýt si nesmrtelnou slávu. Když Gilgameš odmítne žádost bohyně Ištar, aby se stal jejím mužem, a zabíjí s pomocí Enkidua nebeského býka, postihne jeho přítele trest – umírá. Zoufalý Gilgameš se snaží získat nesmrtelnost. Radu hledá u Utnapištima, jediného člověka, který přežil potopu a získal darem nesmrtelnost. Není v jeho silách bdít šest dní a sedm nocí. O jedinečnou květinu vytrženou z mořského dna je připraven hadem. Nezbývá mu než se vrátit do svého města a dál pracovat na hradbách, které mu mají zajistit nesmrtelnost aspoň symbolicky.
KOMPOZICE:
- Předmluva a desky=kapitoly dělící se na 12 hlín. tabulek, vypraveč– er-forma,obsahuje cca 3000 veršů, uspořádání děje je řetězové, chronologicky
JAZYK.PLÁN:
- Spisovný jazyk, slovní zásoba obsahuje archaismy. Dílo je psáno veršem, často volným. Využívá personifikaci. Textové prostředky: popis, charakteristika, monolog, dialog, přímá řeč. Opakování motivů (6 dní a 7 nocí, číselná symbolika, např. sedm chlebů). Bájné prvky: bohové pomáhají smrtelníkům. Epos obsahuje motivy, které se později objevily v Bibli (např. potopa světa, stvoření člověka z hlíny), nejedná se však o přímé převzetí.
- Nejstarší příběhy tvořící epos jsou psány sumersky. Následovaly verze akadské a chetitské.
- V textu je vidět ústní tradice, kterou se předával.
- Typické je opakování větných konstrukcí, nabývajících charakter refrénů.
HLAVNÍ MYŠLENKA:
- Hlavní myšlenkou je poučení, že člověk nemůže dosáhnout fyzické nesmrtelnosti, ale může se stát nesmrtelným svými činy, skutky a dílem, které po sobě zanechá. Epos také ukazuje proměnu hlavního hrdiny z krutého tyrana v moudrého vládce, který pochopil smysl života v přátelství a v práci pro druhé.
NÁZOR:
- Tuto knihu jsem si vybrala, protože mě velmi zajímal děj knihy,který se mi moc líbil,ale veršovaný epos byl náročný na pochopení, proto jsem musela některou část číst 2x.
