Kniha: Hana
Autor: Alena Mornštajnová
Přidal(a): adelsi
Alena Mornštajnová
- narozena 24. června 1963 ve Valašském Meziříčí (příběhy často souvisí právě s Val. Mez.)
- současná autorka, spisovatelka a překladatelka
- studovala angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Ostravské univerzity
- lektorka anglického jazyka a překladatelka
- ve svých dílech se zajímá o příběhy obyčejných lidí z doby tzv. velkých dějin 20. století – 2. sv. válka
- jejím poznávacím znamením příběhu jsou pohromy
Další díla:
- Slepá mapa (2013), Hotýlek (2015), Tiché roky (2019), Listopád (2021)
Zařazení díla do historického kontextu:
- literatura po roce 89 – po sametové revoluci – padá komunistický režim, prezidentem se stává Václav Havel, zahájena demokratizace, otevírají se hranice, vznikají nové politické strany, 1993 – rozpad federace, vznik České republiky)
- vychází texty dosud zakázaných autorů, tři lit. větve se spojují v jednu (oficiální, samizdatová, exilová)
- vznikají nová nakladatelství
- od 2. poloviny 90. let klesá zájem o literaturu – musí čelit konkurenci – televize, film, internet – autoři začínají psát na internet
- zájem o komerční literaturu, reakce na poptávku čtenáře, postupně se začíná vzpamatovávat a vrací se k tématům, která byla dříve tabu (erotika), vrací se k historii (holocaust)
- projevuje se několik tendencí: autentičtí – nejvěrnější vyjádření reality, imaginativní – důraz na představivost, postmoderna – vyhýbá se definicím, námětem je často proces psaní nebo prvky a postupy z různých žánrů
- další autoři této doby: Kateřina Tučková – Vyhnání Gerty Schnirch, Tereza Boučková – Indiánský běh, Radka Denemarková – Peníze od Hitlera, Hana Androníková – Zvuk slunečních hodin, Antony Doer – Jsou světla, která nevidíme, Petra Hůlová – Stanice Tajga
Rozbor díla: Hana (2017)
Téma, motiv a námět
- Celkové téma díla: osud židovské rodiny postihnutý 2. světovou válkou, životní příběh Miry, život v Meziříčí, život v koncentračních táborech, utlačování Židů ve společnosti, epidemie tyfu, smrt rodiny
- Motiv díla: utrpení, věneček, řeka, tyfus, odcizení
- Námět: 2. světová válka
Idea a smysl díla:
- autorka se čtenářům snaží nastínit krutou pravdu života Židů před a za období 2. světové války a těžké životní osudy
Autorské pojetí:
- autorka nám krutě, avšak pravdivě ukazuje skutečnost
Kompozice a jazyk
- rozdělení knihy: 3. části: Já, Mira; Ti přede mnou; Já, Hana; 27 kapitol
- kompoziční postup: chronologická (život Miry) i retrospektivní (život Hany)
- dějové napětí: gradace
- vnitřní výstavba děje: in medias res (do středu událostí), otevřený konec
- vypravěč: 1. a 3. část – ich-forma (Mira a Hana), 2. část – er-forma – vševědoucí (autorský) vypravěč
- vyprávěcí způsoby: přímá a polopřímá řeč
- typy promluv: pásmo vypravěče i pásmo postav
- jazykové prostředky: spisovná čeština, obecná čeština
Časoprostor:
- Valašské Meziříčí a koncentrační tábory Terezín a Osvětim
- Mira – 1954-1963, Hana – 1933-1945 (koncentrační tábory 1942-1945), celkově 1933-1963
Postavy:
- Mira – malé děvčátko potýkající se se smrtí rodiny vhozené do nového prostředí, statečná, nebojácná, zlobivá, ale dobrá duše
- Hana – teta Miry, postižená životem v koncentračním táboře, tichá, uzavřená, skleslá, skromná, za mlada nešťastně zamilovaná a proto naivní – svým rozhodnutím zkazí život sobě i celé rodině
- Rosa – matka Miry, spravedlivá, milující, křehká, vstřícná, starostlivá – celý život pečuje nejen o sebe a svou rodinu ale i o Hanu
- Elsa – matka Hany a Rosy, rázná, pracovitá, protektivní, starostlivá, pro své dcery chce jen to, co je v jejích očích nejlepší
- Karel Karásek – hodinář, manžel Rosy a otec Miry a jejích sourozenců, uzavřený, tichý, vystrašený z války
- Ludmila Karásková – matka Karla a blízká přítelkyně Elsy, milující, starostlivá, opatrující, nebojácná
- Jaroslav Horáček – Hanina první láska, ze začátku milý, později se však začne bát války a kvůli Haninému původu ji opouští, zbabělý
- Ivana Horáčková – bývalá kamarádka Hany, Jaroslavova manželka
- Gusta – syn Horáčkových, přítel a později manžel Miry, správný, čestný, umí se postavit svému otci (Jaroslavovi)
- Ida – Gustova sestra, zlá, pomstychtivá, sebrala Miře kamarádku
- Elsiny rodiče Greta a Bruno – ortodoxní, přesvědčení Židé, i když to nedávají dostatečně najevo, Elsu i její dcery milují
Postavy jsou až na výjimky dynamické, charakteristika postav je nepřímá a vnitřní (u Hany se vyskytuje i charakteristika vnější – vyhublá, řídké vlasy, obnošené velké oblečení)
Stručný děj:
Kniha vypráví o dvanáctileté Miře žijící s maminkou, tatínkem a dvěma sourozenci ve Valašském Meziříčí. Když se jednoho dne vrátí celá zmrzlá a promočená od řeky, kam má v zimě zakázáno chodit, nesmí si dát po večeři slavnostní věneček, což jí zachrání život, neboť ve městě vypukne epidemie tyfu, který se mimo jiné rozšířil i v cukrářství, kde byly věnečky zakoupeny. Z Miry se tedy stává sirotek a po krátkém pobytu u rodiny Horáčkových je odkázána k soužití s podivnou a nemluvnou tetou Hanou, která jako jediný člen rodiny tyfus přežila. Postupně se nám odkrývá rodinná historie. Dozvídáme se o Hanině a Rosině matce Else, která ovdověla, a na podnik a dvě malé dcery zůstala sama, o Rosině těžkém zdravotním stavu, o paní Karáskové a jejím samotářském synovi Karlovi, o Elsiných rodičích (ortodoxních a vlivných Židech) a o Hanině dospívání a naivní lásce k Jaroslavu Horáčkovi. Té, která ji nakonec dovede k tomu, že zavčas nepodá dokumenty pro emigraci, pro kterou se Elsa po dlouhém přesvědčování ze stran všech známých konečně rozhodne, a odsoudí tím celou rodinu (kromě Rosy, která zůstane schovaná u Karáskových) k životu a posléze smrti v koncentračním táboře.
