Hana – rozbor díla (4)

rozbor-díla

 

Kniha: Hana

Autor: Alena Mornštajnová

Přidal(a): adelsi

 

Alena Mornštajnová

  • narozena 24. června 1963 ve Valašském Meziříčí (příběhy často souvisí právě s Val. Mez.)
  • současná autorka, spisovatelka a překladatelka
  • studovala angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Ostravské univerzity
  • lektorka anglického jazyka a překladatelka
  • ve svých dílech se zajímá o příběhy obyčejných lidí z doby tzv. velkých dějin 20. století – 2. sv. válka
  • jejím poznávacím znamením příběhu jsou pohromy

Další díla:

  • Slepá mapa (2013), Hotýlek (2015), Tiché roky (2019), Listopád (2021)

 

Literárně-historický kontext

  • literatura po roce 89 – po sametové revoluci – padá komunistický režim, prezidentem se stává Václav Havel, zahájena demokratizace, otevírají se hranice, vznikají nové politické strany, 1993 – rozpad federace, vznik České republiky)
  • vychází texty dosud zakázaných autorů, tři lit. větve se spojují v jednu (oficiální, samizdatová, exilová)
  • vznikají nová nakladatelství
  • od 2. poloviny 90. let klesá zájem o literaturu – musí čelit konkurenci – televize, film, internet – autoři začínají psát na internet
  • zájem o komerční literaturu, reakce na poptávku čtenáře, postupně se začíná vzpamatovávat a vrací se k tématům, která byla dříve tabu (erotika), vrací se k historii (holocaust)
  • projevuje se několik tendencí: autentičtí – nejvěrnější vyjádření reality, imaginativní – důraz na představivost, postmoderna – vyhýbá se definicím, námětem je často proces psaní nebo prvky a postupy z různých žánrů
  • další autoři této doby: Kateřina Tučková – Vyhnání Gerty Schnirch, Tereza Boučková – Indiánský běh, Radka Denemarková – Peníze od Hitlera, Hana Androníková – Zvuk slunečních hodin, Antony Doer – Jsou světla, která nevidíme, Petra Hůlová – Stanice Tajga

 

Rozbor: Hana (2017)

 

Téma, motiv a námět

  • Celkové téma díla: osud židovské rodiny postihnutý 2. světovou válkou, životní příběh Miry, život v Meziříčí, život v koncentračních táborech, utlačování Židů ve společnosti, epidemie tyfu, smrt rodiny
  • Motiv díla: utrpení, věneček, řeka, tyfus, odcizení
  • Námět: 2. světová válka

 

Idea a smysl díla:

  • autorka se čtenářům snaží nastínit krutou pravdu života Židů před a za období 2. světové války a těžké životní osudy

 

Autorské pojetí:

  • autorka nám krutě, avšak pravdivě ukazuje skutečnost

 

Kompozice a jazyk

  • rozdělení knihy: 3. části: Já, Mira; Ti přede mnou; Já, Hana; 27 kapitol
  • kompoziční postup: chronologická (život Miry) i retrospektivní (život Hany)
  • dějové napětí: gradace
  • vnitřní výstavba děje: in medias res (do středu událostí), otevřený konec
  • vypravěč: 1. a 3. část – ich-forma (Mira a Hana), 2. část – er-forma – vševědoucí (autorský) vypravěč
  • vyprávěcí způsoby: přímá a polopřímá řeč
  • typy promluv: pásmo vypravěče i pásmo postav
  • jazykové prostředky: spisovná čeština, obecná čeština

 

Časoprostor:

  • Valašské Meziříčí a koncentrační tábory Terezín a Osvětim
  • Mira – 1954-1963, Hana – 1933-1945 (koncentrační tábory 1942-1945), celkově 1933-1963

 

Postavy:

  • Mira – malé děvčátko potýkající se se smrtí rodiny vhozené do nového prostředí, statečná, nebojácná, zlobivá, ale dobrá duše
  • Hana – teta Miry, postižená životem v koncentračním táboře, tichá, uzavřená, skleslá, skromná, za mlada nešťastně zamilovaná a proto naivní – svým rozhodnutím zkazí život sobě i celé rodině
  • Rosa – matka Miry, spravedlivá, milující, křehká, vstřícná, starostlivá – celý život pečuje nejen o sebe a svou rodinu ale i o Hanu
  • Elsa – matka Hany a Rosy, rázná, pracovitá, protektivní, starostlivá, pro své dcery chce jen to, co je v jejích očích nejlepší
  • Karel Karásek – hodinář, manžel Rosy a otec Miry a jejích sourozenců, uzavřený, tichý, vystrašený z války
  • Ludmila Karásková – matka Karla a blízká přítelkyně Elsy, milující, starostlivá, opatrující, nebojácná
  • Jaroslav Horáček – Hanina první láska, ze začátku milý, později se však začne bát války a kvůli Haninému původu ji opouští, zbabělý
  • Ivana Horáčková – bývalá kamarádka Hany, Jaroslavova manželka
  • Gusta – syn Horáčkových, přítel a později manžel Miry, správný, čestný, umí se postavit svému otci (Jaroslavovi)
  • Ida – Gustova sestra, zlá, pomstychtivá, sebrala Miře kamarádku
  • Elsiny rodiče Greta a Bruno – ortodoxní, přesvědčení Židé, i když to nedávají dostatečně najevo, Elsu i její dcery milují

Postavy jsou až na výjimky dynamické, charakteristika postav je nepřímá a vnitřní (u Hany se vyskytuje i charakteristika vnější – vyhublá, řídké vlasy, obnošené velké oblečení)

 

Stručný děj:

Kniha vypráví o dvanáctileté Miře žijící s maminkou, tatínkem a dvěma sourozenci ve Valašském Meziříčí. Když se jednoho dne vrátí celá zmrzlá a promočená od řeky, kam má v zimě zakázáno chodit, nesmí si dát po večeři slavnostní věneček, což jí zachrání život, neboť ve městě vypukne epidemie tyfu, který se mimo jiné rozšířil i v cukrářství, kde byly věnečky zakoupeny. Z Miry se tedy stává sirotek a po krátkém pobytu u rodiny Horáčkových je odkázána k soužití s podivnou a nemluvnou tetou Hanou, která jako jediný člen rodiny tyfus přežila. Postupně se nám odkrývá rodinná historie. Dozvídáme se o Hanině a Rosině matce Else, která ovdověla, a na podnik a dvě malé dcery zůstala sama, o Rosině těžkém zdravotním stavu, o paní Karáskové a jejím samotářském synovi Karlovi, o Elsiných rodičích (ortodoxních a vlivných Židech) a o Hanině dospívání a naivní lásce k Jaroslavu Horáčkovi. Té, která ji nakonec dovede k tomu, že zavčas nepodá dokumenty pro emigraci, pro kterou se Elsa po dlouhém přesvědčování ze stran všech známých konečně rozhodne, a odsoudí tím celou rodinu (kromě Rosy, která zůstane schovaná u Karáskových) k životu a posléze smrti v koncentračním táboře.

error: Stahujte 15 000 materiálů v rámci našeho členství nebo v online kurzech.