Kniha: Hrdý Budžes
Autor: Irena Dousková
Přidal(a): Hana Martinkova
1. část:
Téma: popis doby normalizace očima osmiletého dítěte, hledání odpovědí na dětské otázky
Motiv: dle výňatku
Časoprostor: léta 20. stol., doba normalizace, Níčín, Zákopy, Praha
Kompoziční výstavba:
- chronologická s retrospektivními prvky (Helenčiny vzpomínky)
- psáno jako Helenčin deník
- 20 čísl. kapitol. – vždy začínají slovem JAK
Literární druh: próza
Žánr: groteskní román, autobiografické prvky
Dramatizace – Divadlo Bez Zábradlí (Bára Hrzánová)
- podobnost s Bylo nás pět – K. Poláček (pohled dítěte, inspirace z vlastního života, zvídavost)
2. část:
Vypravěč: Helenka, ich – forma
Postavy:
Helenka Freinsteinová – říká si Součková nebo Brďochová, chodí do 2. třídy, nebojácná, upřímná, tlustá – děti se jí kvůli tomu posmívají
bratr Pepíček
Kačenka – maminka H., hraje v divadle, zatvrzelá vůči režimu
Pepa Bdorďoch – nevlastní otec H., přítel Kačenky – stejné rysy
babička Dáša – snaží se zasahovat do výchovy H.
dědeček František
Karel Freinstein – biologický otec H. – nemá ho ráda, protože ji opustil
Andrea Kroupová – zaslouží se o výpověď Kačenky v divadle
Secký, Lenka Krátká – Helenčiny kamarádi
Anděla a Vladimír – vedoucí oddílu v Jiskřičkách
Vyprávěcí způsoby:
- popisný vyprávěcí slohový postup
Typy promluv:
- zejména monology – deníková forma, ale i dialogy dospělých
- přímá i nepřímá řeč
3. část:
Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku: nespisovný jazyk, vulgarismy, satira, jednoduchá slova (sl. zásoba osmileté holčičky), zpřeházený slovosled („jako když se lebka usmívá…“), dialekt z oblasti Čech (voni, pokaždý), UNP = upomínky na Prahu, morfologicky nesprávné koncovky (šli jsme polema a lesama, po kterých…)
Tropy a figury: ironie, satirické prvky
Kontext autorovy tvorby:
Irena Dousková – česká spisovatelka, prozaička, pocházela z herecké rodiny, vystudovala práva, otec emigroval do Izraele, redaktorka časopisu Maskil,
- Dílo: Oněgin byl Rusák, Micimutr
Michal Viewegh – Báječná léta pod psa, Účastníci zájezdu, Román pro ženy
Miloš Urban – Pole a palisáda, Hastrman
Jaroslav Rudiš – Nebe nad Berlínem, komiks Alois Nebel
Petra Hůlová – Pamět mojí babičce, Stanice Tajga
Literární/obecně kulturní kontext:
- politika – socialistický režim, budování socialistického státu po vzoru SSSR, základy fungování společnosti – protekce v pracovním prostředí, podporovat či nepodporovat režim, JZD, společná práce a kapitál
- umělci šli do pozadí – ve společnosti minimální postavení
- autobiografické prvky – rodiče byli herci v divadle, dopisování s otcem, který žil v Izraeli
