Kniha: Hrdý Budžes
Autor: Irena Dousková
Přidal(a): Hana Martinkova
Irena Dousková
Irena Dousková se narodila roku 1964 v Příbrami. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, právnické profesi se však dlouhodobě nevěnovala a pracovala mimo jiné jako redaktorka. Později se soustředila na literaturu. Ve své próze často spojuje civilní jazyk, humor, ironii a osobní či generační zkušenost s dějinami druhé poloviny 20. století.
- Proslavila se především prózou Hrdý Budžes.
- Na příběh Helenky Součkové volně navázala knihami Oněgin byl Rusák a Darda.
- K dalším knihám patří například Goldstein píše dceři, Někdo s nožem a Čím se liší tato noc.
Literárně-historický kontext
Hrdý Budžes vyšel poprvé roku 1998 v nakladatelství Hynek. Kniha vznikla po pádu komunistického režimu, ale děj se vrací na počátek 70. let, do období husákovské normalizace. Autorka tedy popisuje minulost s časovým odstupem a využívá perspektivu dítěte, které nerozumí oficiálním politickým formulacím ani mnoha konfliktům dospělých. Právě díky tomu odhaluje absurditu dobového jazyka a každodenního přizpůsobování režimu.
Text patří k české polistopadové próze vracející se k životu za socialismu bez patosu a schematického hrdinství. Důležitá je tragikomičnost: čtenář se směje dětským omylům, ale zároveň chápe, že za nimi stojí cenzura, emigrace, kádrování, profesní problémy a tlak na veřejnou loajalitu. Úspěšná dramatizace s Barborou Hrzánovou přispěla k mimořádné popularitě knihy.
Rozbor díla: Hrdý Budžes
- Literární druh a žánr: epika, humoristická a autobiograficky inspirovaná próza s prvky společenského románu.
- Vypravěč: osmiletá Helenka Součková, ich-forma.
- Čas a prostor: počátek 70. let 20. století, především fiktivní okresní město Ničín, škola, rodina a divadelní prostředí.
- Kompozice: epizodická a převážně chronologická, jednotlivé kapitoly začínají slovem „Jak“.
Helenka je žákyně druhé třídy a svět dospělých si vysvětluje podle toho, co slyší doma, ve škole, v rozhlase nebo mezi spolužáky. Nechápe politické fráze doslova správně, a proto vznikají komické posuny. Samotný název knihy vychází z jejího chybného porozumění verši, v němž si z běžného spojení vytvoří imaginární postavu „Hrdého Budžese“. Dětská logika však často odhalí rozpor mezi tím, co dospělí veřejně říkají, a tím, co si skutečně myslí.
Helenčina matka je herečka a odmítá se bezvýhradně přizpůsobit normalizačním poměrům. Rodinu ovlivňuje také nepřítomný biologický otec, který žije v Izraeli, vztahy s nevlastním otcem a prostředí divadla. Politika tak do příběhu nevstupuje jako učebnicový výklad, ale prostřednictvím konkrétních problémů: zaměstnání, školy, organizací pro děti, veřejných oslav, obav z názorů druhých a rozdílu mezi soukromou a oficiální řečí.
Jazyk je jedním z nejdůležitějších prostředků. Helenka používá dětskou slovní zásobu, hovorovou češtinu, zkomolená slova a nečekané interpretace výrazů dospělých. Humor vzniká z kontrastu mezi její nevinností a čtenářovou znalostí skutečných souvislostí. Pod komickou vrstvou proto zůstává téma rodinné nejistoty, společenského tlaku a hledání vlastní identity.
Komický účinek vzniká zejména z rozdílu mezi tím, co Helenka slyší od dospělých, a tím, jak jejich výroky chápe. Čtenář často rozpozná politický význam situace dříve než dětská vypravěčka. Tento dvojí pohled umožňuje spojit humor s vážným obrazem strachu, přizpůsobování a každodenního života za normalizace.
