Humoristický román

 

 Jméno: Humoristický román

 Přidal(a): Denny

 

 

Humoristický román = typ románu, který zábavným způsobem líčí komické stránky života. Je pro něj příznačná epizodická (řetězová) kompozice, díky níž je velmi vhodný pro otiskování na pokračování. Pojítkem relativně samostatných komických epizod bývá určité závažnější téma – např. konfrontace světa dětí se světem dospělých (Bylo nás pět). Jedná se o jediný žánr literatury pro dospělé, k jehož standardnímu vybavení patří ilustrace posilující komický účinek textu.

 

V humoristických prózách nalézáme dva typy komiky:

  • Situační komika: vychází z každodenního života, autoři si libují v nečekaných a podivuhodných situacích, jejichž řešení je zpravidla nad síly hlavní postavy
  • Jazyková komika: řeč vypravěče často hýří kuriózními příměry a nadsázkou, dialogy postav přecházejí v dlouhé slovní souboje; zdrojem humoru bývá také parodie vyjadřovacích stereotypů (viz Poláček) či nestandardní mluva některé postavy (dialekt ve městě, vypjatě knižní mluva kontrastující s banálním obsahem sdělení).

 

Typickými hrdiny humoristického románu jsou obyčejní lidé ocitající se v překvapivých situacích každodenního života, které zpravidla nezvládnou. Do popředí tak vystupují jejich směšné stránky (nedostatky, psychické či fyzické zvláštnosti). Postavy postrádají hlubší psychologickou kresbu a nepodléhají žádnému vývoji.

 

Příklady humoristických (humoristicko-satirických) děl v české literatuře:

  • Svatopluk Čech: Výlety pana Broučka (principy humoristické prózy jsou zde aplikovány na čtenářsky atraktivní formu fantastického cestopisu).
  • Ignát Hermann: Otec Kondelík a ženich Vejvara (první český humoristický román v pravém slova smyslu – děj zakotvený v soudobé každodennosti).
  • Zlatým věkem humoristického románu bylo období první republiky: Jaroslav Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války; Eduard Bass – Klapzubova jedenáctka; Vladislav Vančura – Rozmarné léto.

 

Příklady humoristických próz ve světové literatuře:

  • Charles Dickens: Kronika Pickwickova klubu (jedna z prvních humoristických próz ve světové lit. vycházela na pokračování).
  • Gabriel Chevalier [ševalié]: Zvonokosy (francouzské ztvárnění tradičního tématu maloměšťáckého Kocourkova)
  • Leo Rosten: Pan Kaplan má stále třídu rád (příběhy z večerní školy pro cizince, buduje především na jazykové komice)





Další podobné materiály na webu:

    Prohledali jsme rozbory knih, slohovky, životopisy a všechnu další literaturu, ale nic jsme nenašli :-(.