Téma: Jak napsat vypravování?
Zařazení: Slohové práce
Přidal(a): Káťa M.
Když píšete vypravování, měli byste si předem vytvořit osnovu, podle které celý příběh sepíšete. Jak by taková osnova měla vypadat?
- Úvod
- Stať (zápletka, vyvrcholení, zvrat)
- Závěr
Nejjednodušší způsob je rozdělit si text do třech základních částí, které můžete dále členit. V úvodu byste měli nastínit, o čem vlastně celé vypravování bude, představit postavy, uvést místo a čas děje. Ve stati by se měl už celý příběh odehrávat. Určitě nezapomeňte na zápletku, zvrat a vyvrcholení. Zápletka, nebo také kolize, je část příběhu, kdy se začne něco dít.
Už známe postavy i místo a čas děje, ale díky zápletce se dozvídáme něco navíc. Například proč se děje, co se děje. Co tomu předcházelo. Proč jsou postavy tam, kde jsou. Po zápletce následuje vyvrcholení neboli krize. Teď přijde drama. Stane se něco, co celý dosavadní příběh nějakým způsobem zamotá, změní, zkrátka část textu, ve které vše dosáhne vrcholu. A aby nebyl čtenář v klidu, po vyvrcholení následuje rovnou další zvrat, jiným slovem peripetie. Další otočka, další nabourání příběhu. Stane se něco, co jsme nečekali, co celý příběh otočí o sto osmdesát stupňů. A po stati už následuje závěr. Poslední část příběhu. Buď skončí dobře, nebo špatně. To je na vás, na tvůrcích. Ale rozhodně by mělo dojít k rozuzlení příběhu.
Velkou výhodou tohoto slohového útvaru je, že vás nesvazuje nějaký jasně daný návod. Příběh musí mít hlavu i patu, párkrát je potřeba zařadit přímou řeč postav, aby se nejednalo o popis děje, jinak jsou pravidla benevolentní. Při volbě místa a času si můžete vybrat čas minulý, přítomný i budoucí. Je ale potřeba si vámi zvolený čas hlídat, abyste neskákali z minulosti do budoucnosti a neztratili tak pozornost čtenáře a nepřišli o smysluplnost příběhu.
Také si můžete vybrat, zda budete vypravování psát v ich-formě, nebo v er-formě. Ich-forma je z pohledu první osoby, tedy vy sám jste hlavní hrdina. Er-forma je z pohledu třetí postavy, která celý příběh vypráví, ale sama se děje neúčastní.
Hlavní úlohou vyprávění je hlavně jeho čtivost. Proto se nemusíte držet spisovné češtiny, ale naopak zahrnout do psaní i nějaká ta slova hovorová, zejména v přímé řeči by bylo velmi zvláštní, kdyby všechny postavy mluvili jako z učebnice českého jazyka.
Vypravování je poměrně jednoduchý slohový útvar, pokud se držíte pravidel. Před psaním si vytvořte osnovu, zapojte přímou řeč, zvolte si čas a držte se jej (přeskakování je povoleno, ale musí dávat smysl). Piště z pohledu první nebo třetí osoby. Klidně použijte neformální češtinu.
Ukázky vypravování na webu
