Kniha: Jana Eyrová
Autor: Charlotte Brontëová
Přidal(a): Sajmas
Román anglické spisovatelky Charlotte Brontëové, který vydala v roce 1847.
Pomezí realismu romantismu
Romantismus 18-19.století
− Důraz na citovost, rozum nebrán v potaz
− individualitu
− Hrdina obvykle nepochopený, vyloučen ze společnosti, výjimečný člověk (tulák…)
− Místa tajemná (hrady,jeskyně,jezera)
G.G Byron (byronská povídka – lyricko-epická)
− Postižený, dědictví → zaopatřený
− Childe-Haroldova pouť
− Angličtí bardi a skotští recenzenti
− Politik – republikán, vyhnanství
− Próza. Divadelní hry (Cromwell)
− Chrám matky boží
− Bídníci
Henri Beyle (Stendhal)
− Romantický hrdina – realistické prostředí
− Červený a černý – anarchisté/klérus (psychologický román)
− Věznice parmská
A.J. Puškin
− Protistátní poezie → vyhnanství
− Zemřel při souboji
− Evžen Oněgin – veršovaný román -poezie
− Měděný jezdec (poezie)
− Piková dáma (próza)
Realismus
− Navazuje na romantismus
− Pravdivé zachycení skutečnosti
− Snaha o objektivitu, nastavit zrcadlo společnosti, hrdina obvykle průměrný
− Vyrůstal v bídě (>čerpá ze zkušeností)
− Představitel viktoriánského románu
− Oliver Twist (chlapec z chudobince se zaplétá se zlodějskou bandou)
− Kronika Pickwickova klubu
Fjodor Michaljovič Dostojevskij
− Proti carovi, odsouzen na smrt (těsně osvobozen)
− Psychologické rozbory zločinců, prostitutek, duševně postižených
− Zločin a trest
− Idiot – naivně dobrotivý hrdina
− Bratři Karamazovi
− Naturalismus
− Paní Bovaryová
− Zabiják
− Nana
− Směry vycházející z realismu
− Magický realismus (fantazijní prvky)
− Kritický realismus (sociální konflikty)
− Naturalismus (pesimismus, předurčení člověka narozením do určité vrstvy, pudovost )
Charlotte Brontëové (21. dubna 1816 – 31. března 1855)
Vyrůstala v rodině kněze
Čtyři sestry – 2spisovatelky
− Emily Brontëová (Na větrné hůrce)
− Anne Brontëová
Čerpá ze svých životních zkušeností (chudé poměry, tuberkuloza – smrt sourozenců)
se svými sestrami byla poslána do dívčí školy
živila se jako učitelka a guvernantka
Po úspěchu románu Jany Eyrové se dostává do vyšších společenských kruhů
Zemřela po závažné nemoci (Tyfus?)
Romány
− Jana Eyrová (1847)
− Shirley (1849)
− Villette (1853)
− Profesor
Místo a čas děje
Viktoriánská Anglie 19.století
Obsah knihy
Jana Eyrová žije se svoji dobrodějkou paní Reedovou a jejími třemi dětmi Jiřinou, Janem a Eliškou na hrabství v Gatesheadu. Jan Janu bije a jeho matka chyby svého syna přisuzuje Janě. Po posledním incidentu s Janem navrhne jí i paní Reedové lékárník Lloyd poslat Janu do internátní školy. Kvůli pomluvě paní Reedové u ředitele školy Brocklehursta, přichází Jana do školy již se špatnou pověstí, jelikož před ní ředitel školy varuje ostatní žačky, že je to lhářka. Naštěstí si rychle najde kamarádku Helenu. Představená školy, slečna Templová, ovšem uvěří Janině verzi, posléze se ji podaří před celou školou očistit od křivého nařčení. Ve škole panují tvrdé podmínky, dívky mají málo oblečení i jídla, a zakrátko zde navíc propuká tyf, během kterého umírá i Janina kamarádka Helena. Během studia si najde ještě jednu dobrou kamarádku Marii Annu Wilsonovou. Po ukončení studií působí na škole dva roky jako učitelka. Poté, co odchází její největší opora, slečna Templová, už Jana nemá důvod dále zůstávat a podává inzerát na jiné místo.
Po vhodném doporučení je přijata na hrabství Thornfield v Millcote paní Fairfaxovou. V hrabství se má starat o Adélku. Jednoho odpoledne se na místní cestě pokusí pomoci muži na koni, který měl nehodu. Ukáže se, že je to pan Rochester, majitel domu. Janě se nejdřív nelíbí, posléze si však na jeho chování zvykne a jeho společnost sama začne vyhledávat.
Jednoho dne vyděsí pana Rochestera návštěva jeho známého z Jamaiky, pana Mansona. Téže noci se ozval křik, všichni vyběhli a pan Rochester všechny uklidnil, že se jen služebné něco zdálo. Když se všichni uklidnili a usnuli, pan Rochester přišel pro Janu a zavedl ji do druhého patra, kde ležel Manson, který byl pořezaný a pokousaný. Mansona časně ráno odvedli z domu. Pro Janu poté nechá vzkázat její tetička Reedová, která umírá. Tetička ji pověděla, že se o ni zajímal její příbuzný a chtěl ji adoptovat a zanechat ji svůj majetek, ale paní Reedová odepsala, že je Jana mrtvá. Po měsíci se vracela do Thornfieldu. Všichni ji přivítali včetně pana Rochestra, který ji v krátké době po jejím příjezdu požádá o ruku. Jednoho večera krátce před svatbou měla Jana špatné sny, když se probudila, uviděla osobu, která si prohlíží její šaty a ji. Vzala si její závoj a rozlomila ho, potom si prohlédla Janu a odešla. Ráno při obřadu nějaký muž vyslovil, že sňatek se nemůže uskutečnit, a že je pan Rochester je ženatý za ženu, která žije u něho v domě. Dosvědčil to Manson. Pan Rochester je zavedl do domu a svoji ženu jim ukázal. Chtěl, aby viděli, za jakou ženu je provdán a pochopili jeho situaci.
Jana ztratila důvěru a chce z Thornfieldu pryč. Pan Rochester, byl zoufalý. Jana se druhého dne časně ráno oblékla, vzala si par korun, které měla u sebe, a sbalila do ranečku pár svých věcí a tiše se vytratila z Thornfieldu. Několik dní žebrala po domech a prosila o zaměstnání, spala v lese a její síly slábly. Jana si lehla před dům, ve kterém ji odmítli, zničena hladem a únavou. Najednou se nad ni objevil muž, který ji vzal dovnitř a obstaral jí jídlo a spánek. Byl to bratr dvou dívek a byl farářem. Všichni si Janu oblíbili. Jan pověděl Janě, že pro ni má zaměstnání. Měl pro ni místo učitelky ve vesnické škole. Janovi přišel dopis od právníka jeho strýčka, který zemřel a Janě vše odkázal. Jana zjistila, že Jan a jeho sestry jsou její sestřenice. Jan požádal Janu, aby se za něho provdala a stala se ženou misionáře. Jana nabídku odmítla.
Jana zaslechla volání, které dobře znala. Bylo to volání pana Rocherstra. Druhý den odpoledne se vydala na cestu do Thornfieldu. Když přijela k domu, uviděla jen trosky. Běžela do hostince, kde ji hostinský vyprávěl, že v domě hořelo, že to zapálila pánova bláznivá žena a že pak skočila z hradeb. Pan Rochester ji chtěl zachránit a běžel za ni nahoru. Když se vracel dolu, spadl na něj trám, vypíchl mu oko a pohmoždil ruku tak, že mu ji museli amputovat. takže je úplně slepý a žije v malém domku v lese jen se služebnou a jejím mužem. Když došla k domu, uviděla pana Rochestra, který ji okamžitě poznal po hlase. Nic nestálo v cestě svatbě. Brzy se Janě a Eduardovi Rochestrovi narodil syn. Eduard znovu začal vidět na své oko. Obě sestřenice se vdaly a často jezdili Janu navštěvovat.
Hlavní postava:
Jana Eyrová – sirotek, tichá, hodná, obětavá, chytrá, nadaná malířka, smutná – v dětství nepoznala lásku ani domov, Nejbližší osobou v dětství – slečna Templová, Helena
Postavy:
paní Reedová (teta Jany) – zlá, majetná, přehlížející
Eliška, Jiřina a Jan (děti tety Reedové) – zlé, závistivé, šikanovali Janu
pana Rochester – inteligentní, majetný, hodný, z počátku zatrpklý a nevlídný, později příjemný, milý
paní Fairfaxová – milá, hodná, hospodyně pana Rochestra
Adélka (schovanka pana Rochestra) – chytrá, milá, hodná
Helena (kamarádka Jany z Lowoodské školy) – chytrá, hodná, věřící
Slečna Templová (představená školy) – chápavá, příjemná, obětavá
Manson – přítel z Jamaiky
Jan Křtitel (kněz) – přísný, plně oddán víře, chce být misionářem v Indii
Diana a Mary Riversovy (sestřenice) – milé, vzdělané, obětavé, přátelské
Berta – manželka pana Rochestra
Lékárník Loyd
Bětuška – hospodyně paní Reedové
Ingramová – urozená dáma, přítelkyně Rochestra – zlá, arogantní, nevzdělaná
Lada Poolová
Oliverovi – zámožná rodina pomáhající Janovi Křtitelovi
Marie Anna Wilsonová – kamarádka Jany
Literární druh, žánr
Forma – próza
Druh – epika
Žánr – Sociálně-psychologický román
Dílo je použita ich forma
knihu vydala pod pseudonymem Currer Bell
Jazykové prostředky
Dílo je psáno chronologicky
použity dialogy
Jazyk: spisovný, občas hovorový
Částečně autobiografické (škola)
přirovnání, metafora, úvahy, myšlenkové pochody hlavní hrdinky
obsáhlé popisy prostředí, přírody
charakterizace postav
Poukazuje na protikladné vlastnosti postav
− Krása – ošklivost
− Vzdělanost – nevzdělanost
− Chudí – bohatí
− Chytrost, citlivost – hloupost, arogance
