Jméno Růže – rozbor díla k maturitě (2)

Jméno Růže

 

Kniha: Jméno Růže

Autor: Umberto Eco

Přidal(a): Verca

 

Umberto Eco

  • *5. 1. 1932
  • považován za největšího představitele postmodernismu
  • na přání otce studoval práva, ale nedostudoval
  • věnoval se středověké filosofii a literatuře (získal doktorát a středověkou filosofii)
  • stal se lektorem na univerzitách
  • získal mnoho ocenění prestižních světových univerzit
  • dvakrát navštívil Prahu (r 2000 převzal cenu Nadace Havlových VIZE 97)

 

Další díla autora:

    • Foucaultovo kyvadlo – román
    • Ostrov včerejšího dne – román

 

Literárně historický kontext

Italská literatura – neorealismus

  • vznikl na začátku 20. století
  • důraz kladen na každodenní realitu
  • detailně a pravdivě vykreslený život v Itálii
  • je zaměřen na obyčejné lidi a obyčejné problémy
  • zachycení vnitřního konfliktu viny a snahy přežít
  • kritický postoj k fašismu
  • neorealismus ovlivnil hlavně literaturu a film

 

Postmodernismus

  • směr konce 20. století
  • dvojúrovňovou – je to čtivé jak pro obyčejného, masového čtenáře, tak i pro náročné čtenáře (epická složka + úvahová složka)
  • důraz je kladen na jazyk, kterým je dílo psáno
  • nucení k zamyšlení
  • úryvky z jiných děl a odkazy na jiné autory
  • spojování různých funkčních stylů a slohových žánrů do jednoho celku

 

Ostatní autoři tohoto období:

 

Rozbor díla: Jméno Růže

  • Literární druh: epika, próza
  • Literární žánr: detektivní, historický a filozofický román
  • Literární směr: 2. polovina 20. století (román vyšel roku 1980), postmodernismus
  • Doba děje: 14. století (1327)
  • Prostředí děje: Benediktinské opatství v severní Itálii

 

Celková charakteristika:

  • Epický román popisující události odehrávající se na severu Itálie v oblasti politické a teologické. 7 kapitol po dnech (připomíná Dekameron), dále jsou dny děleny podle událostí a mnišských zvyklostí (např. večerní mše, nalezení mrtvoly apod.)

 

Téma (hlavní myšlenka díla):

  • vyšetřování vražd v klášteře
  • Ústředním motivem je hledání zakázané knihy – druhého dílu Aristotelovy Poetiky o komedii. Postava slepého knihovníka Jorgeho se snaží knihu za každou cenu skrýt, protože věří, že smích je nebezpečný, podrývá autoritu víry a vede ke zpochybňování božského řádu.

 

Kompozice:

  • psáno formou kroniky
  • členěno do 7 kapitol (podle 7 dní) a ty jsou dále děleny na podkapitoly podle denního řádu benediktýnů – význam čísla 7 (7 dní, 7 ran, 7 vražd), promyšlená kompozice, důležitost symbolů
  • dvě roviny románu: hlavní příběh je prokládán filosofickými a teologickými pasážemi (syžet – schéma díla a filozofující stati)
  • retrospektiva (vyprávění formou vzpomínek)
  • důležitost dialogů

 

Výstavba textu:

  • včleněny úvahové a teologické pasáže
  • vyprávění až líčení, forma kroniky
  • promluvy ke čtenáři

 

Způsob vyprávění:

  • ich-forma (mnich Adso)

 

Slovní zásoba:

  • jazyk spisovný, archaismy, latinské pasáže i jiné citace

 

Charakteristika hlavních postav:

  • Adso z Mellku – mladý, naivní a zvídavý mnich, hrdina vyprávějící příběh, autor rukopisu, doprovází svého učitele
  • Vilém z Baskervillu – jeho učitel, geniální, racionálně uvažující člověk, bývalý inkvizitor, má vyšetřit vraždy v klášteře, pozoruje okolí – přesto mu k řešení více dopomůže náhoda

Další postavy:

  • Jorge – starý, slepý kněz, bývalý knihovník
  • Berengar – knihovníkův pomocník
  • Salvator – znetvořený mnich
  • Benno – mnich, co se chtěl stát knihovníkovým pomocníkem a pomáhal Vilémovi s případem
  • Ubertino – prchající františkánský mnich, který byl prohlášen za kacíře
  • Opat Abbone
  • Knihovník Malachiáš

 

Děj:

Příběh má rámec rukopisu, jenž je po letech nalezen a přeložen. Starý Adso v něm retrospektivně popisuje události, které zažil jako mladík, když doprovázel Viléma, svého učitele, na cestách.

Dorazili do benediktinskéh severoitalského opatství, kde se v nejbližší době má sejít papežská a císařská strana. Došlo zde k vraždě, která musí být do příjezdu delegací vyřešena.

Vilém se seznamuje s životem v klášteře, nejdůležitější je střežená knihovna – kvůli své architektonické složitosti je nazývána labyrintem, vejít do ní smí jen knihovník a jeho pomocník.

Druhého dne je při ranní bohoslužbě nalezen další mrtvý. Podivný způsob smrti nabízí spojitost se zjevením svatého Jana, Apokalypsou.

V noci vniknou do knihovny. Když objeví zajímavé knihy, někdo jim překazí čtení, ukradne Vilémovi brýle a uteče.

Jeden z mnichů chybí a je nalezen zavražděný – způsob odpovídá předpovězenému a v jeho kutně jsou nalezeny brýle. Všichni mrtví také měli černá bříška prstů a jazyk. Existuje takový jed, ale před lety byl zcizen.

Noc třetího dne se do knihovny vydává Adso sám, bezvýsledně. Cestou zpátky potká v kuchyni mladou dívku, která ho svede. Adso s ní dobrovolně zhřeší, což v něm zanechá hluboký a rozporuplný prožitek, na který vzpomíná i po letech.

Den čtvrtý. Přijíždějí obě delegace. Po zjištění více informací se opět vydávají do knihovny, ale opět nic nenaleznou. Ona chudá dívka je opět v opatství, je dopadena s ďáblovými symboly a musí být upálena.

Pátý den se objeví hledaná kniha, ale dříve než se k ní Vilém dostane, její vlastník je zabit a kniha je zcizena. V místnosti je nalezen vrah, všechny důkazy k němu ukazují, je odsouzen k upálení.

Obě delegace odjíždějí – nedosáhly výsledku. Na ranní mši umírá další oběť. Šifra k otevření tajné místnosti v knihovně je náhodou odhalena, a tak se Vilém a Adso naposledy vydávají dovnitř. Naleznou tam Jorgeho, bývalého knihovníka a nyní slepce.
Vilém konečně odhalí tajemství vražd: Jorge se snažil za každou cenu utajit existenci druhého dílu Aristotelovy Poetiky, který pojednává o komedii. Stránky knihy napustil jedem, protože smích považuje za hrozbu pro víru a božský řád. Ten jim vypráví o svých záměrech, je přesvědčen, že Bůh je na jeho straně, poté se pokusí Viléma knihou také otrávit, ale když je přelstěn, pokouší se po tmě utéci. Jorge se však Vilémovi vytrhne, začne pojídat otrávené stránky knihy a spáchá tak sebevraždu. Také u toho shodí svítilnu a rozpoutá tak požár. Opatství hoří následující 3 dny. Mniši se přesunují jinam. Vilém a Adso se rozchází.

 

Filmová adaptace:

  • Jméno růže (Jean-Jacques Annaud)
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.