Jméno Růže – rozbor díla k maturitě

 

  Kniha: Jméno Růže

  Autor: Umberto Eco

  Přidal(a): Tarata

 

Literatura 2. pol. 20. Století

– v této době je významná literatura reagující na 2. Světovou válku, která se dělí na:

a) západní- znázorňuje vojáky, jako obyčejné lidé a válka je zlo

b) východní- vojáci jsou hrdinové, válka je popsána velkolepě, je oslavována

-také pronikají různé směry jako Postmodernismus, Magický realismus, Existencionalismus (Albert Camus- Cizinec), Neorealismus (Alberto Moravia- Horalka), Rozhněvaní mladí muži (Kingsley Amis), Beatníci (Jack Kerouac)

  • Epika, próza
  • Postmoderní, historický a filosofický román

 

Postmodernismus= směr konce 20. Stol.

 

Hl. znaky:

  • Dvojúrovňovost = je to čtivé, jak pro obyčejného, masového čtenáře, tak pro náročného čtenáře (epická složka + úvahová složka)
  • Spojování různých funkčních stylů a slohových žánrů do jednoho celku
  • Sklon k mystifikaci
  • Může být více interpretací
  • Důraz ej kladen na jazyk, kterým je dílo psáno
  • Úryvky z jiných děl a odkazy na jiné autory
  • Nucení k zamyšlení

 

-Umberto Eco je považován za největšího představitele postmodernismu, český významný postmodernista je Milan Kundera

  • Témata knihy: náboženská a středověká politika (františkáni vs. Benediktini), teologie, filozofie, život a myšlení duchovních, i milostná zápletka
  • Prolínající se žánry: detektivka, historické, filosofické, částečně i hororové a milostné, teologické dílo
  • Čas: 14. Století (1327)
  • Místo: Benediktinské opatství v severní Itálii
  • Kompozice: 7 kapitol po dnech (viz Dekameron) → 7 vražd, 7 ran apokalypsy. Dále jsou kapitoly děleny podle událostí a mnišských zvyklostí (např. večerní mše, nalezení mrtvoly atd.)

 

  • Vyprávění v ich-formě, rektospetiva (Starý Adso z Mellku vypráví příběh, který zažil v mládí)
  • V úvodu mystifikace- autor popisuje, jak se mu do rukou dostal rukopis Adsona
  • Jazyk: spisovný, archaismy, latinské pasáže, i jiné jazyky, citace z knih a Bible
  • Po vydání byl tenhle román velmi dobře přijat, je považován za nejlepší autorův román
  • Byl podle něj natočen film, režie Jean-Jacques Annaud, hl. role Sean Connery, r. 1986 –nejdražší film té doby

 

Děj a postavy:

Adso z Mellku –mladý mnich, hrdina vyprávějící příběh

Vilém z Baskervillu– jeho učitel, geniální, racionálně uvažující člověk (středověký Sherlock Holmes), bývalý inkvizitor

Opat Abbone

Malachiáš – knihovník

Jorge –starý, slepý kněz, bývalý knihovník

Bernardo Gui– inkvizitor

Umbertino– prchající františkánský mnich, který byl prohlášen za kacíře

Severninus – Herbalista

Berengar– knihovníkův pomocník

Adelmo –mladý mnich, 1.mrtvý

Salvator– znetvořený (takový Quasimodo) mnich

Bengt– mnich, co se chtěl stát knihovníkovým pomocníkem a pomáhal Vilémovi s případem

A další, kteří nejsou nijak více významní v příběhu

 

1.Den

-Adso a Vilém přijíždějí do opatství, protože tam m být disputace se zástupci papeže ohledně otázky Kristovy chudoby (františkáni vs. Benediktini) → potkají po cestě mnichy, kteří hledají koně. Vilém dokáže svoji inteligenci tím, že jim řekne, kam kůň běžel, jak vypadal a dokonce, jak se jmenuje, aniž by ho kdy předtím viděl

– V noci přijde do jejich cely opat→ svěří se Vilémovi s vraždou iluminátora Adelma (Vilém hned po prvním ohledání tuší, že se jednalo o sebevraždu) a požádá ho o pomoc ve vyřešení toho, než přijede papežská delegace

-Pátrají po stopách→ jdou do knihovny*, kam mají všichni zakázaný vstup (knihy si mohou pouze vybrat v seznamu a knihovník je přinese), zkoumají Adelmův pracovní stůl a baví se s ostatními mnichy→ smějí se→ vyruší je Jorge (nemá rád smích)

– večer při mši vidí, jak Malachiáš vychází odněkud z kaple→ objeví tam tajný vchod do budovy, která bývá přes noc zamčená

 

*knihovna je labyrint, kde se nikdo kromě knihovníka nevyzná. Na noc se zamyká a je ověnčena pověrami, že tam v noci straší duchové atd. Vilém později objeví, že tam používají výparů z omamných bylin, aby všem zvědavcům, co se tam v noci dostanou, způsobovaly halucinace. Labyrint znázorňuje svět.

 

2.Den

-Objevena další mrtvola v kádi s prasečí krví→ Vilém pokračuje v pátrání (tentokrát už pátrá po příčinách dvou vražd)→ různě se ptá mnichů (od Severina se dozví, že zmizel nějaký jed)

-Večer se vydají tajnou chodbou do knihovny→ zabloudí v labyrintu→ někoho tam potkají, ale ten jim uteče a ukradne Vilémovi brýle → zloděj tam zanechá nějakou šifru (později z ní Vilém vydedukuje systém labyrintu)

-Nakonec vybloudí a vracejí se do cely. Viléma hledá opat, protože zmizel Beregar

 

3.Den

-V cele u Beregara najdou zakrvácený hadr→ řídí se podle Zjevení Jánova (myšlenku apokalypsy jim vnukl Jorge)→ dovede je do lázní, kde najdou mrtvého Beregara

– Vyrábějí kompas a mapu labyrintu, protože se chtějí v noci opět vydat do labyrintu

-Adso jde do knihovny dřív, než byli domluvení s Vilémem→ nedá si pozor a je omámen bylinami → vyděšený utíká pryč a někoho zahlédne→ pronásleduje  ho→ dostane se do kuchyně→ potká tam chudou dívku→ pomilují se a dívka pak uteče

-Přijde tam Vilém a Adso se mu hned vyzpovídá

 

4. Den

-Ohledávání Beregarova těla→ má černé polštářky prstů a jazyk, měl u sebe také Vilémovi brýle

-Adso je stále omámen zážitkem z noci

-Přijíždí papežská delegace→ inkvizitor Bernard chytí Salvátora s Adsonovou, jak se chystá čarovat (měli černou kočku, tak z toho Bernard usoudil, že se chytají k nějaké černé magii)→ dívku upálí po cestě z opatství

-další návštěva labyrintu→ pomalu je objevy a důkazy směřují k nějaké knize, kterou musí objevit

 

5.Den

-Bratrská diskuze o chudobě Ježíšově

-Severin poví Vilémovi o podivné knize, kterou u sebe našel→ Adso pošle Severina do své cely a ať tam nikoho nepouští, dokud nepřijdou→ jde tam s Vilémem→ najdou mrtvého Severina, kniha nikde

 

6. Den

-Malachiáš umírá→nový knihovník Bengt→ Vilém přezkoumává historii knihovníků→ nalezeny další zmínky o záhadné knize a zjistí, že knihovníkem byl i Jorge, než oslepl

-Bengt se bojí o život, protože knihovníkem může být podle tradice jen domácí mnich (on je Němec)

-opat nechce, aby Vilém pokračoval v pátrání

-Vilém zjistí, jak se dostat do tajného oddělení v knihovně (finis Africae) odkud kniha měla údajně být

 

Noc 6.-7.Den

-jdu do knihovny→ opat zavřený ve finis Africae a nemůže ven

– objeví tam Jorgeho→předstrčí jim onu záhadnou knihu (druhý díl Aristotelovi Poetiky, která pojednává o smíchu) →Jorge je vybízí aby četli→ Vilém se nenechá napálit a vezme si na čtení rukavice (stránky knihy jsou napuštěny jedem a jsou od něj dolepeny. Mniši si museli oblíznout prsty, aby jim šli stránky otáčet a tak se otrávili)→ Jorge jim povídá, jak to vše dělal a když ho Vilém přelstí, vytrhne jim knihu a začne ji jíst a utíkat→ převrhne lampu a knihovna začne hořet→ Vilém a Adso se včas zachrání

Rozluštění: Jorge otrávil stránky, knihy, kterou nenáviděl a nechtěl, aby ji četli mniši. Adelmo toužil po vědění a chtěl si tuto knihu přečíst, ale Malachiáš mu ji odmítl podat. Berengar ji Adelmovi podal, ale chtěl za to ukojit své sodomistické choutky. Adelmus souhlasil, ale potom neunesl ten hřích a tak vyskočil z okna. Potom ta kniha cestovala mezi mnichy a každý, komu se dostala do rukou a kdo ji chtěl přečíst, se otrávil. Potom Jorge slyšel rozhovor Adsona a Severina, že ji má Severin u sebe. Poslal pro tu knihu Malachiáše, který byl jeho věrným učedníkem a poslouchal ho na slovo. Malachiáš Severina zabil a odnesl tu knihu zpět do knihovny. Jen neposlechl Jorgeho a knihu si přečetl a otrávil se také.

 

-Myšlenka Jorgeho činu, proč vlastně tu knihu otrávil:

  • Kniha pojednávala o smíchu, považovala smích za všeholék
  • Jorge neměl smích rád, protože podle něj smích zbavoval strachu z ďábla, a když se lidé nebojí ďábla, není potřeba Boha→ není potřeba církve

 

Závěr knihy: V závěru Adso vzpomíná, jak odjížděli z opatství a jak se s Vilémem rozešli každý svojí cestou. Adso do Mellku a Vilém do Anglie, kde údajně zemřel na mor

 

Název knihy podle citátu: Stat rosa pristina nomine, nomina nuda tenemus (Někdejší růže je tu už jen co jméno, jen pouhá jména držíme ve své moci)

 

Umberto Eco

–          Na přání otce studoval práva, ale nedostudoval je

–          Věnuje se středověké filosofii a literatuře (1954 doktorát ze středověké filosofie, 1964 se stal lektorem na univerzitách)

–          2x navštívil prahu (roku 2000 převzal cenu Nadace Havlových VIZE 97)

–          Získal mnoho ocenění prestižních světových universit

 

Další dílo: Pražský Hřbitov





Další podobné materiály na webu: