Kniha: Kalibův zločin
Autor: Karel Václav Rais
Přidal(a): Klára, L.K.
Karel Václav Rais (1859-1926 )
- Narodil se do rodiny tkalce a chalupníka. Vystudoval učitelství, kde byl ovlivněn novodobou literaturou.
- Po studiu pracoval jako učitel v Trhové Kamenici, kde ho ovlivnil život tamních hospodářů a jejich úmorná práce na polích. Tam začal psát svá díla a stal se představitelem venkovské prózy realismu.
- Později se stal ředitelem dívčí školy v Praze.
Díla:
- Výminkáři, Sirotek, Rodiče a děti, Západ, Zapadlí vlastenci
Literárně-historický kontext
Český realismus, venkovská próza, 80. léta 19.století
- období 2. průmyslové revoluce, PARNÍ STROJ, evoluční teorie, telegraf, dynamit
- měšťanská společnost (buržoazie), rozvoj ateismu, projevy směru v malířství, sochařství, hudbě i literatuře
- Znaky: objektivní přístup, typizace, postavy nižších vrstev, přechod do kritického realismu, rozsáhlost díla, jazyk přizpůsobený postavám, ER-forma, gradace
Současníci autora:
- Tereza Nováková (Jan Jílek, Jiří Šnatlán)
- Ignát Hermann (U snědeného krámu)
- Karel Josef Šlejhar (Kuře melancholik)
- Zikmund Wintr (Mistr Kampanus)
- Alois a Vilém Mrštíkové (Maryša)
- Gabriela Preissová (Gazdina roba, Její pastorkyňa)
- Alois Jirásek (Kulturní obraz českých měst)
Rozbor: Kalibův zločin (1891)
- Literární druh a žánr: epika, román
- Směr: Řadí se mezi realistickou prózu českého venkova => celá kniha pravdivě vyobrazuje život na venkově, autor tuto knihu pojímá spíše z psychologické stránky, pravdivě vykresluje povahy všech postav a snaží se nic neidealizovat.
Téma a hlavní myšlenka
- Téma díla: drsný život a vztahy na vesnici
- Smysl díla: ukázka tvrdého života na vesnici, práce zemědělců, složité vztahy a pomluvy, realistický popis událostí – nemožnost vymanit se, lidské podlehnutí afektu
Kompozice a výstavba
- Kompozice: Chronologická, s retrospektivními vzpomínkami Vojty na maminku
- Výstavba: kapitoly, odstavce, věty, slova
Vypravěč:
- ER-forma, vypravěč vševědoucí a objektivní
Jazyk:
- Popis spisovný, dialogy hovorové až nespisovné, výrazné nářečí.
Charakteristika postav:
Hlavní postavy z nižší vrstvy, nářečí, nespisovný jazyk
- Vojta Kaliba: Dobrosrdečný, jednoduchý a pracovitý muž, který touží po rodině a po lásce. Žije v přesvědčení, že dívka, kterou oddaně miluje, jeho lásku opětuje, je trpělivý a nedokáže si připustit, že ho Karla nemiluje až do chvíle, než zjistí její nevěru. Naivní, stydlivý, nechápavý, smutný.
- Karla: Pohledná dívka, která jako mladá provdává za o několik let staršího, ale hodného Vojtu Kalibu. Snadno se dá ovlivnit svou matkou, které jí je ve všem „při ruce“. Z počátku milá a vstřícná, postupně chladná až zlá a vypočítavá.
- Paní máma Boučková: Hamižná zlomyslná žena, která dceru ve všem špatném, co dělá, velmi ráda podporuje. Je nenávistná především ke svému zeti a jeho otci. Dokáže se ovšem také přetvařovat, aby tak dosáhla toho, co chce. Drbna, roznáší lži, panovačná, tvrdohlavá, rozkazovačná.
- Starý Kaliba: unavený, nechce se Vojtovi motat do života, nešťastný.
Časoprostor:
- Současnost autora (situován do konce 19. století).
- Podkrkonoší vesnice Ostružín a Vidovice.
Obsah díla:
Děj celého románu začíná v podkrkonošské chaloupce u Kalibů, kde zrovna umírá panímáma. Čtyřicetiletý sedlák Vojta, syn zemřelé ženy, jenž je dosud pro svou ostýchavost svobodný, sedí ve světnici a pozoruje své dvě mladší sestry, jak si rozdělují majetek po jeho matce. Obě jsou již vdané a obě přiměřeně stejně hamižné. Vojta si uvědomuje, že po smrti své matky bude statek potřebovat statkářku a že je na čase se oženit. Jeho švagr Smrž mu ochotně namlouvá Karlu Boučkovou, hezkou dívku z vedlejší vesnice, která kupodivu proti svatbě s Vojtou nic nemá. Mladý Kaliba se do Karly okamžitě zamiluje a vypadá to, že i ona je se sice starším, avšak hodným mužem spokojená. Hned po svatbě si však Karla na statek přivádí matku, která je s ní ve všem za jedno a začíná být k zamilovanému Vojtovi chladná. Karla sice otěhotní, z čehož má Vojta pochopitelně radost, ale i tak odmítavost časem začíná přerůstat v nenávist a Kalibova nová tchyně začíná být naprosto nesnesitelná. Jediné, co Karle a její matce šlo skutečně dobře bylo utrácení peněz a kritizování Vojty i jeho starého otce, který se dokonce musí odstěhovat.
Při jedné z hádek Vojta svou tchýni vybídne, aby se odstěhovala, Boučková uraženě odchází, ale Karla jde s ní. Odmítá se vrátit, proto, vzniká velká hádka, po které je mladý Kaliba zažalován, že na Karlu hrubě sáhl. Dostává se tak do vězení a během trestu mu zemře otec. Vojta je po odpykání trestu propuštěn z vězení a spěchá domů za svou ženou a malým synem Karlem. Po návratu se však dozvídá, že malý Karlíček je syn vojáka Rachoty a že jeho žena mu je nevěrná. V záchvatu zlosti popadne Kaliba motyku a svou ženu zabije, díky vyvrcholení tlaku, který musel po celou dobu zažívat, klesá k zemi a na mrtvici umírá také.
Inspirace dílem, kritika:
- Jeden z nejznámějších románů spisovatele Karla Václava Raise.
- Kalibův zločin byl naspán roku 1891 a zveřejněn poprvé ve „Světozoru“ v roce 1892, za jeho největší úspěch je považována dramatizace, která se uskutečnila v roce 1934.
Citace:
„Vojta již z toho pustého temna neprocitl. Ale trvalo ještě řadu dní než smrt nadobro zadusila jeho tělo, než ústa vyjekla naposled a než Kukelka otevřela okno světničky.“
Moje hodnocení:
Sociální tématika v románech je mi hodně blízká, takže jsem se na Kalibův zločin těšila. Rais mě nepřekvapil a jeho román mě poměrně bavil. Líbila si mi především sociologie postav a to, jak dokázal spisovatel nahlížet pod povrch muže, který je neustále ponižován ženou, kterou přes všechny její nedostatky slepě miluje. Autor v románu používal celkem často přímou řeč, takže celá kniha příjemně ubíhala a velice dobře se četla. Tragický konec příběh dokonale podtrhl a mohu upřímně říct, že jsem nepřeskakovala :).
