Vliv osvícenství a preromantismu na národní obrození

literatura

Jméno: Vliv osvícenství a preromantismu na české národní obrození

Zařazení: Literatura

Přidal(a): Nikola V.

Společensko-historické pozadí

České země jsou součástí Rakouské monarchie (na trůně Leopold II.) → dominuje němčina (úřady, vyšší společenské vrstvy)
slovní zásoba češtiny je nedostačující – obsahuje jen základní pojmy, je nepřirozená, vzniká mícháním různých jazyků
likvidace feudalismu
osvícenství → buržoazie se snaží o reformy
Národní obrození
- národní obrození = proces formování novodobého národa; postupně probíhá v celé Evropě
- co jej umožnilo:
  - zrušení jezuitského řádu v roce 1773
  - povinná školní docházka (školská reforma z roku 1774)
  - zrušení nevolnictví (patent z roku 1781)
  - toleranční patent z roku 1781 → svobodné vyznání evangelické
- 4 fáze:
  - obranná (70. léta 18. stol. – 1805)
  - ofenzivní (1805 – 1830)
  - vyvrcholení obrozeneckých snah (1830 – 1848)
  - 50. léta 19. stol.

Literatura

1. fáze národního obrození

snaha vydobýt pro češtinu pozici, jakou měla před barokem (doba Veleslavínská, podle Daniela Adama z Veleslavína, prudký rozvoj literatury)
založena Česká královská společnost nauk (1774)
Josef Dobrovský
- přezdívalo se mu Modrý abbé
- kněz, teolog
- zakladatel slavistiky (=nauka o Slovanech) a bohemistiky (=nauka o českém jazyce a české literatuře)
- vychovatel v rodině hraběte Nostice (→ vlastenec, hájil ve Vídni práva Čechů)
- Zelenohorský rukopis označil za falzifikát → klesla jeho popularita
- zakládal Česká královská společnost nauk a Národní muzeum (1818)
- psal německy, v budoucnost češtiny nevěřil
- Zevrubná mluvnice jazyka českého
  - vychází z Veleslavínské doby
  - normy spisovné češtiny → zabránil tzv. Brusičům tvořit ve snaze zachránit češtinu gramaticky nesmyslná slova a nahrazovat germanismy novými slovy, čímž se čeština stávala nesrozumitelnou
  - rozděluje slovní zásobu
- Česká prozódie
  - popsal zásady básnictví
  - sylabotónický systém (ve verších je pravidelný jak počet slabik, tak přízvuků)
  - odmítl časomíru (v antice; verše mají konkrétní počet mór, tj. doba nutná k vyslovení krátké slabiky – dlouhá je na 2 doby)
- Německo-český slovník
  - 2 díly
Václav Thám
- dramatik, herec, policejní úředník
- spoluzakladatel divadla Bouda (1786)
- redaktor Schönfeldských c.k. pražských novin (= první česky vydávané noviny)

- Básně v řeči vázané
  - 3 části:
    - ukázky ze starší české poezie
    - anakreontika (= poezie oslavující ženy, víno a zpěv)
    - překlady (dokázal jimi, že čeština je schopná vyrovnat se ostatním jazykům)
- Břetislav a Jitka, aneb Únos z kláštera
Václav Matěj Kramerius
- novinář, tiskař
- založil Českou expedici (= vydavatelství se zásilkovou službou) v roce 1790
- finančně zabezpečen sňatkem
- působil v Schönfeldských c.k. pražských novinách, pozvedl jejich kvalitu, ale později se osamostatnil a založil Krameriovy c.k. vlastenecké noviny (1789)
Prokop Šedivý
- dramatik a herec
- Pražští sládci, aneb Kubíček dostane za vyučenou – fraška
Magdalena Dobromila Rettigová
- psala, jak vést domácnost
- Domácí kuchařka

2. fáze národního obrození

na habsburském trůně František II.
Kancléř Metternich
- potlačoval reformy, které by poškodily císaře nebo stát
- tajná policie a cenzura
závěr napoleonských válek posílil postavení Rakouska v Evropě
snaha Čechů o autonomii v rámci Rakouska-Uherska
1831 – založení Matice české (= nakladatelství vydávající uměleckou a vědeckou literaturu)
klasicismus (strohý, pevné normy a pravidla) a preromantismus (důraz na původní přírodu a city)
Josef Jungmann
- snaha začlenit českou literaturu do světového kontextu
- psal česky, překládal
- věřil v pravost Rukopisů (autory jsou Václav Hanka a Josef Linda)
- Slovník česko-německý
  - 5 dílů
  - po Dobrovského Zevrubné mluvnici se stal dalším základním kamenem pro ustanovení spisovné češtiny
- Historie literatury české
  - vývoj české literatury
  - některá období idealizoval
  - věřil Hájkově kronice
- x Dobrovský: oceňoval Rukopisy (první české básnictví), psal česko-německý slovník → přejímal z polštiny a ruštiny, vymýšlel si slova
František Ladislav Čelakovský
- autor ohlasové poezie (napodobuje folklór, v něm to, co danou zemi charakterizuje) – úmysl napsat ohlasovou poezii na všechny slovanské národy
- sběratel lidové slovesnosti (písně a přísloví)
- redaktor Pražských novin – příloha Česká včela
- profesor české řeči a literatury na UK
- Ohlas písní ruských
  - čerpá z ruských bylin
  - hlavní hrdina je bohatýr (tj. mladý, krásný odvážný muž), kzerý bojuje na straně obyčejných lidí proti zlu (Tatarům, čarodějnicím, příšerám, …)
  - obrácený slovosled, stupňování sloves, přechodníky, symboly
  - Bohatýr Muromec – úvodní báseň o nejslavnějším ruském bohatýrovi Iljovi Muromci, který bojoval proti Tatarům
- Ohlas písní českých
  - úvodní balada – Toman a lesní panna
  - satira, lyrika (milostná poezie)
  - veselé, oproti ruským kratší
Jan Kollár
- Slovák, píše česky
- sbíral lidovou slovesnost
- studoval v Jeně (zde žijí polabští Slované, Lužičtí Srbové, ve strachu z germanizace)
- celoživotní láska Friderika Wilhemina Schmidtová = Mína
- seznámil se s Goethem
- nechápal snahy Štúrovců (nechápal potřebu dalšího jazyka)
- Slávy dcera
  - lyricko-epická skladba
  - víra ve Slovany a jejich budoucnost
  - 86 milostných znělek adresovaných Míně
  - jeho vztah k Míně se odráží v ději: zamilování → veselý děj, rozchod → pochmurný
  - předzpěv (oslava slovanské minulosti, truchlí nad současností) psaný časomírou
  - Mína = dcera bohyně Slávy, kterou pro Slovany stvořil Mílek (bůh lásky), aby napravil křivdy
  - Mína a Mílek putují po slovanských oblastech
  - 5 zpěvů pojmenovaných podle řek: Sála, Labe, Rýn, Vltava, Dunaj
  - Léthé (= slovanské nebe) a Acheron (= slovanské peklo)
- O literárních vzájemnostech mezi kmeny a nářečími slávskými
  - Ruské, polské, srbo-chorvatské, česko-slovenské
František Palacký
- historik, spisovatel, politik
- pracoval pro hraběte Šternberka na jeho rodopisných pracích → přístup k archivům
- zasloužil se o založení Matice české (= peněžní fond, který podporoval hodnotnou českou literaturu)
- austroslavismus = Palackého politický program zachování habsburské monarchie za spolupráce jednotlivých slovanských národů → vznik federace
- založil časopisy Čas a Národní listy
- položil základní kámen Národního divadla (z Řípu) a poklepal na něj
- Dějiny národa Českého v Čechách i na Moravě
  - historické i politické dílo
  - historii chápe jako nutnost k pochopení současnosti
  - do roku 1836 vycházelo německy
  - zachytil historii od roku 1526
  - jazykově vyspělé dílo, které mělo nahradit chybějící historickou prózu
Pavel Josef Šafařík
- původně Šafárik
- Slovák, píše česky
- spisovatel (časopisy Časopis českého muzea, Světozor)
- reforma pravopisu (j → í, g → j)
- Tatranská múza s lyrou slovanskou
  - časomíra
  - slovanské motivy
  - romantická oslava zbojníků
Václav Kliment Klicpera
- ochotnické divadlo
- Divotvorný klobouk
  - veselohra