Lvíče – rozbor díla k maturitě

rozbor-díla

 

Kniha: Lvíče

Autor: Josef Škvorecký

Přidal(a): TerkaCZ

 

Základní charakteristika

  • Literární forma: próza.
  • Literární druh: epika.
  • Literární žánr: román (satirický, s detektivní a milostnou linií).
  • Rok vydání: 1969.
  • Rozsah: 17 kapitol.
  • Určeno: dospělým čtenářům, zájemcům o psychologii, literární prostředí a společenskou kritiku.

 

Téma

  • Milostný příběh na pozadí intelektuálního, nakladatelského a politického prostředí přelomu 50. a 60. let v Československu.
  • Hledání identity, hodnot a smyslu v době morálního marasmu a politického útlaku.
  • Vina, trest, možnost spravedlnosti a otázka, zda lze v totalitní společnosti vůbec činit správná rozhodnutí.
  • Satira na literární provoz, absurditu cenzury a mocenských praktik.

 

Hlavní myšlenka

  • Román zpochybňuje možnost jednoznačné spravedlnosti a ukazuje, jak je v totalitní společnosti těžké zůstat morálně čistý.
  • Kritika přizpůsobivosti, oportunismu a pokrytectví intelektuálů i běžných lidí.
  • Zobrazuje, že vina a trest nejsou vždy jednoznačné a že skutečná vina může zůstat nepotrestána.
  • Důvod vzniku: Škvorecký čerpal z vlastních zkušeností redaktora a pozorovatele literárního života v době cenzury a politických represí.
  • Cílem bylo: Ukázat absurditu doby, ironizovat žánr detektivky a vytvořit mnohovrstevnatý obraz společnosti.

 

Námět

  • Inspirací byly autorovy vlastní zážitky z práce v nakladatelství v 50. a 60. letech, atmosféra intelektuální Prahy, dobové politické tlaky a skutečné příběhy ze zákulisí literárního světa.
  • Vliv měly i jeho literární zájmy o detektivní žánr a jeho pravidla.

 

Motivy

  • Láska, žárlivost, nevěra, touha po uznání.
  • Vina, trest, spravedlnost, zločin a jeho (ne)potrestání.
  • Satira na literární provoz, cenzuru, byrokracii, konformismus.
  • Hudba (jazz), ironie, groteska, absurdní situace.
  • Trauma holocaustu, židovská tematika, paměť a zapomínání.
  • Symbolika vody, tonutí, záchrany a viny.

 

Kompozice a struktura díla

  • Kompozice: Román je rozdělen do 17 kapitol, děj je vyprávěn v první osobě Karlem Lednem, redaktorem nakladatelství.
  • Stavba: Děj je rámován dvěma scénami tonutí (na začátku a na konci), které mají symbolický význam. Většinu knihy tvoří propletení milostné, satirické a detektivní linie, v závěru se vše proměňuje v detektivní melodrama.
  • Rytmus: Děj je převážně chronologický, s retrospektivními pasážemi a vnitřními monology.
  • Styl: Ironický, hravý, s využitím jazykového i situačního humoru, grotesky a absurdity.

 

Vypravěč

  • Typ vypravěče: ich-forma, hlavní postava Karel Leden.
  • Účast na ději: Vypravěč je přímým účastníkem i komentátorem děje, často ironizuje sám sebe i ostatní.
  • Úhel pohledu: Subjektivní, sebekritický, často nespolehlivý.
  • Stylizace: Ironická, sarkastická, místy cynická, využívá hovorovou češtinu a jazykové hříčky.

 

Jazyk a styl

  • Slovní zásoba: Bohatá, hovorová, s četnými slangovými výrazy, literárními aluzemi a jazykovým humorem.
  • Syntax: Střídání krátkých, úderných vět s delšími popisnými pasážemi, vnitřní monology, dialogy.
  • Stylistické prostředky a příklady: Ironie („Buď je to člověk, anebo je to svině.“), satira na dobové poměry, symbolika vody a tonutí, jazykové hříčky, přímá řeč, groteskní popisy.

 

Charakteristika postav

  • Karel Leden: Hlavní hrdina a vypravěč, redaktor nakladatelství, cynik, ironik, intelektuál, v lásce i práci rozpolcený a nespolehlivý, často podléhá vlastnímu oportunismu.
  • Lenka Stříbrná: Tajemná, krásná dívka, femme fatale, která je pro Ledna nedosažitelnou a osudovou ženou, zároveň je klíčem k detektivní zápletce.
  • Vašek Žamberk: Lednův přítel, profesor tělocviku, zpočátku soupeř v lásce, později oběť tragického osudu.
  • Věra Kajetánová: Lednova přítelkyně, tanečnice, která se stává jednou z komplikací v Lednově milostném životě.
  • Procházka: Šéfredaktor nakladatelství, typický představitel komunistického aparátu, patolízal, oportunista.
  • Král: Skrytý mocenský dohlížitel, symbol Velkého bratra, který ovlivňuje dění v nakladatelství.
  • Další postavy: Kolegové z redakce, autorka Cibulová, různé postavy z literárního prostředí.

 

Časoprostor

  • Doba: Přelom 50. a 60. let 20. století.
  • Místo: Praha (nakladatelství, plovárna, byty, kavárny), krátce Medzihorenec.

 

Stručný děj

Redaktor Karel Leden tráví léto v Praze, kde se na plovárně seznámí s tajemnou slečnou Stříbrnou. Zpočátku soupeří s přítelem Vaškem o její přízeň, ale po dramatické události, při které se Vašek málem utopí, zůstává s Lenkou sám. Leden se do Lenky zamiluje, ale ona zůstává nedostupná a jejich vztah je plný napětí a nevyřčených tajemství. V pozadí se odehrává satirický obraz nakladatelského prostředí, plného intrik, cenzury a absurdity. V závěru románu se děj promění v detektivní melodrama, které odhalí vinu, trest a skutečné motivace postav.

 

Podrobný děj

Román začíná na pražské plovárně, kde se Karel Leden, redaktor nakladatelství a básník, setkává se svým přítelem Vaškem Žamberkem a krásnou, záhadnou Lenkou Stříbrnou. Vašek, který je do Lenky zamilovaný, požádá Karla, aby mu pomohl získat její přízeň. Karel však podléhá vlastnímu okouzlení a rozhodne se získat Lenku pro sebe. Během koupání dojde k dramatické události: Vašek se málem utopí a je zachráněn právě Lenkou. Tato událost zvýší Karlovu fascinaci dívkou a zároveň v něm probudí pocit převahy nad přítelem.

Karel se s Lenkou sbližuje, i když jejich vztah je plný napětí, ironie a vzájemného vyzývání. Lenka je krásná, inteligentní, ale také chladná a uzavřená, což Karla přitahuje i frustruje. V jeho životě je stále přítomná i Věra Kajetánová, tanečnice, která ho miluje, ale Karel se s ní postupně rozchází. Vztah s Lenkou je neustále komplikován její zdrženlivostí, tajemstvím i Karlovou neschopností být upřímný. Lenka mu vypráví o své minulosti, o sestře Salině, která zahynula za války, a o svém osamělém životě v Praze.

Děj se přesouvá do prostředí nakladatelství, kde Karel pracuje. Zde se odehrává satirický obraz literárního provozu: redakce je plná konformistů, intrikánů a lidí, kteří se přizpůsobili režimu. Šéfredaktor Procházka je typický aparátčík, Král je neviditelný, ale všemocný dohlížitel. V redakci se řeší případ mladé autorky Jarmily Cibulové, jejíž kniha je předmětem cenzurních zásahů a intrik. Karel je pověřen lektorováním rukopisu, který je pro redakci problematický, a musí se vyrovnávat s tlakem kolegů i nadřízených.

Během děje se odehrává několik večírků a společenských setkání, kde se mísí milostné, pracovní i politické zápletky. Karel se stále více zaplétá do vztahu s Lenkou, která zůstává nedostupná a tajemná. Jejich vztah je plný ironie, vzájemného testování a nevyřčených citů. Karel se snaží získat Lenku, ale zároveň není schopen ukončit vztah s Věrou, která ho stále miluje a trpí jeho nevěrou a lhostejností.

V závěru románu se děj proměňuje v detektivní melodrama. Během firemního večírku je šéfredaktor Procházka nalezen mrtvý – utopený s poraněním hlavy. Podezření padá na několik postav, včetně Cibulové a Lenky. Karel postupně odhaluje Lenčinu minulost a zjišťuje, že Lenka Stříbrná je ve skutečnosti Leona Silbersteinová, mladší sestra Saliny, která zahynula v Terezíně. Procházka byl Salininým snoubencem a za války ji opustil, aby se zachránil. Lenka nese vinu a bolest z minulosti a její vztah k Procházkovi je motivován pomstou za sestru.

Karel je konfrontován s vlastní vinou, selháním a morální odpovědností. Jeho vztah s Lenkou zůstává nenaplněný, otázka viny a spravedlnosti zůstává otevřená. Román končí symbolickým návratem na plovárnu, kde se opakuje motiv tonutí a záchrany, tentokrát v obrácených rolích. Karel je nucen čelit svému oportunismu, egocentrismu i neschopnosti skutečně milovat a nést odpovědnost. Lenka zůstává záhadná a nedostupná, její trauma z minulosti není uzavřeno a skutečná spravedlnost je relativní.

 

Vlastní zhodnocení

Lvíče je jedním z nejvýznamnějších románů Josefa Škvoreckého a patří k vrcholům české poválečné literatury. Autor zde mistrně spojuje satiru, ironii, detektivní žánr a psychologickou hloubku. Román je mnohovrstevnatý, nabízí obraz doby, kritiku konformismu a pokrytectví, ale i silný milostný příběh a zamyšlení nad vinou, trestem a možností spravedlnosti. Škvoreckého jazyk je hravý, plný humoru a aluzí, postavy jsou živé a věrohodné. Lvíče je kniha, která zůstává aktuální i dnes a inspiruje k zamyšlení nad morálkou, svobodou a odpovědností v každé době.

error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.