Marťanská kronika – rozbor díla (2)

 

Kniha: Marťanská kronika

Autor: Ray Bradbury

Přidal(a): Misaj

 

Literárně-historický kontext

 Politická situace (mocenské konflikty)

• Kniha vznikla v období po druhé světové válce. Spojené státy do této války vstoupili po útoku Japonska na Pearl Harbor. Poté vyhlásili Japonskou válku. V roce 1945 bylo založeno OSN.    

 

Základní principy fungování společnosti v dané době („každodenní život“)

• Středozápad USA je známý zejména coby „obilnice Ameriky“. Díky zdejším úrodným půdám se zemědělcům daří pravidelně sklízet bohaté úrody kukuřice, pšenice a ovsa. Zejména právě kukuřice je přitom pravděpodobně tou nejdůležitější americkou plodinou.
• Klasickým obrazem z amerického středozápadu jsou díky tomu osaměle stojící farmy.
• Města si uchovávají svůj více méně venkovský charakter (nemluvíme pochopitelně o těch největších sídlech). Pořád jde hlavně o místa, kam se jede nakoupit zásoby, a pomodlit v kostele.
• Pro Spojené státy je náboženství velmi důležité.

 

Kontext literárního vývoje („Co se dělo v literatuře“); Literární směr, sloh

• Magický realismus – John Steinbeck (1902-1968) – Na východ od ráje (1952) – na pozadí o mýtu o Kainovi a Ábelovi, otázka dědičného hříchu
• a) autoři, kteří zobrazují válku:
  • Norman Mailer (1923) – účastník války
    • Nazí a mrtví (1948) – odehrává se v Tichomoří, naturalistické scény
  • Joseph Heller (1923-1999) – válečný letec
    • Hlava XXII (1961) – satirický román, hlavní postava kpt. Yossarian (antihrdina) – chce se dostat z války, ale brání mu v tom paragraf 22 – může o to požádat jen tehdy, když je blázen, ale pokud si toto uvědomuje, je normální a propuštěn být nemůže
  • James Clavell (1924-1994)
    • Král Krysa (1962) – zajatecký tábor v Japonsku – stírají se rozdíly mezi šaržemi, každý hraje sám za sebe
  • William Styron (1925)
    • Sophiina volba (1979) – Polka Sophie Zawistiwská se po válce vyrovnává s traumatem z koncentračního tábora – vše zapisuje začínající spisovatel Stingo
• b) následky války i po roce 1945:
  • např. studená válka, strach z atomové bomby – vede to k nejistotě a úzkosti; autoři kritizují stav americké společnosti (komerce, peníze, úspěch)
  • Jerome David Salinger (1919)
    • Kdo chytá v žitě (1951) – hlavní postava Holden Caulfield – chová se a mluví velmi nekonformně, nechce se přizpůsobit svému okolí (pokus o sebevraždu); inspirace pro Josefa Škvoreckého a jeho Dannyho Smiřického
  • Arthur Miller (1915-2005) – dramatik
    • drama Smrt obchodního cestujícího (1949) – hlavní postava Willi Loman – touží po úspěchu, nestíhá; zapomíná, že jsou v životě i jiné hodnoty – končí sebevraždou

 

Ray Bradbury

• * 22. srpen 1920, Illinois – †  5. června 2012, Kalifornie
• Raymond Douglas Bradbury je americký romanopisec, povídkář, esejista, básník, autor mnoha scénářů divadelních her. Napsal mnoho známých i méně známých hororových a sci-fi románů a povídek. Mezi jeho nejznámější díla patří 451 stupňů Fahrenheita, román Tudy přijde něco zlého a sbírka povídek Marťanská kronika.

Vlivy na dané literární dílo

• Dílo hlavně ovlivnila poválečná situace ve Spojených státech, studená válka, jaderné zbrojení, senzace kolem možnosti života na Marsu a vědecké pokroky.
• Autora ovlivnilo ohlédnutí se za dobou kolonizace a dobývání Nového světa. Strach z jaderné války, rasismus a cenzura. Jedná se i o témata knihy.
• 451 stupňů Fahrenheita, je kniha, kde autor rozvíjí téma cenzura, což považuje jako omezování svobodného myšlení

Další autorova tvorba (v kontextu autorova života a dané doby)

• 451 stupňů Fahrenheita
• Marťanská kronika (sbírka)
• Slunce a stín (sbírka)
• Ilustrovaná žena (sbírka)
• Kaleidoskop (sbírka)
• Sloup ohně a jiné povídky (sbírka)
• Mráz a oheň (sbírka)
• Rychlejší než oko (sbírka)
• Jízda naslepo (sbírka)
• Z prachu zrození
• Vzpomínky na vraždu
• půlnoci tancoval drak
• Hřbitov šílenců
• Zbavme se Constance
• Kočičí pyžamo
• Říjnová země
• Tudy přijde něco zlého
• Teď a navždy
• Vždycky budeme mít Paříž
• Smrt je vždycky osamělá
• Pampeliškové víno
• Zen a umění psát

 

Rozbor: Marťanská kronika (1950)

• Originální název: The Martian Chronicles
• Nakladatelství: Baronet
• Místo vydání: Praha
• Rok vydání: 2010

 

Obecná charakteristika literárního díla

Marťanská kronika je cyklus volně navazujících povídek science-fiction Raye Bradburyho popisující fiktivní kolonizaci Marsu Pozemšťany a vývoje civilizací na obou planetách jako děsivou vizi budoucnosti. V knize se odráží lidský duch v celé své kráse a zrůdnosti. Spíše než o kroniku se jedná o popis lidské povahy, neschopnosti tolerance a nepochopení neznámého. v knize se objevuje filozofický podtext.

                

Literární druh

• Jedná se o epické dílo.

 

Literární žánr

• Je tvořeno volně navazujícími krátkými povídkami.

                

Literární směr/sloh

• Dílo vzniklo v polovině 20. století (přesný rok 1950). V roce 1997 autor knihu zrevidoval.
• Romantismus

 

Význam sdělení (hlavní myšlenka)

• Jedním z poslání knihy, je varovat před nebezpečím překotného technického vývoje civilizace. Kniha se také snaží o to, aby lidé uvažovali nad budoucností lidstva. Kritizuje například lidský egoismus, omezenost, rasismus a cenzuru. Autor v ní poukazuje na hledání smyslu života a základních lidských hodnot.

 

Kompozice:

• Povídkový román, který obsahuje 26 chronologicky řazených povídek s prvky novely.
• Povídky jsou samostatné epizody, spojené rámcovým dějem (fiktivní dějiny kolonizace Marsu) a jsou řazeny chronologicky.
• Jednotlivé kapitoly (povídky) na sebe volně navazují, nejedná se o jeden děj.

 

Stylistická charakteristika textu

• Autor se snaží vystihnout blízkou budoucnost a pobyt lidí na Marsu, proto jsou některé věci v knize nepochopitelné. Ale i přesto, že se jedná o sci-fi, jsou jeho prvky potlačeny a omezeny jen na pár strohých popisů života v budoucnosti. V knize se také vyskytovala jména Marťanů např. Uuu, Ylla, Bbb, Nlle …
• V knize jsou také kritiky a to například lidské omezenosti (postava Genevieye Selzor), kolonializmu (nerespektování původní kutury), rasismu (černoši odlétají na Mars a běloši se jim v tom snaží zabránit) a kritika cenzury (epizoda o Williamu Stendhalovi).
• Závěr je optimistický; lidé se přestěhovali na Mars, kde začali budovat novou společnost.

 

Vypravěč

• Psáno er-formou.

 

Slovní zásoba

• Je použit převážně spisovný jazyk, kterému lze snadno porozumět.
• Místy je použit i hovorový jazyk (jazyková charakteristika postav).
• Často se setkáme s přímými řečmi.

 

Postavy:

V knize se vyskytuje mnoho postav a některé z nich procházejí více povídkami. Tyto postavy jsou charakterizovány jen stručně, často jim úplně chybí vnější popis.

• Ylle a Ylla: Marťanští manželé, kteří žijí v nešťastném manželství. Ylla začne telepaticky snít o členech první expedice a zamiluje se. Její žárlivý manžel ji poté, co to zjistí, zastřelí.
• Spender: Člen 4. expedice, archeolog. Ve snaze o zachování jedinečné marťanské kultury zastřelí několik lidí ze 4. expedice. Snaží se zabránit kolonizaci, ale nakonec je zastřelen.
• Kapitán Wilder: Velitel 4. expedice. Není tak barbarský jako zbytek jeho mužů, rozumí Spenderovi, ale nesouhlasí s jeho postupem a nakonec ho sám zastřelí, aby zabránil násilnější smrti Spendera rukou některého z členů expedice.
• William Stendahl: Literární znalec, který unikl na Mars, aby utekl před cenzurou na Zemi. Pomstí se úředníkům a cenzorům tím, že je vyláká na Mars, kde je zabije.
• Walter Gripp: Osamocený horník, který se nechtěl vrátit na Zem. Postupem času mu ale začínají lidé chybět. Telefonicky je kontaktován Genevieve Selsor a v domnění, že je to poslední žena na Marsu ji vyhledá. Ona je ale přesný opak ideálu ženy. Genevieve si chce Waltera vzít, ale on raději zděšeně utíká a rozhodne se strávit zbytek života osamoceně.

 

Časoprostor

• Čas
• • Děj knihy se odehrává ve fiktivní budoucnosti v letech 2030 – 2057 (upravená verze díla).
  • V původní verzi první povídka v lednu 1999 a poslední v říjnu 2026.
• Prostor
• • Děj se odehrává až na dvě povídky na Marsu (částečně i Země).

 

Děj a kompozice

Na Marsu postupně přistaly 3 posádky vyslané ze Země, aby prozkoumaly Mars a jejich civilizaci. Ani jedna z nich nebyla úspěšná.

Děj knihy začíná na Marsu. Ylle, manželce pana K, se zdálo, že na Marsu přistanou zvláštní lidé. Jedná se o posádku vyslanou ze Země. Když se se svým snem Ylla svěřila manželovi, ten začal žárlit. Jednoho dne na Mars opravdu dorazila raketa s pozemšťany. Hned po příletu je čekalo nemilé přivítání, žárlivý pan K posádku zastřelil.

Druhá posádka nedopadla o moc lépe. Po příletu se snažili najít někoho, kdo by byl jejich příletem na Mars nadšený. Dlouho nikoho nenašli, až je nakonec přivítala řada marťanů. Zjistili však, že se vyskytli v blázinci. Šli jim tedy ukázat svou raketu, aby jim uvěřili, že jsou opravdu ze Země. Čekalo je veliké překvapení. Jeden z psychiatrů je všechny zastřelil, když si myslel, že jim tak pomůže od jejich halucinace.

Třetí posádka dopadla podobně. Po příletu se jim zjevili jejich zemřelí příbuzní a posádka jim věřila a šla ke každému domů. Ráno se už nevzbudili. Marťani se totiž přestrojili za jejich příbuzné a v noci, když byli bezmocní, je zabili. Jejich mrtvoly pak pohřbili.

Od této posádky se nakazili planými neštovicemi a vymřeli. Proto měla čtvrtá posádka větší šanci než tři předchozí. Jeden ze členů 4. expedice se ale pokouší sabotovat jejich misi, aby tak zpomalil kolonizaci. Nakonec se mu to ale nepovede a je zastřelen dříve, než by tuto misi mohl sabotovat. Tato čtvrtá posádka se zde zabydlela a poté se na Mars začali stěhovat i jiní lidé ze Země, kteří zde začali zakládat města.

Na Zemi se pomalu schyluje k jaderné válce. Zatímco zbytek světa je zaměstnán vzájemnými potyčkami, Američané se hromadně stěhují na Mars v naději na lepší život. Původní marťanská kultura je často bezostyšně ničena, zatímco lidé se snaží najít si na Marsu život. Lidé se ještě výjimečně mohou setkávat s marťanskými obyvateli, kteří nevymřeli. Jednalo se o modré světélkující koule, které mají city a umí člověku zachránit život.

Do děje se prolíná i život literáta Williama Stendhala, který si na Marsu postavil dům hrůzy, ve kterém ošálí a zabije tolik nenáviděné cenzory ze Země, kteří se snaží vymítit veškeré písemnictví kromě literatury faktu.

V ději se můžeme ještě setkat s marťanem, který se dokázal proměnit v člověka, který už dávno zemřel. Mohl tedy některým lidem dát naději, že se znovu setkali se svým např. mrtvým synem.

Nakonec se ale válka stala neodvratnou a všichni lidé byli povoláni zpět na Zemi, až na pár lidí, kteří nestihli odlet. Na závěru knihy se setkáváme s rodinou, která v soukromé raketě odletěla na Mars a rozhodli se žít nový život, společně s pár lidmi, kteří měli stejný nápad.

Kniha ale nekončí pesimisticky, otec přivede děti k vodě a ukáže jim jejich odraz s tím, že jsou marťané…

 

Inspirace daným literárním dílem (zfilmování, dramatizace)

• TV seriál (Martian Chronicles – Marťanská kronika) USA 1980
• Divadlo (Marťanská kronika) – divadlo Polárka; premiéra 2009

                   

Literární kritika

• 1. Dobové vnímání literárního díla a jeho proměny
  • Hned po vydání Marťanské kroniky se z něj stává hvězda první velikosti.
• 2. Kritika (chápání, hodnocení díla) a její proměny
  • Kniha se mi velice líbila, zaujala mě už od začátku. Scifi knihy moc nečtu, ale Marťanská kronika byla něčím extra. Dobře se četla, byla srozumitelná a člověk se v ní neztrácel.
• 3. Posouzení aktuálnosti tématu a zpracování daného literárního díla
  • Téma knihy autor vybral záměrně, kvůli době, která byla v 50. letech 20. století ve Spojených státech. Chtěl upozornit na hrozící atomovou válku, …