Kniha: Marťanská kronika
Autor: Ray Bradbury
Přidal(a): Barmos
Literární žánr – povídkový román
Forma – próza
Slohový útvar – vypravování
Postup – vypravovací
Funkční styl – prostě sdělovací
Útvar jazyka – spisovná čeština, někde obecná čeština
Jazykové prostředky – bohatá čeština, žádné archaismy, občas vulgarismy, dialogy, monology
Postavy a jejich charakteristika – podle konkrétních povídek
Umělecké prostředky – alegorie, kontrasty, přirovnání, metafory, personifikace, symbolika
Kompozice uměleckého textu
– er-forma
– řazení povídek chronologicky za sebou
– záběr 27 let (1999 – 2026)
– ústřední téma – zplundrování nedotčeného světa člověkem, alegorie na zdevastování přírody v Americe a dalších dříve čistě přírodních území, rychlý nástup technologii, které jsou nebezpečné pro samotného člověka – autorův postoj nezaujatý, pouze upozorňuje
– jednotlivé povídky děleny do kapitol, zachovány odstavce
– leitmotiv – obdiv a úcta k Marťanům ze strany autora
– na závěr naděje do budoucna – nově příchozí na Mars se chovají mnohem uctivěji
Obsah
– fiktivní dějiny kolonizace Marsu
– neúspěchy prvních kolonizátorů, vyhubení Marťanů lidským virem
– atomová válka na Zemi – vylidňování Marsu
– nově příchozí na Mars – etičtější přístup k Marsu
– v jedné povídce – vyjadřuje svůj osobní obdiv k E. A. Poeovi – varuje před ničením kulturních památek, knih
– děsivá vize budoucnosti, však s optimistickým závěrem
– sleduje reakce lidských organismů na extrémní podmínky, ve kterých se na nové planetě objevují – jejich snahu o seberealizaci, nové začátky, samotu, zbohatnutí, varuje, přitom vyzdvihuje lidské hodnoty
Zařazení ukázky do literárně historických souvislostí:
Doba vzniku – 1946
Historické souvislosti
– společnost po druhé světové válce, sám Bradbury naráží na nebezpečí atomových zbraní
– železná opona, války v Koreji, Vietnamu, globalizace, konzumní životní styl
– rozvoj kinematografie, divadla, technologií, výzkumu – výrazný posun ve společnosti
– 2. září 1945 – konec 2. světové války – bezprostřední reakce literatury
Kulturní souvislosti
– Trauma 2. sv. v. – vyrovnávání trvá dodnes, německé trauma, černobílé vidění východní literatury – heroizace, kolektiv; západní literatura – autentičnost, bez patosu
– Vliv existencionalismu – na světě jsme nedopatřením, své bytí obhajujeme volbami, za které neseme odpovědnost; o krizích mezilidských vztahů, úzkosti, odcizení, vykořenění, nekomunikaci
– Reakce autorů – experimenty s formou, návraty k mýtům, vize budoucnosti ,…
– U nás – J. Škvorecký (Zbabělci), M. Kundera (Nesnesitelná lehkost bytí), B. Hrabal (Ostře sledované vlaky), J. Mňačko (Jak chutná moc)
– USA – generace beatniků – A. Ginsberg (Kvílení), J. Kerouac (Na cestě)
- Fantasy (Tolkien), Postmodernismus (Woody Allen, Umberto Eco)
– Sci-fi – původ už v renesanci (fantastické cestopisy – Marco Polo – Milion)
- Rozvoj v 19. století – Jules Verne, E. A. Poe, R. L. Stevenson, A. C. Doyle
- Počátek 20. století – Karel Čapek, H. G. Wells (Válka světů), Chersterton
- Nejprve vycházelo časopisecky pro okrajové čtenáře, jako pokleslý žánr
- Základem je dnešní svět a jeho vědecké poznatky posunuté do budoucnosti – alternativní světy
- Témata – robotika, vesmír, střet s mimozemskými civilizacemi, nadvláda umělé inteligence, cestování časem, biotechnologie
- Isaac Asimov (Já, robot; Robocop), Robert Heinlein (Hvězdná pěchota, Občan galaxie), A. C. Clarke (2001:Vesmírná Odyssea)
Charakteristika autora
– narozen 1920 v USA
– píše sci-fi literaturu
– publikoval své povídky ve fantasy časopisech
– nejslavnějšími díly jsou – Marťanská kronika (o neschopnosti lidí, učit se z vlastních chyb)
– 451° Fahrenheita – o neustále zaměstnané společnosti ničící nejenom knihy ale i moudrost
Filmové a divadelní adaptace
– seriál z roku 1980 – 4,5 hodinový – Michael Anderson
Aktuálnost díla v dnešní době
– lidé jako ničitelé všeho přirozeného a narušitelé přírodního chodu, varování před opakováním starých chyb, před nebezpečím příliš rychlého nástupu technologie, která se dá velice lehce zneužít
