Marťanská kronika – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Marťanská kronika

Autor: Ray Bradbury

Přidal(a): Barmos

 

 

Literární žánr – povídkový román

Forma – próza

Slohový útvar – vypravování

Postup – vypravovací

Funkční styl – prostě sdělovací

Útvar jazyka – spisovná čeština, někde obecná čeština

Jazykové prostředky – bohatá čeština, žádné archaismy, občas vulgarismy, dialogy, monology

Postavy a jejich charakteristika – podle konkrétních povídek

Umělecké prostředky – alegorie, kontrasty, přirovnání, metafory, personifikace, symbolika

 

Kompozice uměleckého textu

–          er-forma

–          řazení povídek chronologicky za sebou

–          záběr 27 let (1999 – 2026)

–          ústřední téma – zplundrování nedotčeného světa člověkem, alegorie na zdevastování přírody v Americe a dalších dříve čistě přírodních území, rychlý nástup technologii, které jsou nebezpečné pro samotného člověka – autorův postoj nezaujatý, pouze upozorňuje

–          jednotlivé povídky děleny do kapitol, zachovány odstavce

–          leitmotiv – obdiv a úcta k Marťanům ze strany autora

–          na závěr naděje do budoucna – nově příchozí na Mars se chovají mnohem uctivěji

 

Obsah

–          fiktivní dějiny kolonizace Marsu

–          neúspěchy prvních kolonizátorů, vyhubení Marťanů lidským virem

–          atomová válka na Zemi – vylidňování Marsu

–          nově příchozí na Mars – etičtější přístup k Marsu

–          v jedné povídce – vyjadřuje svůj osobní obdiv k E. A. Poeovi – varuje před ničením kulturních památek, knih

–          děsivá vize budoucnosti, však s optimistickým závěrem

–          sleduje reakce lidských organismů na extrémní podmínky, ve kterých se na nové planetě objevují – jejich snahu o seberealizaci, nové začátky, samotu, zbohatnutí, varuje, přitom vyzdvihuje lidské hodnoty

 

Zařazení ukázky do literárně historických souvislostí:

Doba vzniku – 1946

 

Historické souvislosti

–          společnost po druhé světové válce, sám Bradbury naráží na nebezpečí atomových zbraní

–          železná opona, války v Koreji, Vietnamu, globalizace, konzumní životní styl

–          rozvoj kinematografie, divadla, technologií, výzkumu – výrazný posun ve společnosti

–          2. září 1945 – konec 2. světové války – bezprostřední reakce literatury

 

Kulturní souvislosti

–          Trauma 2. sv. v. – vyrovnávání trvá dodnes, německé trauma, černobílé vidění východní literatury – heroizace, kolektiv; západní literatura – autentičnost, bez patosu

–          Vliv existencionalismu – na světě jsme nedopatřením, své bytí obhajujeme volbami, za které neseme odpovědnost; o krizích mezilidských vztahů, úzkosti, odcizení, vykořenění, nekomunikaci

–          Reakce autorů – experimenty s formou, návraty k mýtům, vize budoucnosti ,…

–          U nás – J. Škvorecký (Zbabělci), M. Kundera (Nesnesitelná lehkost bytí), B. Hrabal (Ostře sledované vlaky), J. Mňačko (Jak chutná moc)

–          USA – generace beatniků – A. Ginsberg (Kvílení), J. Kerouac (Na cestě)

–          Sci-fi – původ už v renesanci (fantastické cestopisy – Marco Polo – Milion)

  • Rozvoj v 19. století – Jules Verne, E. A. Poe, R. L. Stevenson, A. C. Doyle
  • Počátek 20. století – Karel Čapek, H. G. Wells (Válka světů), Chersterton
  • Nejprve vycházelo časopisecky pro okrajové čtenáře, jako pokleslý žánr
  • Základem je dnešní svět a jeho vědecké poznatky posunuté do budoucnosti – alternativní světy
  • Témata – robotika, vesmír, střet s mimozemskými civilizacemi, nadvláda umělé inteligence, cestování časem, biotechnologie
  • Isaac Asimov (Já, robot; Robocop), Robert Heinlein (Hvězdná pěchota, Občan galaxie), A. C. Clarke (2001:Vesmírná Odyssea)

 

Charakteristika autora

–          narozen 1920 v USA

–          píše sci-fi literaturu

–          publikoval své povídky ve fantasy časopisech

–          nejslavnějšími díly jsou – Marťanská kronika (o neschopnosti lidí, učit se z vlastních chyb)

–          451° Fahrenheita – o neustále zaměstnané společnosti ničící nejenom knihy ale i moudrost

 

Filmové a divadelní adaptace

–          seriál z roku 1980 – 4,5 hodinový – Michael Anderson

 

Aktuálnost díla v dnešní době 

–          lidé jako ničitelé všeho přirozeného a narušitelé přírodního chodu, varování před opakováním starých chyb, před nebezpečím příliš rychlého nástupu technologie, která se dá velice lehce zneužít





Další podobné materiály na webu: