Maryša – rozbor díla k maturitě (9)

rozbor-díla

 

Kniha: Maryša

Autor: Alois a Vilém Mrštíkové

Přidal(a): Klára, Niky Lakatošová

 

 

O autorech:

Zapsali se jako autoři venkovských próz, patří do českého realismu. V jejich dílech se vyskytují sociální rozpory, národní a sociální situace a taky snahy o lepší postavení žen ve společnosti.

 

Alois Mrštík – 14. října 1861 – 24. února 1925

  • prozaik, dramatik
  • učitel v několika jihomoravských obcích
  • přispíval do několika časopisů jako například Máj, Světozor, Lumír atd.

Další tvorba: Dobré duše (povídky), Rok na vsi (román), Nit stříbrná (sbírka povídek)

 

Vilém Mrštík – 14. května 1863 – 2. března 1912

  • prozaik, dramatik, překladatel, kritik
  • po nedokončeném studiu se věnoval publicistice
  • prosazoval pravdivé umění, vyzdvihuje mravní hodnoty, odsuzuje bezohlednost

Další tvorba: Santa Lucia (román o osamocení a ztráty iluzí mladého studenta po příjezdu do Prahy), Moje sny (literární kritika), Stíny

 

Literární kontext:

  • 2. polovina 19. století – realismus
  • Typizace – typický hrdinka/hrdinka v typické situaci, autor je objektivní, tudíž se neztotožňuje s postavou, odporuje příběhům, kde jsou hlavními postavami bohatí a spokojení lidé.
  • Alois chtěl vytvořit vesnický román, ale na radu Viléma jej přetvořil jako drama. Základním stavebním kamenem byl nucený sňatek, který byl na vesnicích běžný.

 

Rozbor díla: Maryša

Divadelní hra Maryša obou bratrů Mrštíků je sociálním dramatem o pěti dějstvích. Pochází z druhé poloviny devatenáctého století a děj se odehrává v jihomoravské vesnici. Příběh o vynucené lásce, o nenávisti a podlosti je odhaluje manželství bez lásky jedné vesnické dvojice. Realistické venkovské drama je psáno v nářečí a má rychlý dějový spád.

 

Vydání: 1894

Nakladatelství: Ottovo nakladatelství

Počet stran: 106

Literární druh: drama (5 jednání, stavba klasického dramatu – expozice, kolize, krize, peripetie a katastrofa)

Literární žánr: tragédie

Časoprostor: rok 1886, poté o dva roky později; v jihomoravské vesničce

Kompozice: chronologická

Typy promluv: přímá řeč

 

Kontext:

  • Konec díla, kde je vidět proměna pana Vávry k lepšímu, uvědomuje si svoji chybu a chce ji napravit, i kvůli dětem; nechce, aby si navykli na násilí, co vidí doma.

 

Jazykové prostředky:

  • lidový jazyk – především hanácké nářečí (mó ženo, dyž, budó…), ale také slovácký a brněnský dialekt
  • na začátku jednotlivých jednání a výstupů je popis scény, scénické poznámky i v dialozích (Stařenka sedí v popředí jeviště nedaleko dveří do druhé světnice)
  • hromadné scény působí velice živě, do děje začleněny lidové písně s živou muzikou, kroje, skutečný způsob, jakým probíhalo loučení s rekruty
  • dokonalé prokreslení typických charakterů české současné vesnice; postavy sedláků na jedné straně (Lízal, Lízalka, Vávra) a postavy vesnické chudiny na straně druhé (Francek a jeho matka) postaveny proti sobě jako dva rozdílné světy s různou morálkou
  • er-forma

 

Vyjádření k obsahu:

  • Z mnoha okamžiků, které mi přišly vhodné pro tuto knihu, jsem chtěla vybrat zrovna moment, kdy je vidět jasná změna postavy. Bylo poznat, že Vávra lituje svých chyb, ale bylo už moc pozdě. Zda to myslel vážně nebo to byl pouze další planý slib jako ten, který jí dal před svatbou, to se můžeme jen domnívat.

 

Charakteristika postav:

  • Maryša : Hezká dívka, která ví, že peníze nejsou tím nejdůležitějším, avšak přes nátlak rodičů se smiřuje s životem bez lásky. Maryša je statečná a snaží se překonat utrpení, které prožívá i ve chvíli, kdy jí člověk, kterého miluje, nabízí útěk. Je realistická a ví, co jí s Vávrou čeká, ale i přesto své rodiče nakonec poslechne.
  • Vávra: Bezcitný vdovec, který vidí jen peníze. Po smrti své ženy, touží po Maryše a ponižuje ho, když jím pohrdá. Je sobecký, zlý a svým chováním a povahou dovede svou ženu k vraždě.
  • Lízal – otec Maryši, sedlák, pro něž byly na prvním místě peníze, ale poté, co vidí svoji dceru, se snaží svou chybu napravit, ale jeho dcera už o pomoc nestojí
  • Francek – chudý mládenec, který je zamilovaný do Maryši, pak ale odejde na vojnu, poté, co se vrátí, jeho názory vyspěly a snaží se přesvědčit Maryšu, aby s ním odjela do Brna

 

Příběh (děj):

Příběh nenávisti převlečené za lásku pochází z okolí Slovácka. Zrovna zde rukují mladí chlapci, mezi kterými je i Maryšin vyvolený – Francek. Maryša sama dobře ví, že pohledný a hodný Francek nic nemá a že rodiče s jejich láskou nesouhlasí. Když se však ovdovělý mlynář rozhodně, že by se mu mladá a krásná dívka znovu do prázdného mlýna, Maryšini rodiče s tím okamžitě souhlasí. Nikdo nedbá na Vávrovu pověst ani na Maryšininu lásku ke Franckovi a k svatbě ji donutí. Když se po dvou letech vrací Francek z vojny, nachází místo svého krásné dívky pohublou a zbídačenou ženu. Nabízí jí, aby s ním utekla do Brna, ale ona odmítá s tím, že už je vdaná a utíkat nemá cenu. I otec pochopí, že se mýlil, když Maryšu provdal za Vávra, ale už bylo podzdě. Poslední kapka nastává ve chvíli, kdy Vávra na Francka dokonce vystřelí a Maryša pod tlakem obrovského utrpení, napětí a strachu, přimíchá Vávrovi do kávy jed.

 

Moje hodnocení:

Na drama Maryša jsem se z těšila a také jsem ho přečetla jedním dechem. Nevadilo mi nářečí a po chvíli čtení, jsem ho už ani nevnímala. Líbila se mi zápletka a především konec. Příběhy o lidech pod tlakem mě poměrně baví, takže jsem Maryšu, která měla navíc i rychlý dějový spád. Postavy vytvořeny bratry Mrštíky, byly sice vcelku jednoduché, ale hlavní byla myšlenka a na tak krátké drama to úplně stačilo.

 

Úryvek

„Maryša: Já vás tedy poslechnu, aby jste mě proklínat nemuseli, že su nezdárná dcera. – (K Vávrovi.) Já si vás vezmu, pane Vávro, (s rostoucí vášní) ale máte vy vědět koho si berete. (V chůzi na odchodu) Bude to život k utopení. ( Sama vykročí do první síně)“





Další podobné materiály na webu: