Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (3)

rozbor-díla

 

Kniha: Osudy dobrého vojáka Švejka za sv. války

Autor: Jaroslav Hašek

Přidal(a): VéVé

 

JAROSLAV HAŠEK

  • publicista, vyučen drogistou
  • r. 1907 vězněn za anarchistickou činnost
  • bohémský život, problémy s alkoholem, publikoval v časopise a novinách
  • r. 1911 založil Stranu mírného pokroku v mezích zákona
  • spoluautor řady kabaretních vystoupení i v nich hrál – kabaret Červená sedma
  • r. 1915 dobrovolně narukoval v ČB k 91. pluku – Haličská fronta
  • r. 1916 do ČS legií
  • r. 1918 vstoupil do Rudé armády, stává se komunistou, znovu se oženil
  • r. 1920 se vrátil z Ruska do Prahy “ návrat k bohémství + začal psát Švejka
  • nechucen politickým vývojem a s podlomeným zdravím odešel do Lipnice nad Sázavou – ke konci života Švejka diktoval
  • † 1923 [po smrti nebyly peníze na pohřeb, byl proto pohřben na dluh, farář odmítl Haška jako bezvěrce, měl být pohřben v koutě za márnicí, nakonec u zadní zdi
  • až po dlouhých letech vzn. díky E. Bassovi nadace a na hrobě se udělala  žulová deska

 

Literárně historický kontext

  • Hašek patří ke skupině anarchistů a buřičů
  • 2. generace 90. let 19. století
  • typické: revolta a vzdor proti dosavadní společnosti
  • hlásají individualitu a svobodu, stojí v opozici proti starší generaci
  • přiklánějí se k sociálně slabším skupinám, žijí bohémským životem
  • snaží se často šokovat tématy, kt. zpracovávají
  • l  legionářská L = svébytná
  • L s válečnou tématikou a týká se ČS legií
  • vzn. během 1. sv. v. a těsně po
  • za 1. rep. kladně chválena, za protektorátu a komunismu zatracována

 

Další autoři tohoto období:

    • Rudolf Medek – Plukovník Švec
    • Josef Kopta – Třetí rota

 

Rozbor díla: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

dílo:

  • znaky – pohrdání konvencemi, byrokracií, církví a politickými stranami
  • satira proti monarchii, válce a měšťanské společnosti
  • základem vlastní zážitky

 

I. povídky, črty, humoresky

  • hl. hrdina = obyč. čl., doplácející na hloupost, konflikty řeší rozumem
  • Můj obchod se psy a jiné humoresky, Dva tucty povídek

 

II. kabaretní scénky a hry

  • Větrný mlynář a jeho dcera

 

III. romány

  • Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

 

I. ideově-tematický plán

  • l. druh: próza
  • l. druh: román
  • “ čtyřdílný nedokončený, realistický
  • “ humoristický a satirický (vysmívá se a tím kritizuje)
  • “ pikareskní román (hl. postava pikaro – šibal)
  • “ není to klasický román, ale jde v něm o volné řazení příběhů spojených hlavní postavou

 

geneze románu:

  • postava Švejka se objevuje od r. 1910
  • 1. podoba budoucího Švejka vzn. r. 1912
  • “ Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky
  • 2. verze vzn. r. 1917 = za Haškova působení v R legiích
  • “ Dobrý voják Švejk v zajetí
  • konečnou podobu dostaly příhody o Švejkovi až v knize Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1920 – 1923)
  • “ skládá se ze 4 dílů (4. nedokončen)
  • po Haškově smrti 4. díl dokončil Vaněk, ale nedodržel původní plán a připojil 5. a 6. díl
  • názvy dílů: V zázemí
  • Na frontě
  • Slavný výprask
  • Pokračování slavného výprasku
  • hl. téma: 1. sv. v. “ poukazuje na nesmyslnost a surovost, kritizuje válku a poměry v armádě, geniální satira na rakouský militarismus
  • (politika, kde na předním místě stojí armáda)
  • nesmyslnost války a ponižování čl. X zdravý rozum prostého čl.
  • vedlejší téma: Švejkovo putování s cílem ochránit císařství (chce položit život za císaře pána)
  • motivy: životní radost a elán
  • odevzdanost císařství
  • vojenské rozkazy a předpisy

 

hl. myšlenka: upozornit na nesmyslnost války

  • ,,Takový mariáš je vážnější věc, než celá vojna.“
  • prostředí: R-U-R
  • Praha “ byt Švejka, hospoda U Kalicha
  • čas: 1. sv. v. (1. díl 1914 po Sarajevském atentátu)
  • autor: Hašek se liší svým přístupem k válce od jiných autorů (Remarque, Rolland)
  • “ nepředkládá řešení války a nemá potřebu nad ní vítězit
  • H. se válce slovy Švejka vysmívá
  • Š. je geniální postava, kt. stojí nad problémem války a vždy nad ní vyhrává
  • závěr: autor ukazuje na válku jiným způsobem než soudobí autoři
  • projevuje se patriotsví
  • projevuje se vlastenectví/slovanství
  • typické chování čecha/českého lidu

 

POSTAVY

Josef Švejk = literární typ/typický člověk válečné doby

  • hájí svoje práva na lidskost
  • prostoduchý dobrák, moudrý blázen
  • představitel lidového odporu proti násilí a válce, proti militarismus a proti ponižování člověka
  • typicky česká národní figurka, vždy říká, co si myslí
  • stojí vždy nad problémem a absurdností války
  • v knize hlavní postava a má funkci vypravěče
  • není zobrazen ve vývoji
  • slouží autorovi pro satirické hodnocení války, nezničitelná postava
  • dvoujaký: genialita – idiocie
  • má rád lidi, je otevřený, rád si povídá
  • nesnaží si nic vytvořit ani přetvářet a všemu se podvoluje “ v těchto situacích to působí bezcharakterně, stále zůstává dobrým vojákem
  • své nadřízené přivádí k zuřivosti tím, že doslova plní jejich rozkazy
  • chytrák, neustále aktivní, mazaný a nic ho nevyvede z míry
  • není ambiciózní, typ pikareskního člověka – šibala
  • destruktivní typ – svým dobráctvím vytváří zmatek a rozklad okolí
  • má pocit svobody i v nepřátelské společnosti
  • internacionální typ č. “ je schopen prohrát válku tomu, kdo ho do ní pošle
  • oddanost armádě a císaři “ schovává se v tom to, že oddaností ničí, to co po něm chtějí
  • Švejk se chová nesprávně pouze, když krade psa, kryje Lukáše při jeho záletech, vyspí se s Katy návštěvou Lukáše
  • neumí morálně zdůvodnit žádné své rozhodnutí a každá jeho volba působí správně a na vše najde historku “ někdo už to tak dělal, tak se to tak dělat může

 

ostatní postavy lze rozdělit na:

NEGATIVNÍ – představitelé armády feldkurát Ottokatz – sluha boží – sám v boha nevěří

  • pokrytec
  • věčně opilý a zadlužený
  • vybral si Švejka za svého poskoka – prohrál ho v kartách

nadporučík Lukáš – vyučuje ve škole pro jednoroční dobrovolníky

  • známý milostnými aférami – slabost pro ženy
  • na svého sluhu Šv. je čím dál tím víc nazlobený
  • přímý, zásadový, vypočítavý
  • sleduje své zájmy a svůj prospěch
  • vzdělaný – nevymýšlí si žádné hloupé rozkazy x vždy vše kvůli Švejkovi odnese – obětí Švejka

poručík Dub – SŠ učitel, zlý člověk, pokrytec, kariérista/představitelé policie “ civilní stráž. Bretschneider – udavač

  • dostal do problému Švejka i Palivce
  • představitelé byrokracie (lékaři)

 

KLADNÉ “ hostinský Palivec – opatrný člověk

  • mluvil sprostě (zadek, hovno)
  • zatčen pro velezradu (Mouchy sraly na císaře pána)

“ pí Müllerová – Švejkova hospodyně

  • starší hodná paní
  • ve všem Švejkovi pomáhala

 

II. kompoziční plán

  • forma románu: uvolněná “ jsou za sebou volně řazeny dějové epizody
  • nedějová “ v knize nejde o děj, ale o žvanění Šv. a povídaní dalších postav
  • román nemá žádnou zápletku
  • připomíná koláž (seskupení příběhů
  • celá kniha je, jako kdyby to byly sepsané hospodské příběhy
  • členěno do 15 kapitol, každá má svůj název
  • autor využívá kontrastu, např.: nesmyslnost války x ochota lidí v ní bojovat
  • idiocií Šv. x způsob jakým dovede vytočit svoje nadřízené
  • doplňující ilustrace k románu nakreslil Josef Lada

 

výstavba I. dílu

  • Šv. jede na vojnu – na kolečkovém křesle ho tlačí pí Müllerová
  • před odvodní komisí
  • v blázinci
  • ve vojenské nemocnici
  • ve službách feldkuráta
  • sluhou Lukáše

 

III. jazykový plán

  • psáno er-formou
  • obecná a hovorová čeština „jazyk obyčejných lidí “ přehledné, nekomplikované
  • stylisticky nízký jazyk x ale řeší se velké věci
  • jazyk slouží k charakteristice postav
  • využívá vojenský slang, argot, vulgarismy, německá nebo do ČJ z NJ převzatá slova
  • rusismy, často slova komolí
  • častá přímá řeč, občas písně, přísloví, průpovídky
  • dokumentaristické postupy: citace vojenských rozkazů, předpisů, novin a vyhlášek
  • humor: situační “ spočívá v činech Šv., kt. se schovává za masku idiota
  • slovní “ hrubý, černý, ironie, nadsázka, asociace (historky, kt. Šv. vypráví), přirovnání, výmysly
  • styl: přehledná nesložitá souvětí, snaha o všednost a obyčejnost
  • snaha vyjadřovat se úsporně, přechodníky
  • ve vyprávění i v přímé řeči
  • přímá řeč: Hašek označován jako mistr přímé řeči
  • “ umí věrně zachytit skutečný hovor – docílí tím názornosti a charak. p.
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.