Kniha: Pohádka máje
Autor: Vilém Mrštík
Přidal(a): Hannie
Vilém Mrštík
Vilém Mrštík (1863–1912) byl český prozaik, dramatik, literární kritik a překladatel. Narodil se v Jimramově, část života prožil v Brně a později v Divákách na jižní Moravě. Studoval práva, studium však nedokončil a věnoval se literatuře a publicistice. Spolu se svým bratrem Aloisem Mrštíkem patří k výrazným autorům českého realismu přelomu 19. a 20. století.
Autor a jeho tvorba
- Vilém Mrštík se zajímal o psychologii postav, citové vztahy a proměnu člověka pod vlivem prostředí.
- V jeho próze se realistické pozorování spojuje s lyrizací, smyslovými dojmy a impresionistickým zachycením přírody.
- Společně s Aloisem vytvořil drama Maryša; k jeho samostatným prózám patří například Santa Lucia a Pohádka máje.
- Překládal také z ruštiny a sledoval evropskou literaturu své doby.
Literárně-historický kontext
Pohádka máje vyšla knižně roku 1897 u nakladatele Jana Otty. Patří do období českého realismu, ale její způsob zobrazování jarní přírody, nálad a proměnlivých citů má výrazné impresionistické rysy. Mrštík zde nepodává především sociální konflikt, ale soustředí se na první lásku, citové zrání a kontrast městského a venkovského způsobu života.
- Konec 19. století přinášel do české prózy vedle realismu také nové psychologické a impresionistické postupy.
- Příroda není jen kulisou. Její barvy, vůně, světlo a proměny odpovídají náladám postav a vytvářejí lyrickou atmosféru románu.
- Ríša přichází z městského studentského prostředí, zatímco Helenka je pevně spojena s venkovem, rodinou a přírodou.
- Román pracuje s motivem jara jako symbolu probouzejícího se citu, mládí a proměny.
Rozbor díla: Pohádka máje
Základní charakteristika
- Literární druh: epika.
- Žánr: milostný román s výraznými lyrickými a impresionistickými prvky.
- Rok vydání: 1897.
- Prostředí: Praha, Ostrovačice a moravský venkov.
- Téma: první láska Ríši Gregora a Helenky, střet odlišných životních zkušeností a citové dospívání.
Postavy
- Richard „Ríša“ Gregor – student práv, zpočátku lehkomyslný a rozháraný mladík. V Praze zanedbává studium, utrácí peníze a žije bez pevného cíle. Pobyt na venkově a vztah k Helence ho postupně mění.
- Helenka – mladá dcera revírníka, krásná, plachá a úzce spojená s přírodou. Její cit k Ríšovi roste pomalu a je provázen nejistotou.
- Revírník – Helenčin otec, který dceru chrání a k Ríšovu vlivu přistupuje s nedůvěrou.
- Ríšův strýc – kněz, u něhož Ríša na venkově pobývá.
Děj a kompozice
Ríša se s Helenkou poprvé výrazněji setká na ostrovačickém bále. Po návratu do Prahy pokračuje v neuspořádaném studentském životě, zadlužuje se a zanedbává povinnosti. Rodina ho proto pošle k příbuznému na venkov. Ríša se zde znovu setkává s Helenkou, navštěvuje hájovnu, půjčuje jí knihy a tráví s ní stále více času. Jarní příroda doprovází jejich sbližování. Vztah však naruší Ríšova minulost, jeho nestálost a Helenčina žárlivost. Román sleduje nejen milostný příběh, ale především proměnu mladých lidí, kteří se učí rozlišovat okamžité okouzlení od hlubšího vztahu.
Jazyk a styl
- Vyprávění je převážně v er-formě a postupuje chronologicky.
- Výraznou složku tvoří lyrické popisy krajiny, světla, počasí, barev a vůní.
- Autor využívá obrazná pojmenování, personifikace, přirovnání a citově zabarvený jazyk.
- Důležitý je kontrast mezi ruchem Prahy a klidnějším, přírodním světem venkova.
