Kniha: Příběh služebnice
Autor: Margaret Atwoodová
Přidal(a): lance delta integrale
Margaret Atwoodová
Autorovo další dílo:
- Žena k nakousnutí
- Penelopiáda
- Svědectví
- Příběh služebnice je autorčino nejslavnější dílo. (Svědectví pokračování)
Kontext díla
Margaret Atwoodová upozorňuje, že se nejedná o sci-fi příběh, ale – jak sama říká – o „spekulativní fikci“. Tedy že chce nastínit situaci, která dnes sice ještě není zcela reálná, ale hrozí, že k podobnému scénáři může dojít. Román současně nabízí satirický pohled na různé společenské, politické a náboženské trendy ve Spojených státech osmdesátých let minulého století. Autorčinou motivací k jeho napsání bylo údajně přesvědčení, že tehdy náboženská pravice USA diskutovala o tom, co by udělala se ženami, pokud by převzala moc. Snaží se tedy tímto dílem společnost varovat před nebezpečím puritánství v náboženství a upozornit na ženskou problematiku, práva homosexuálů, na osobní svobodu.
Příběh tedy do značné míry reflektuje autorčinu frustraci ze směřování Spojených států v druhé polovině minulého století. A známé antiutopické romány jako 1984 od George Orwella nebo My od Jevgenije Zamjatina ji inspirovaly k tomuto zpracování.
Rozbor díla: Příběh služebnice
- Doba vzniku: 1985
- Literární druh a žánr: próza, epika
- Literární směr: dystopický román
Témata:
- puritánství v náboženství, ženská problematika, práva homosexuálů, osobní svoboda
Slovní zásoba a jazyk:
- ich-forma, převážně spisovný a literární jazyk, místy vulgarismy, málo dialogů, spíš úvahy nad životem
- vnitřní monology a úvahy s filosofickými prvky
Kompozice:
- chronologická s retrospektivními prvky – vsuvky z jejího života před nastolením totalitního režimu
- kniha je rozdělena do patnácti částí s různými názvy, mezi nimiž se opakují oddíly „Noc“. V nočních částech se většinou dozvídáme o životě vypravěčky v minulosti, před převratem.
Popis hlavní postavy:
Fredova
- Dříve: knižní editorka, matka i manželka
- Dnes služebnice
- Není velká revolucionářka (jako její matka)
- Nicméně má jasné životní hodnoty, za které se chce postavit
- Chce potrestat Gileát za to, že jí připravil o život s dcerou, pohodové večery s kamarádkami…
Časoprostor:
Příběh vykresluje obraz znepokojivé blízké budoucnosti, odehrávající se na území Spojených států. Spojené státy, jak je známe dnes, se ale již stávají minulostí. Došlo k vojenskému převratu a vyhlášení nového státu, tzv. Gileátu pod vedením silně teokratického režimu. Svoboda jednotlivce v podstatě vymizela, dosavadní styl života byl nahrazen silně konzervativní a strohou každodenní rutinou a obzvláště byla zredukována – téměř na nulu – práva žen. Celý svět čelí přírodním katastrofám, které zapříčinily neplodnost velké části obyvatelstva. Proto jsou plodné ženy násilně převáženy do středisek, kde je tzv. tety připravují a školí na jejich budoucí roli služebnic.
Služebnice jsou sice považovány za nečisté ženy, kterým však dal Bůh druhou šanci v podobě plodnosti. Jejich úkolem je rodit děti neplodným párům z privilegované vrstvy společnosti.
Krátké shrnutí děje:
V knize sledujeme příběh Fredova, služebnice, která byla přidělena k veliteli Fredovi a jeho ženě. Tím přijala služebnické jméno „Fredova“. Každý měsíc je, stejně jako všechny ostatní služebnice, v rámci náboženského obřadu znásilňována velitelem, aby mohlo dojít k oplození. Před nastolením Gileádu měla manžela i dítě; osud manžela po jejich pokusu o útěk zůstává nejasný a dcera Hannah jí byla odebrána a přidělena do nové rodiny. Sílu na přežití v tomto krutém světě Fredova čerpá ze vzpomínek a – byť jen nepatrných – aktivit a činů, které by mohly podkopávat stabilitu Gileátu. Prý existuje odboj proti režimu zvaný Mayday…
Začne se tajně vídat s Nickem, šoférem a pomocníkem velitele. Citově se oba sblíží, ale pro Fredova není jasné, zda je Nick součástí tzv. „očí“, špehů pro Gileát, anebo svou podrobenost Gileátu pouze předstírá a patří do odboje. Proto když ji Nick požádá, aby mu věřila, poté co si pro ni přijdou jednoho dne oči, není jasné, zda se jedná o její cestu na svobodu, anebo do záhuby.
V době před převratem byla Fredova knižní editorka, matka i manželka. Na rozdíl od své matky není žádná velká revolucionářka. Společenská témata, jako je genderová nerovnost nebo práva homosexuálů, také řešila, ale spíše s kamarádkami u kávy než občanskou angažovaností. Svůj život si představovala poklidně po boku své dcery a milujícího manžela, s občasnými večery s kamarádkami. Gileát jí však tuto možnost sebral a Fredova v sobě nachází potřebu revolty, byť jen nepatrné. „(…) napadá mě něco onačejšího. Nemusím tu cigaretu vykouřit. To by znamenalo, že bych si tu sirku mohla schovat. Mohla bych udělat v matraci dírku a opatrně ji tam uložit. Měla bych ji v noci pod sebou, až bych ležela v posteli. Mohla bych podpálit dům. Z té krásné představy mi přeběhne mráz po zádech“ (str. 232)
