Řecká kultura – autoři

Homér (8. století př. n. l.) a další antičtí tvůrci představují základní pilíře řecké a potažmo celé evropské literatury. Tento článek přináší ucelený přehled nejvýznamnějších řeckých básníků, dramatiků a filozofů od archaického až po římské období, včetně detailních rozborů jejich stěžejních děl.

 

Život a působení řeckých autorů

• O životě nejstaršího známého řeckého básníka Homéra neexistují historicky podložené informace, tradice jej uvádí jako starého slepého pěvce, který se toulal po Řecku a živil se zpěvem.
• Aischylos působil jako voják v řecko-perských válkách a ve svém životě i díle hájil ideály demokracie a svobody.
• Sofokles zastával úřad athénského pokladníka a kněze, podílel se s Periklem na vládě a bojoval ve válce proti Samu.
• Euripides pocházel ze zámožné rodiny a kromě psaní se aktivně zabýval zpěvem, tancem, atletikou, malováním a filozofií.
• Filozof Sokrates se aktivně podílel na veřejném životě, účastnil se peloponéské války a nakonec byl odsouzen k smrti vypitím číše bolehlavu pro údajné kažení mládeže.
• Platon byl Sokratovým žákem a v Athénách založil slavnou filozofickou školu Akademii, která fungovala až do roku 529 n. l.
• Aristoteles, Platonův žák, působil jako vychovatel Alexandra Velikého a významně se zasloužil o rozvoj přírodních věd.
• Plutarchos pocházel z bohaté rodiny, působil jako delfský kněz, hodně cestoval a stal se přítelem římských císařů Traiana a Hadriana.

 

Charakteristika tvorby a filozofie

• Homérovy eposy z archaického období čerpají z pověstí o trojské válce a vyznačují se rozsáhlou veršovanou formou o tisících veršů.
• Aischylos zavedl do řecké tragédie dialog tím, že na scénu přidal vedle chóru a prvního herce i herce druhého.
• V Aischylových hrách je svět řízen božskou spravedlností a neměnným osudem, přičemž Zeus trestá lidskou domýšlivost zaslepeností.
• Sofokles ve svých tragédiích, často vycházejících z mýtů o Thébách, tvrdě trestá postavy, které porušily pravidla stanovená bohy.
• Euripides zpracovával tradiční mýty novým způsobem, uvolnil tradiční skladbu tragédie a zaměřil se na duševní pochody postav, zejména žen.
• V Euripidových hrách často v poslední chvíli zasahují bohové pomocí mechanismu zvaného deus ex machina, zatímco sbor ztrácí svůj někdejší význam.
• Sokrates sám žádný spis nenapsal, své učení šířil formou rozhovorů, kterými dovedl člověka k poznání, přičemž za nejvyšší ctnost považoval vědění.
• Platonova tvorba má převážně formu dialogů, ve kterých představuje své učení o dokonalých idejích a čtyřech základních ctnostech (rozumnost, statečnost, uměřenost, spravedlnost).
• Aristoteles systematicky uspořádal své spisy do tematických skupin a položil základy teorie o jednotě místa, času a děje v dramatu.
• Aristofanes jako tvůrce staré attické komedie využíval satiru ke kritice politických poměrů a povahových vlastností lidí, přičemž jeho postavy řeší aktuální každodenní problémy.
• Menandros, představitel nové attické komedie, se zaměřil na všední náměty, milostné vztahy a osobní problémy jedince, přičemž do her vkládal mravoučné sentence.
• Plutarchos ve svých životopisech srovnával řecké a římské osobnosti, aby poukázal na vyrovnanou hodnotu obou kultur a vyzdvihl ctnosti jako statečnost či střídmost.

 

Přehled děl antických autorů

Homér

• Ilias (8. století př. n. l.) – veršovaný hrdinský epos o 24 zpěvech s více než 15 000 verši.
• Odyssea (8. století př. n. l.) – veršovaný hrdinský epos o 24 zpěvech, který navazuje na Iliadu.

 
Aischylos

• Oresteia (5. století př. n. l.) – tragická trilogie skládající se z částí Agamemnon, Oběť na hrobě a Usmířené Lítice.
• Peršané (5. století př. n. l.) – tragédie oslavující vítězství u Salaminy.
• Prosebnice (5. století př. n. l.) – tragédie o 50 dcerách krále Danaa.
• Sedm proti Thébám (5. století př. n. l.) – klasická antická tragédie.
• Spoutaný Prometheus (5. století př. n. l.) – tragédie o potrestaném Titánovi.

 
Sofokles

• Antigona (5. století př. n. l.) – tragédie o konfliktu božských zákonů a nespravedlivého nařízení krále.
• Král Oidipus (5. století př. n. l.) – tragédie o muži, který nevědomky zabil otce a oženil se s matkou.
• Oidipus na Kolonu (5. století př. n. l.) – pokračování osudů krále Oidipa.
• Aias (5. století př. n. l.) – antická tragédie.
• Trachiňanky (5. století př. n. l.) – antická tragédie.
• Elektra (5. století př. n. l.) – antická tragédie.
• Filoktetes (5. století př. n. l.) – antická tragédie.

 
Euripides

• Medea (5. století př. n. l.) – tragédie o zrazené lásce a kruté pomstě.
• Trojanky (5. století př. n. l.) – antická tragédie.
• Elektra (5. století př. n. l.) – antická tragédie.
• Herakles (5. století př. n. l.) – antická tragédie.
• Helena (5. století př. n. l.) – antická tragédie.
• Orestes (5. století př. n. l.) – antická tragédie.

 
Platon

• Ústava (4. století př. n. l.) – filozofický dialog, který v podobenství o jeskyni podává výklad světa idejí.
• Kriton (4. století př. n. l.) – dialog pojednávající o právním řádu.
• Symposion (4. století př. n. l.) – dialog o filozofii a lásce.
• Obrana Sokratova (4. století př. n. l.) – spis bez dialogické podoby, který shrnuje obvinění před athénským soudem a Sokratovy zásady.

 
Aristoteles

• Metafyzika (4. století př. n. l.) – stěžejní filozofický spis.
• Rétorika (4. století př. n. l.) – základní dílo o řečnictví, obsahové a formální správnosti přednesu.
• Poetika (4. století př. n. l.) – spis zabývající se žánrem tragédie a základy teorie dramatu.

 
Aristofanes

• Jezdci (5. století př. n. l.) – komedie o sporu dvou politických odpůrců.
• Oblaka (5. století př. n. l.) – stará attická komedie.
• Mír (5. století př. n. l.) – komedie obsahující ostrou kritiku války.
• Žáby (5. století př. n. l.) – stará attická komedie.
• Ptáci (5. století př. n. l.) – stará attická komedie.
• Lysistrate (5. století př. n. l.) – stará attická komedie.
• Vosy (5. století př. n. l.) – komedie zesměšňující přehnanou zálibu Athéňanů v řešení sporů soudní cestou.
• Ženský sněm (4. století př. n. l.) – komedie kritizující Platonovu představu ideálního státu.

 
Menandros

• Mrzout (4. století př. n. l.) – jediná nová attická komedie, která se dochovala celá.
• Spor o dítě (4. století př. n. l.) – nová attická komedie.
• Zjevení (4. století př. n. l.) – nová attická komedie.
• Ostříhaná (4. století př. n. l.) – nová attická komedie.
• Dědek (4. století př. n. l.) – nová attická komedie.
• Sudiči (4. století př. n. l.) – nová attická komedie.
• Škarohlíd (4. století př. n. l.) – nová attická komedie.
• Smírčí soud (4. století př. n. l.) – nová attická komedie.
• Štít (4. století př. n. l.) – nová attická komedie.
• Rolník (4. století př. n. l.) – nová attická komedie.

 
Plutarchos

• O lásce a přátelství (1. století n. l.) – spis z oblasti morálky.
• Životopisy slavných Řeků a Římanů (1. století n. l.) – historické dílo srovnávající osudy významných osobností.

 

Děj eposu Ilias

• Řecký hrdina Achilles se pro spor s velitelem Řeků Agamemnonem boje neúčastní.
• Úspěchy obránců Troje přimějí Achilleova přítele Patrokla, aby se vydával za Achilla a vzbudil u Trojanů strach.
• Patrokles umírá a jeho smrt donutí Achillea k boji.
• Achilles porazí hrdinu Trojanů Hektora.
• Následuje dobytí Troje pomocí lsti s dřevěným koněm.
• Děj končí Achillovou smrtí po zásahu otráveným šípem do jeho jediného zranitelného místa, paty.

 

Děj eposu Odyssea

• Epos popisuje cestu ithackého krále Odyssea domů z trojské války.
• Členové posádky zažívají dobrodružství: bojují s rozzuřenou příšerou Skyllou, uniknou vodnímu víru obludy Charybdis, odolají omamnému zpěvu Sirén, setkají se s kouzelnicí Kirké, vyklouznou ze spárů Kyklopa a navštíví podsvětí.
• Po deseti letech bloudění na moři Odysseus sám dorazí domů.
• O jeho manželku Penelopé se uchází množství nápadníků.
• Odysseovi se podaří nápadníky přemoct a nechá se poznat svou věrnou manželkou Penelopé.

 

Děj trilogie Oresteia

• Dílo řeší otázku Orestovy viny a myšlenku, že lidé by měli být za své činy souzeni pouze lidmi, nikoli bohy.
• Orestes na příkaz bohů zabije svou matku a jejího milence, čímž pomstí zákeřnou vraždu svého otce Agamemnona.
• Za tento čin je však pronásledován božskými Líticemi.
• Nakonec je před soudem bohyně Athény zproštěn viny.

 

Děj tragédie Antigona

• Hra neřeší předurčený osud, ale poslušnost buď božským zákonům, anebo nespravedlivému nařízení krále.
• Antigona volí vyšší a správné principy: pohřbí tělo bratra, který si dovolil zaútočit na Théby, aby získal trůn po otci.
• Antigonin čin rozzuří nového thébského krále Kreonta, který pohřeb zakázal, a chce ji proto nechat popravit.
• Král nechá dobrosrdečnou Antigonu zaživa zazdít.
• Než si král uvědomí, že svými činy rozhněval bohy, a napraví je, Antigona se oběsí.
• Také Kreontův syn a jeho žena spáchají sebevraždu, čímž Kreon zůstává opuštěn se svou vinou.

 

Děj tragédie Medea

• Hlavní hrdinkou je milenka a manželka argonauta Iasona, která kvůli lásce zradí svou vlastní rodinu a nakonec je sama Iasonem zrazena.
• Pomstychtivá Medea plánuje zabití svých a Iasonových společných potomků.
• Hra je plná momentů dramatického napětí, které umocňují celkové vyznění její dramatičnosti.

 

Děj komedie Jezdci

• Hra zobrazuje spor dvou politických odpůrců, kteří usilují o přízeň lidu.
• Obsahuje ostrou kritiku naivity lidí, kteří se nechají uchlácholit sliby a lichotkami.
• Nakonec vítězí větší darebák, který si ale umí lépe získat přízeň lidu na svou stranu a je považován za dobrého vůdce.
• Dílo využívá parodizující prvky, ironii a humor, které mnohdy znevažují samotné téma.

 

Obsah díla Životopisy slavných Řeků a Římanů

• Plutarchos na podobných osudech vyzdvihl kladné rysy a vytkl charakterové vady historických osobností.
• Srovnáním představitelů stejného oboru se snažil poukázat na vyrovnanou hodnotu řecké i římské literatury a kultury obecně.
• V díle dochází k vyzdvižení statečnosti, střídmosti, rozhodnosti, tvořivosti a věrnosti.

 

Související autoři

Římští autoři a následovníci
 
Publius Ovidius Naso

• Významný římský básník, jehož dílo Proměny čerpá z řecké mytologie.

 
Publius Vergilius Maro

• Římský básník, autor eposu Aeneis, který přímo navazuje na Homérovu tradici.

 
Lucius Annaeus Seneca

• Římský filozof a dramatik, jehož tragédie byly silně ovlivněny řeckými vzory, zejména Euripidem.

 

Slavné myšlenky a citáty

Sokrates

Nejvyšší ctností je vědění, které vede k blaženosti.

 

Platon

Nejvyšší a nejdokonalejší ideou je idea dobra.

 

Časté otázky k autorovi

Kdo je považován za nejstaršího známého řeckého básníka?
Je jím Homér, autor eposů Ilias a Odyssea, který žil v 8. století př. n. l.
 
Kdo zavedl do řecké tragédie druhého herce?
Druhého herce a tím i skutečný dialog zavedl na scénu dramatik Aischylos.
 
Co znamená pojem deus ex machina?
Jde o divadelní postup, kdy v bezvýchodné situaci zasáhne bůh. V řeckém divadle byl herec v roli boha spouštěn na jeviště pomocí mechanického zařízení. Tento prvek často využíval Euripides.
 
Jakým způsobem vyučoval filozof Sokrates?
Sokrates vyučoval formou rozhovoru. Vyptával se lidí na tržišti a pomocí promyšlených otázek je postupně dovedl k poznání.