Řecká kultura – autoři

literatura

 

Jméno: Autoři řecké literatury

Zařazení: Gramatika

Přidal(a): KN

 

Homér:

  • 8. století př. n. l.
  • archaické období
  • nejstarší známý řecký básník
  • o jeho životě neexistují historicky podložené informace (autorství dvou eposů Ilias a Odyssea taktéž není doloženo)
  • pozdější podání historika Herodota (5. století př. n. l.) … zaznamenal pololegendární zprávy
  • tradice uvádí, že Homér byl starý slepý pěvec, který se toulal po Řecku a na živobytí si vydělával zpěvem písní o hrdinských činech
  • Ilias
    • veršovaný hrdinský epos
    • 24 zpěvů s více než 15 000 verši
    • polovina 8. století př. n. l.
    • část pověstí o trojské válce
    • řecký hrdina Achilles se pro spor s velitelem Řeků Agamemnonem boje neúčastní
    • úspěchy obránců Troje přimějí Achilleova přítele Patrokla, aby se vydával za Achilla a vzbudil u Trojanů strach
    • Patrokles umírá a jeho smrt donutí Achillea k boji
    • Achilles porazí hrdinu Trojanů Hektora
    • dobytí Troje pomocí lsti s dřevěným koněm
    • Achillova smrt po zásahu otráveným šípem do jeho jediného zranitelného místa, paty
  • Odyssea
    • veršovaný hrdinský epos
    • navazuje na Iliadu
    • 24 zpěvů (asi 12 000 veršů)
    • cesta ithackého krále Odyssea domů z trojské války
    • členové posádky zažívají dobrodružství: bojují s rozzuřenou příšerou Skyllou; uniknou vodnímu víru obludy Charybdis; odolají omamnému zpěvu Sirén; setkají se s kouzelnicí Kirké; vyklouznou ze spárů Kyklopa; navštíví podsvětí
    • po deseti letech bloudění na moři Odysseus sám dorazí domů
    • o jeho manželku Penelopé se uchází množství nápadníků
    • Odysseovi se podaří nápadníky přemoct -> nechá se poznat svou věrnou manželkou Penelopé

 

Aischylos:

  • 525 – 456 př. n. l.
  • klasické období řecké literatury
  • autor tragédií (90 her, ale většina je známá jen podle názvu)
  • přidal na scénu vedle herce a chóru i druhého herce => zavedení dialogu
  • voják v řecko-perských válkách
  • hájil ideály demokracie a svobody (obětavá láska k vlasti)
  • názor, že svět je řízen božskou spravedlností a neměnným osudem
  • 7 her: všemocní bohové (Zeus = spravedlivý vládce bohů, který nenávidí domýšlivost a trestá ji zaslepeností => vede člověka k provinění, za něž musí nést trest) + mytičtí hrdinové
  • Oresteia
    • trilogie: Agamemnon; Oběť na hrobě; Usmířené Lítice
    • otázka Orestovy viny … lidé by měli být za své činy souzeni pouze lidmi, nikoli bohy
    • Orestes na příkaz bohů zabije svou matku a jejího milence, čímž pomstí zákeřnou vraždu svého otce Agamemnona
    • je však pronásledován božskými Líticemi
    • před soudem bohyně Athény je zproštěn viny
  • Peršané … vítězství u Salaminy
  • Prosebnice … 50 dcer krále Danaa
  • Sedm proti Thébám
  • Spoutaný Prometheus

 

Sofokles:

  • 497 – 406 př. n. l.
  • klasické období řecké literatury
  • dílo: ideály athénské demokracie + Periklovy sociální reformy
  • většina tragédií (napsal 123 her) vychází z mýtů o městě Théby
  • osmnáctkrát zvítězil při slavnostech dionýsií
  • athénský pokladník a kněz
  • podílel se s Periklem na vládě
  • bojoval ve válce proti Samu
  • 7 her: postavy, které porušily pravidla stanovené bohy, jsou tvrdě trestány
  • Antigona
    • tragédie
    • ne předurčený osud
    • poslušnost buď božským zákonům, anebo nespravedlivému nařízení krále
    • Antigona volí vyšší a správné principy: pohřbí tělo bratra, který si dovolil zaútočit na Théby, aby získal trůn po otci
    • Antigonin čin rozzuří nového thébského krále Kreonta, který pohřeb zakázal, a chce ji proto nechat popravit -> nechá dobrosrdečnou Antigonu zaživa zazdít
    • než si král uvědomí, že svými činy rozhněval bohy, a napraví je, Antigona se oběsí
    • také Kreontův syn a jeho žena spáchají sebevraždu => Kreon zůstává opuštěn se svou vinou
  • Král Oidipus … nevědomky zabil otce a oženil se s matkou
  • Oidipus na Kolonu
  • Aias
  • Trachiňanky
  • Elektra
  • Filoktetes

 

Euripides:

  • 480 – 406 př. n. l.
  • klasické období řecké literatury
  • ze zámožné rodiny
  • zabýval se zpěvem, tancem, atletikou, malováním a filozofií (osvobození lidského ducha z područí bohů)
  • zpracovával tradiční mýty novým a originálním způsobem (tradiční skladba tragédie je uvolněna)
  • duševní pochody postav (hlavně u žen)
  • v některých tragédiích v poslední chvíli zasahují bohové = deus ex machina (herec v roli boha byl spouštěn na jeviště)
  • sbor ztrácí svůj někdejší význam
  • napsal přes 80 her (dochovalo se jich jen 17)
  • Medea
    • milenka a manželka argonauta Iasona, která kvůli lásce zradí svou vlastní rodinu a nakonec je sama Iasonem zrazena
    • pomstychtivá Medea plánuje zabití svých a Iasonových společných potomků
    • momenty dramatického napětí => vyznění jejich dramatičnosti
  • Trojanky
  • Elektra
  • Herakles
  • Helena
  • Orestes

 

Sokrates:

  • 469 – 399 př. n. l.
  • filozof
  • podílel se na veřejném životě a byl činný v politice
  • odvaha hájit vlastní přesvědčení, i když bylo v rozporu s míněním většiny (nejvyšší ctností bylo vědění, které vede k blaženosti)
  • vyptával se kolemjdoucích na tržišti a podle odpovědi, kterou dostal, položil novou otázku => formou rozhovoru člověka dovedl k poznání
  • účastnil se peloponéské války
  • obviněn, že neuznává státní bohy a kazí mládež => odsouzen k smrti (vypil číši bolehlavu)
  • sám žádný spis nenapsal
  • Platon, Obrana Sokratova: obvinění před athénským soudem; Sokratovy zásady a hlavní myšlenky obhajoby
  • Xenofon, Vzpomínky na Sokrata: Sokratův myšlenkový odkaz (rozhovory s lidmi)

 

Platon:

  • 427 – 347 př. n. l.
  • klasické období řecké literatury
  • filozof … jak vytvořit dokonalý stát + jaké vlastnosti by měl mít vládce
  • Sokratův žák
  • v Athénách založil filozofickou školu Akademii, která fungovala až do r. 529 n. l.
  • učení o ideách (= dokonalé vzory, předobrazy všeho, co existuje)
    • přebývají ve světě idejí, který nelze spatřit, lze ho jen tušit rozumem
    • nejvyšší a nejdokonalejší ideou je idea dobra
    • čtyři základní ctnosti: rozumnost, statečnost, uměřenost a spravedlnost
  • forma dialogů: dvě postavy spolu rozmlouvaly o určité problematice
  • 25 DIALOGŮ
  • Ústava … v podobenství o jeskyni podává výklad světa idejí
  • Kriton … o právním řádu
  • Symposion … o filozofii a lásce
  • Obrana Sokratova … nemá dialogickou podobu

 

Aristoteles:

  • 384 – 322 př. n. l.
  • klasické období řecké literatury
  • filozof a vědec (rozvoj přírodních věd)
  • Platonův žák
  • vychovatel Alexandra Velikého
  • velké množství spisů (dochovalo se jich 47) => uspořádány do tematických skupin (díla etická, logická, politická, o poetice, přírodě, metafyzice a řečnictví)
  • Metafyzika
  • Rétorika
    • základní dílo o řečnictví, obsahové a formální správnosti přednesu
    • rétorika = významná složka soudobé kultury
    • proslovů řečníků vybíral vhodné příklady
    • systematicky se zamýšlel nad všemi podstatnými rysy mluvenému i psanému projevu
  • Poetika
    • zabýval se žánrem tragédie (vznik a význam)
    • základy teorie o jednotě místa, času a děje v dramatu
    • druhý díl Poetiky, který se věnoval hlavně komedii, se nedochoval

 

Aristofanes:

  • 445 – 388 př. n. l.
  • klasické období řecké literatury
  • tvůrce staré attické komedie (44 her)
  • satira na politické poměry (kritika politického života řeckých městských států a kritika povahových vlastností lidí)
  • postavy se potýkají s aktuálními každodenními problémy
  • dochovalo se skoro tisíc úryvků různé délky, ale jen 11 kompletních her
  • Jezdci
    • spor dvou politických odpůrců, kteří usilují o přízeň lidu
    • kritika naivity lidí, kteří se nechají uchlácholit sliby a lichotkami
    • nakonec vítězí větší darebák, který si ale umí lépe získat přízeň lidu na svou stranu (považován za dobrého vůdce)
    • parodizující prvky, ironie a humor (mnohdy ale znevažují téma)
  • Oblaka
  • Mír … kritika války
  • Žáby
  • Ptáci
  • Lysistrate
  • Vosy … zesměšnění až přehnané záliby Athéňanů v řešení svých sporů soudní cestou
  • Ženský sněm … kritika Platonovy představy ideálního státu

 

Menandros:

  • 342 – 291 př. n. l.
  • helénistické období řecké literatury
  • tvůrce nové attické komedie (100 her je známo podle názvu)
  • všední náměty: milostné vztahy a majetek
  • osobní problémy jedince
  • hry mají diváka i vychovávat => sentence (= stručné výroky, obsahující životní pravdu či mravní zásadu)
  • osmkrát zvítězil při soutěžích
  • samostatná sbírka menandrovských úsloví, pocházejících z jeho her (758 veršů)
  • Spor o dítě
  • Zjevení
  • Ostříhaná
  • Dědek
  • Sudiči
  • Škarohlíd
  • Smírčí soud
  • Štít
  • Rolník
  • Mrzout … jediná nová attická komedie, která se dochovala celá

 

Plutarchos:

  • 50 – 127
  • římské období řecké literatury
  • historik (227 prací)
  • z bohaté rodiny od Delf (delfský kněz)
  • studoval v Athénách, Alexandrii a Korinthu
  • cestoval -> navštívil Řím (přítel císařů Traiana a Hadriana)
  • spisy z oblasti fyziky, morálky a náboženství
  • O lásce a přátelství
  • Životopisy slavných Řeků a Římanů
    • na podobných osudech vyzdvihl kladné rysy a vytkl charakterové vady
    • srovnáním představitelů stejného oboru se snažil poukázat na vyrovnanou hodnotu řecké í římské literatury a kultury obecně
    • vyzdvižení statečnosti, střídmosti, rozhodnosti, tvořivosti a věrnosti





Další podobné materiály na webu:

    Prohledali jsme rozbory knih, slohovky, životopisy a všechnu další literaturu, ale nic jsme nenašli :-(.