Slezské písně – rozbor díla k maturitě (3)

 

Kniha: Slezské písně

Autor: Petr Bezruč

Přidal(a): Ivanny

 

 

 

 

Jazyk

  • literární druh: lyrickoepické básně
  • literární žánr: balady

▫          Sociální – útlak a bezpráví konané na obyvatelích, mladí již mluví polsky, zaniká český jazyk a staré tradice, krása a píle slezského člověka, i jeho slabosti a nedostatky („Maryčka Magdonová“, „Kantor Halfar“)

▫          Milostné (intimní) – sám sebe popisuje jako samotáře, jehož úkolem není založit rodinu, ale bránit svůj lid, tedy i vypravěčem je často on sám („Ostrava“) a má k dílu subjektivní přístup, k ženám pohlíží nejenom se skepsí a nedůvěrou („Labutinka“), ale i s obdivem („Jen jednou“)

  • napsáno ich-formou
  • 81 básní (daktylotrochejský verš)
  • přirovnání: „Budu čekat jako Jakub, na svou ženu sedm roků…“
  • metonymie: „Srdce chce ti prominouti, však čest domu jinak káže…“
  • zvolání: „Bůh stůj při mně! Lžeš!…“
  • personifikace: „Duše si výskly, přečetly se verše mé…“
  • epizeuxis: „Na horách, na horách plno je dřeva…“
  • hyperbola: „Bez konce jsou lesy markýze Gera…“
  • eufemismus: „Pod vozem zhasla Magdonova vdova“
  • metafora: „V mrazivé chýši, tam ptáčata zbyla“
  • prvky nářečí: baba = žena (ve Slezsku bez příhany), roba = žena, hrubý = vysoké (postavy), zkuň = odkud, večerek = netopýr
  • autostylizace (sám básník je obrazným subjektem básně): „…ze skály vyskočil já!“ (báseň )
  • ovlivněno anarchismem, symbolismem, dekadencí, realismem, impresionismem i secesí.
  • vizionářství – odhadování budoucích dní
  • regionalismus – věnovány pouze tomuto kraji

Místo a doba děje

  • oblast Těšínska, Ostravska a Opavy – 2. polovina 19. století

Postavy

  • občas oslovuje i sám sebe (například “Bezruči”, “Petře”, “ty blázne”, “rapsóde zoufalý”)
  • často se objevuje postava markýze Géra jako symbol útisku chudých Slezanů
  • především obyčejní lidé, kteří pracují velice tvrdě v dolech za velmi nízkou mzdu, žijí v bídě nebo umírají přímo pod zemí a zanechají tak své děti, sirotky, na pospas světu, v němž nikoho nezajímají

Děj

Události jsou především tragického, depresivního a melancholického děje.

Sociální balady – popisují hlavně útlak a bezpráví konané na obyvatelích Slezska a Moravy; autorovi se nelíbí, že mladí mluví polsky, že zaniká český jazyk a staré tradice; snaží se vyobrazit život, práci a prostředí prostých vrstev města i venkova – ukazují nám nádheru a píli slezského člověka, avšak jako u každého i jeho slabosti a chyby (nevěru, vraždu)

Milostné balady – autor sám sebe líčí jako samotáře, jehož cílem není založit rodinu, ale bránit svůj lid; přesto k ženám hledí nejenom se skepsí a nedůvěrou, ale i s obdivem; autor se vyznává ze svých citů k nějaké osobě

Hlavní myšlenka

Dílo ovlivnila autorova nemoc, bál se, že po jeho smrti nikdo neupozorní na zoufalou situaci ve Slezsku. Kniha tak nabízí pohled na skutečnost a vědomost o tomto smutném dění ve Slezsku. Hlavním tématem je útlak tamního obyvatelstva. To se považuje za Moravany, ale patří k Prusku (mají polské školy) a jeho víra je hlásána v němčině.

Společensko-historické pozadí

  • 1900-1914 značně anarchistická doba
  • byla to doba vynálezu (v kopřivnické vagónce byl sestrojen první automobil) a nového myšlení
  • vznikala spousta nových směrů – např. kubismus, secese, symbolismus či impresionismus
  • Česko svazovaly i spory s Němci, do kterých vstoupila vlna antisemitismu (nepřátelství vůči Židům) v souvislosti s hilsneriádou (označení pro procesy s Židem Leopoldem Hilsnerem, který byl obviněn z vraždy dívky Anežky Hrůzové)

Inspirace dílem

  • silně ovlivnily českou poezii a našly řadu napodobitelů (Sibiřské písně)
  • inspirace pro Leoše Janáčka (Kantor Halfar, Maryčka Magdonová)
  • jméno autora je zmíněno i ve hře Vizionář od Járy Cimrmana

Autor

Petr Bezruč

  • vlastním jménem Vladimír Vašek
  • básník
  • narodil se v Opavě
  • pracoval jako poštovní úředník
  • žil staromládeneckým životem
  • pohřben v Opavě

Současníci autora:

  • anarchističtí básníci: Viktor Dyk (Krysař); Karel Toman (Měsíce) ; Tomáš Garrigue Masaryk (O studiu děl básnických)

 





Další podobné materiály na webu: